Vše

Možná se vám do toho letos nechce. Jakobyste před sebou živě viděli tu pracně dlabanou dýni na parapetu, která už zase stihla do pár dní zplesnivět. My však víme, že to jde i jinak. Dýně, ale i šišky, borovicové větve, mech, šípky, sušené květiny nebo i běžné větvičky nabízejí spoustu možností, jak vytvořit podzimní a dušičkové dekorace z přírodních materiálu, a to jak do interiéru tak i ven.

V září si ještě užíváme poslední zbytky teplého, babího léta, zatímco listí se již zbarvuje do zlatova, s příchodem října se však blíží oblíbené dětské oslavy Halloweenu a (obávané) vyřezávání dýní, a začátek listopadu přináší klidnější období Dušiček. 

V tomto průvodci si ukážeme, že se dýní nemusíte bát. Dlabání dýní může být jednoduchou podzimní aktivitou pro celou rodinu, pokud si tedy předem připravíte vhodné nástroje a rozdělíte práci. Provedeme vás proto praktickými kroky při vytváření podzimních dekorací, ale i jak zaručit jejich životnost. A to aniž byste museli sahat po plastech a umělých materiálech z obchodů, které jimi touto dobou zaručeně překypují.

Pusťme se na to!

Obsah

• Jak vydlabat dýni krok za krokem
• Dlabání dýní s dětmi
• Jak prodloužit životnost vydlabané dýně
• Jak vyrobit věnec na hrob z přírodních materiálů
• Proč se na dušičky zapalují svíčky a pokládají věnce?
• Jak kombinovat podzimní dekorace
• Přejeme vám strašidelně krásné svátky!

Jak vydlabat dýni krok za krokem

Opravdu to není tak těžké, jak by se mohlo zdát. Povedená může být i vaše Halloweenská dýně - návod pro začátečníky je netřeba, jelikož postup je pro všechny stejný. Jak vydlabat dýni bezpečně? 

Vyberte správnou dýni

Prvním krokem bývá se obrnit. Avšak nemusíte hned očekávat to nejhorší. Na vyřezávání se hodí pevná, zdravá dýně bez měkkých nebo poškozených míst. Nemusí jít o žádnou speciální odrůdu na Halloween, u dýně je důležitější dostatečně pevná slupka a stabilní tvar, aby dobře stála. Máte-li, zaručili jste si podstatně dobrý základ pro následující proces.

Připravte si nástroje

Nejprve si připravte ostrý nůž, (my také doporučíme sadu na vyřezávání dýně, která většinou obsahuje tenké, ostré pilky jak na velký řez, tak na detaily), fix, lžíci či naběračku, podložku, na které budete pracovat a misku na dužinu.

Odřízněte víčko a dýni vydlabejte

První řez je před vámi, ale ruce se vám třást nemusí. Vrchní část dýně odřízněte mírně zešikma, nikoli kolmo dolů. Víčko pak bude lépe sedět a nespadne dovnitř. Následně lžící nebo naběračkou odstraňte semínka a veškerou měkkou dužinu. Vnitřek dýně se snažte očistit co nejdůkladněji, protože zbytky dužiny uchovávají vlhkost a mohou urychlit její kažení - tomu se chceme vyhnout.

Nakreslete motiv

Na očištění povrch si ficem předkreslete motiv, který chcete vyřezat. Pro začátek jsou vhodné například obyčejné, avšak klasické oči, úsměv, nebo třeba hvězdy, listy či jiné základní tvary v tomto duchu. Pokud si troufnete na složitější vzor, můžete použít například papírovou šablonu a jednotlivé linie si na dýni předem přenést.

Opatrně vyřežte vzor

Teď přichází samotné vyřezávání. Nástroj veďte pomalu a vždy směrem od sebe, abyste měli nad řezem co nejlepší kontrolu. Dýni přidržujte za pevnou část mimo místo, kde právě řežete, a nesnažte se jednotlivé části prorazit silou. U detailnějších motivů je lepší postupovat po menších úsecích a průběžně kontrolovat, zda řez vede podle předkresleného vzoru.

Dýni nasviťte

Hotovou dýni postavte na vybrané stabilní místo a dovnitř vložte LED svíčku, nebo jiné, nejlépe světélko, nejlépe elektrické, či na baterky. Otevřený plamen není v dýni ideální, zejména pokud se v její blízkosti nacházejí děti nebo například další hořlavé dekorace, či materiály. LED světlo navíc můžete v dýni ponechat déle a nemusíte řešit zahřívání jejího vnitřku.

Dlabání dýní s dětmi

Na to, jak vydlabat dýni s dětmi, není třeba žádný speciální návod. Děti mohou dýni umýt, nakreslit na ni motiv, vydlabat semínka a dužinu, nebo pomáhat s aranžováním hotové dušičkové dekorace. Samotné vyřezávání ostrým nožem či pilkou by měl provádět dospělí, případně starší dítě pouze pod přímým dohledem a s nástrojem odpovídajícím jeho věku a zkušenostem. 

Pro menší děti jsou vhodné jednodušší tvary, které nemusí být dokonale symetrické. Jejich vlastní kresba může být mnohem zajímavější a milejší, než jakákoliv jiná klasická, či tradiční šablona. Semínka navíc nemusíte vyhazovat, pokud je chcete využít v kuchyni, oddělte je od dužiny a zpracujte zvlášť. Výborné jsou solené z trouby!

Jak prodloužit životnost vydlabané dýně

Po vydlabání odstraňte co nejvíce zbytků dužiny a dýni udržujte čistou a suchou. Teplo, přímé slunce a vlhké prostředí její životnost zkracují, proto jí prospívá spíše chladnější místo mimo přímé sluneční záření. Vyřezaná dýně je náchylnější k vysychání i růstu plísní, protože řezem došlo k odkrytí vnitřní části. 

Na internetu se často doporučují různé dezinfekční nebo octové roztoky, například smíchání zhruba 1 lžičky Sava, či octu na 10 litrů vody a buďto tímto roztokem dýni postříkáte, či ji do ní dokonce na chvíli celou ponoříte. U chemických prostředků je vždy nejlepší držet se ověřených návodů konkrétních přípravků a nepoužívat domácí směsi v náhodných koncentracích. 

Výřezy můžete ošetřit vrstvou vazelíny, či je dokonce přestříkat lakem na vlasy. Bezpečná cesta bez chemie je dýni opravdu dobře očistit, odstranit všechnu dužinu, aby se v ní nedržela vlhkost, chránit ji před teplem a pravidelně kontrolovat její stav. LED světlo navíc nevytváří světlo jako klasická svíčka, takže je pro vydlabanou dýni praktičtější.

Jak vyrobit věnec na hrob z přírodních materiálů

Připravte si korpus

Výroba věnce na hrob není nijak těžká. Základem věnce je pevný korpus, například z proutí nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Připravte si také tenký či floristický drátek, kterým budete jednotlivé části postupně připevňovat. 

Vyberte své přírodní materiály

Na výplň se hodí především smrkové, jedlové nebo borovicové větvičky. Připravit si můžete také šišky, šípky, sušené květiny, drobné větvičky, nebo další drobné dřevěné prvky. Materiály nemusí být stejné, ani mít podobné velikosti, důležité je především to, aby byly suché, čisté a vhodné pro venkovní použití. Různé druhy a tvary materiálu zajistí originalitu a dynamiku výtvoru.

Připevněte chvojí

Větší větvičky si prvně rozmístěte kolem korpusu a postupně je připevňujte drátkem. Jednotlivé svazky veďte stejným směrem a jejich konce překrývejte, aby byly spoje co nejméně viditelné. Takto postupujte po celém obvodu věnce.

Dřevěné svícny a svíčky

Doplňte šišky a další dekorace

Jakmile máte základ z chvojí hotový, můžete přidat šišky, šípky, sušené rostliny nebo jiné přírodní dekorace na Dušičky. Větší prvky rozmístěte jako první a menšími následně doplňte prázdná místa. Není třeba zaplnit celý povrch, jednoduchá kombinace několika materiálů působí přirozeněji.

Myslete na venkovní podmínky

Co použít na dušičkový věnec na hrob je hned zprvu potřeba zvážit, jelikož bude vystaven větru, vlhkosti a změnám počasí, proto je dobré vybírat především pevnější materiály. Dobře poslouží chvojí, šišky, nebo dřevěné prvky, zatímco jemnější sušené květiny mohou ve vlhkém počasí rychleji ztrácet svůj vzhled, či se rovnou rozpadnout. Ujistěte se také, že máte všechny prvky na věnci řádně uchycené, aby se vám rozletěly.

Jak upevnit věnec na hrob?

Hotový věnec nakonec zajistěte tak, aby ho při silnějším větru či dešti nemohlo nic, (ani duchové) snadno odnést. Použít opět můžete pevnější floristický drátek nebo jiný vhodný způsob upevnění, který nepoškodí hrob ani jeho výzdobu. Pokud věnec pokládáte na volnou plochu, zvažte i možnost jej něčím zatěžit.

Proč se na dušičky zapalují svíčky a pokládají věnce?

Dušičky, neboli Památka zesnulých připadají na den 2. listopadu, den po Svátku všech svatých. V českém prostředí jsou spojeny především s návštěvou hrobů, vzpomínkou na zemřelé, výzdobou, věnci a zapalováním sívček.

Výklady původu jednotlivých zvyků se v různých tradicích mohou lišit, proto není vhodné přisuzovat každému prvku jediný pevně daný význam. Světlo svíčky se v křesťanském prostředí spojuje s vírou, nadějí a vzpomínkou na zemřelé. Symbolika dušičkového věnce se v mnoha kulturách vykládá jako symbol trvání a věčnosti, jak značí samotný tvar kruhu.

Jak kombinovat podzimní dekorace

Při aranžování začněte jedním dominantním prvek, například vydlabanou dýní, a k němu pak jen přidávejte několik menších dekorací. Dobře funguje kombinace dýně, dřevěného svícnu, šišek a větviček či vavřínů. Jednotlivé prvky můžete poskládat na dřevěný podnos, který aranžmá sjednotí a zároveň usnadní jeho přenášení a úklid.

Pracujte s různou výškou. Nižší prvek doplňte vyšším, například dřevěným svícnem, nebo dokonce i dřevěným špalkem, na který můžete dekoraci vystavit. Na stůl nebo terasu se hodí větší kompozice, zatímco na parapetu postačí jednodušší podzimní zátiší z dýní a svícnů. Z dřevěných doplňků můžete využít například dřevěné svícny, podnosy, misky či dokonce polotovary pro háčkování a pletení, se kterými povznesete svou kreativitu na další úroveň a třeba se i něco nového přiučíte.

Myslete také na bezpečnost. U otevřeného plamene ponechte dostatečný postup od suchých a hořlavých materiálů. Pokud nad dekorací nebudete mít neustálý dohled, doporučujeme místo opravdové použít svíčku s LED světlem.

Přejeme vám strašidelně krásné svátky!

Z dýně, dřevěné bedýnky, několika větviček, šišek a dalších přírodních materiálů můžete během chvilky vyrobit dušičkové dekorace, které se skvěle hodí před dům, na terasu i do interiéru. Nyní již víme, že se nemusíte vyřezávání dýně bát a že může zdobit váš vchod během Halloweenu i Dušiček bez toho, aniž by zbytečně brzy zplesnivěla. 

Na ČistéDřevo.cz najdete spoustu krásných, autentických dekorací i materiálů pro vlastní tvorbu. Tento podzim si dovolte rozvíjet svou kreativitu i fantazii a užijte si sváteční období bez studu či předsudků. Není se přece čeho bát…

Související články

• Tvoříme dekorace na Halloween
• Dekorace na Halloween z dřevěných bedýnek
• Jak vyrobit netradiční věnce na oslavu svátku všech mrtvých

S příchodem září se náš denní rytmus začíná přirozeně měnit. Zpomalujeme, trávíme více čas uvnitř, ale zároveň nás to táhne do lesa a na zahradu, kde je potřeba vše připravit na chladnější měsíce. Všechny své nákupy nyní můžete vyřešit rychle a chytře, v e-shopu ČistéDřevo.cz najdete vše na jednom místě. Připravte se na cestu za praváky, vyzdobte si domácnost, nebo pořiďte praktickou zahradní výbavu na příští sezónu. Oblíbená podzimní akce je zpět a my jsme si ji ani tentokrát nemohli nechat ujít!

Podzimní bestsellery

Jak získat slevu až 23 % během podzimních Dnů Marianne 2026?

Kde najdete slevový kupon?

Slevový kód pro ČistéDřevo.cz a další obchody najdete:

• Mobilní aplikace Dny Marianne: možnost nakupovat elektronické poukázky a získat přístup k exkluzivním slevám.
• Slevové poukázky ve webové aplikaci: na stránce slevy.marianne.cz/ lze zakoupit elektronické poukázky.
• Tištěné poukázky: zářijová čísla časopisů Marianne, Marianne Bydlení a Marianne Venkov & Styl obsahují brožuru s poukázkami.

Jak slevu uplatnit na e-shopu?

Vyberte si výrobky, vložte je do košíku a v prvním kroku procesu platby zadejte slevový kód do příslušného pole. Cena se automaticky sníží.

Podmínky akce:

• Sleva 20 % na vše při nákupu nad 500 Kč, navíc 3 % s kartou Mastercard.
• Akce platí od 18. do 21. září 2026.
• Sleva se nevztahuje na dárkové poukazy, již zlevněné produkty a nelze ji kombinovat s jinými akcemi.

Vybavte se na houby!

K našemu tradičnímu českému podzimu neodmyslitelně patří výpravy do lesa, také známé jako houbaření! I když možná máte svá osvědčená místa, úspěch nezáleží jen na tom, kde hledáte, ale co sebou máte jak po boku, tak po kapsách. Základem houbařovy výbavy je kvalitní proutěný koš. Tradiční zpracování proutí zajišťuje prodyšnost a lehkost. V ručně pleteném košíku úlovek donesete domů v perfektním stavu a bez zapaření, které hrozí například v igelitových ale i plátěných taškách a batozích. 

Spolu s košíkem se po ruce vyhodí mít také spolehlivý houbařský nožík, nejlépe se štětečkem na okamžité očištění hub na místě sběru.. Dobře zvolené vybavení pro houbaření vám vydrží opravdu dlouhé roky a každá další výprava bude díky němu poznatelně pohodlnější. 

Houbařova výbava

Navíc, s možností personalizace si na něj můžete nechat vygravírovat své jméno, či přezdívku, nebo jej darovat jako perfektní dárek pro každého začínajícího, či ostříleného Lovce klobouků! 

Připravte zahradu na další sezónu!

Září a říjen jsou ideální měsíce pro hrubý úklid a hlavně při přípravu a plánování na příští jaro. Právě na podzim je vhodný čas zhodnotit, co na zahradě chybí, a postupně doplnit zásoby, či dokonce zkusit něco nového! Dřevěné vyvýšené záhony představují praktické řešení pro pěstování zeleniny i bylinek. Pokud je pořídíte a sestavíte už na podzim, stihnou si před zimu takzvaně sednout, zemina v nich slehne a na jaře můžete rovnou sázet, bez dalších úprav, nebo nákupů.

Podzimní zahrada

Stejně tak se vyplatí zkontrolovat staré dřevěné truhlíky a venkovní květináče. Ty staré a opotřebované můžete nahradit novými, nebo je doplnit tam, kde by se vám příští rok líbilo něco nového, případně do nich rovnou nasadit vřesy, které vydrží od podzimu až do jara, nebo také břečťan a chryzantémy, které udrží zahradu i terasu živou i s příchodem prvních mrazíků.

Nezapomeňte ani na ptáčky, kterým v chladnějších měsících nejlépe pomůžete instalací dřevěných budek a krmítek, aby měli naši opeření přátelé vždy chutný zob po ruce - nebo po křídlu?

Vpusťte podzim do interiéru

Pokud doma topíte v krbu, nebo v kamnech, určitě oceníte velký koš na dřevo, třeba i ten s praktickými kolečky pro pohodlný přesun. Kromě toho, že udrží pořádek a zabrání v troušení kůry kolem topeniště, funguje také jako výrazný zemitý prvek v jakékoliv místnosti. 

Dřevěné dekorace

Dřevěné výrobky zaručeně najdou své uplatnění i ve zbytku podzimní domácnosti, od krásného i praktického kuchyňského vybavení, přes podzimní dekorace až po každodenní vychytávky pro jakoukoliv příležitost. Například pevné podnosy z masivu vám usnadní přenášení ranní kávy se snídaní, nebo odpoledního čaje se sušenkami z kuchyně ke křeslu. Na stůl pak stačí umístit jednoduchý dřevěný svícen v opojení jehličnaté výzdoby vlastní výroby, nebo ručně opracovanou dřevěnou misku s jablky a ořechy ze zahrádky. 

Dřevěná výbava do kuchyně

Opravdu mimořádným pomocníkem pak bývají úložné boxy všech druhů, jako jsou dřevěné bedýnky, proutěné koše a zásuvky, stylové koše na prádlo, přírodní truhly a krabičky. Snadno do nich schováte pletené deky, vlněné ponožky, nebo rozečtené časopisy, které jinak zbytečně zabírají místo na konferenčním stolku. Interiér tak získá potřebný, rustikální řád a zároveň jej zaplníte neodolatelnou vůní dřeva.

Podzimní tvoření a chytrý, včasný nákup Vánočních dárků

Chladnější večery přímo vybízejí k tvořivým aktivitám, na které během rušného léta nezbývala kapacita. Mnozí se vrací k ručním pracím, jako je háčkování, pletení a tvoření z přírodnin. Mohou se pak těšit na poctivé polotovary pro ruční tvorbu, jako jsou třeba podtácky a dna košíků k obháčkování, kvalitní příze i sady pro začátečníky.

Pokud rádi trávíte čas v kuchyni, a láká vás například pečení domácího chleba, ratanové ošatky, sady na pečení a další dřevěné kuchyňské náčiní se brzy stanou vaší nejoblíbenější výbavou. Pro chvíle odpočinku si zase můžete připravit oblíbenou matchu pomocí kvalitní tradiční sady, se kterou budete mít vždy po ruce přesně to všechno co potřebujete.

Personalizované dárky

Přestože je prosinec z pohledu kalendáře ještě relativně daleko, často se poslední měsíce roku sletí a člověk aby pak vše sháněl na poslední okamžik. Podzimní Dny Marianne proto nabízí výbornou příležitost, jak pořídit první vánoční dárky s předstihem a za zlomek běžné ceny. Personalizované dárky dělané na míru, dřevěné hračky pro děti nebo i již hotová dárková balení udělají radost svou kvalitou i originálním, ručním zpracováním. 

Využijte slevový víkend a vyberte si u nás na ČistéDřevo.cz kousky, které vám na podzim usnadní práci i zpříjemní každodenní život.

Podzimní úroda je pod střechou a přichází ideální čas na její zpracování. Tradiční kvašení, neboli fermentace, patří k nejspolehlivějším způsobům, jak uchovat zeleninu plnou živin i po dlouhé zimní měsíce. Příprava domácího kysaného zelí sice nevyžaduje žádné složité postupy, kterých byste se měli dopředu obávat, ale je třeba dbát na čistotu, trpělivost i volbu správných kuchyňských pomůcek, které mohou být klíčem úspěchu.

Připravili jsme si pro vás tohoto přehledného průvodce, ve kterém si řekneme něco o samotné kvašené zelenině, a proč se oplatí zařadit ji do jídelníčku. Stanovíme si také neoblomná pravidla pro kvašení čehokoliv, nejen zelí, a proč je klíčové je následovat. Následně se spolu pustíme do přípravy od začátku až po mlsný konec.

Tak pojďme na to!

Obsah

• Proč se vyplatí zařadit kvašenou zeleninu do jídelníčku
• Základní pravidla pro úspěšné domácí kvašení
• Co přesně budete na kvašení zelí potřebovat?
• Pusťte se do díla: Krok za krokem
• Lze stejným způsobem kvasit i jinou zeleninu?

Proč se vyplatí zařadit kvašenou zeleninu do jídelníčku

Kysané zelí je již po nespočet generací ceněno jako přirozený zdroj vitality. Během procesu mléčného kvašení v něm vznikají cenné probiotické kultury, které příznivě ovlivňují střevní mikrobiom a podporují tak normální trávení. Poradí si se zácpou a odežene bolesti. Kvašená zelenina si navíc uchovává opravdu vysoký podíl vitamínu C, minerálů a vlákniny, příznivě tak ovlivňuje způsob myšlení a dokonce snižuje riziko rakoviny prsu. Jeho pravidelná konzumace je proto výborným způsobem, jak v chladnějších měsících přirozeně posilovat obranyschopnost našeho organismu.

Věděli jste že…

… se zelí na území Evropy začalo pěstovat již 1000 let před našim letopočtem? Jeho následné mléčné kvašení se stalo jednou z nejdůležitějších metod, jak čerstvé plodiny uchovat bez chladniček přes celou zimu. Kdo však fermentoval jako první? Podle historických pramenů začali dělníci ve starověké Číně kvasit zelí před více než 2000 lety. Ačkoliv je dnes kysané zelí považováno za typicky evropskou, dokonce i českou či německou specialitu, jeho kořeny leží v Asii. Později, v 18. století, se kysané zelí stalo naprosto nepostradatelnou potravou také pro námořníky (včetně slavného kapitána Jamese Cooka). Díky obrovskému množství vitamínu C je spolehlivě chránilo před kurdějemi. Není proto divu, že se nám tento proces osvědčil až do dnešní doby.

Základní pravidla pro úspěšné domácí kvašení

Samotný princip fermentace není složitý, vyžaduje však dodržení několika praktických zásad. Důležitá je pečlivost při stlačování zeleniny, zamezením přístupu vzduchu a především přesné dávkování soli. Sůl totiž nejen konzervuje, ale pomáhá z buněk uvolnit potřebnou tekutinu, neboli šťávu. Pro hladký průběh práce se neobejdete bez kvalitního a spolehlivého vybavení, připravte si čisté dřevěné prkénko, na prvotní přípravu i očištění zeleniny, ostrý nůž, velkou mísu, poctivý krouhač a v určitých případech i kvalitní dřevěný tlouk.

Co přesně budete na kvašení zelí potřebovat?

• Zelí v libovolném množství, (celkovému objemu přizpůsobíte velikost nádoby).
• Krouhač na zelí, případně dřevěný tlouk.
• Sůl -> správný poměr je pro bezpečné kvašení zásadní, ideální je proto použít 150 až 200 gramů soli na 10 kilogramů zelí.
• Koření podle chuti, (nejčastěji se dává celý kmín, hořčičná semínka, či snítka kopru).
• Podle chuti můžete přidat i nastrouhanou mrkev, cibuli, křen i kousek česneku.

Kuchyňské potřeby

• Nádobu na kvašení zeleniny nebo tradiční dřevěný sud na zelí.
• Nepovinna avšak nápomocná dřívka do zavařenin.
• Čisté, vyvařené plátno.
• Těžítko na zatížení, (například očištěný, vyvařený kámen).

Pusťte se do díla: Krok za krokem

1. Očištěné a omyté hlávky zbavte horních lupenů a košťálů. Můžete si je také nechat bokem pro finální stlačení v nádobě. Následně zeleninu nakrouhejte. Práci vám výrazně usnadní dřevěný krouhač na zelí se čtyřmi břity. Díky ostrým čepelím získáte dostatečně tenké, rovnoměrné proužky a ušetříte si spoustu času. Nakrouhané zelí je nejlepší důkladně promíchat se solí a kořením v prostorné míse ještě předtím, než ho začnete plnit do soudku. Chutě se lépe propojí a zelenina začne samovolně pouštět šťávu, necháte-li ji zhruba hodinu odstát.

2. Ochucené zelí začněte pečlivě po vrstvách vkládat do čisté kvasné nádoby.

3. Důležité je každou přidanou vrstvu silně stlačit a udusat. K tomu je ideální dřevěný tlouk na zelí. Tlačením se naruší struktura zeleniny, ta pustí vlastní šťávu a z nádoby se vytlačí vzduchové bubliny, čímž vznikne prostor pro další vrstvu. Přebytečnou tekutinu, která při pěchování vystoupá na povrch, průběžně odebírejte, ale rozhodně ji nevylévejte, jelikož ji totiž ještě využijete.

4. Tímto způsobem naplňte celou nádobu, (pod okrajem si nechte pár centimetrů rezervu, zelí bude totiž při kvašení pracovat a mírně zvětší objem.) Zásadní pravidlo zní: Zelí musí být neustále ponořené! Pokud na povrchu chybí tekutina, dolijte tu dříve odebranou. Mléčné kvašení probíhá bez přístupu vzduchu, jelikož právě hladina šťávy funguje jakožto zátka, která chrání obsah před plísní. (Zrovna ta bývá pro plno začátečníků nepřítelem číslo jedna.)

5. Povrch zakryjte vyvařeným plátnem nebo celistvými zelnými listy, zatěžkejte a nádobu přiklopte.

Založenou nádobu nechte stát přibližně týden při teplotách 18 až 20 °C, během této doby se totiž fermentace přirozeně (takzvaně) nastartuje. V této fázi může tekutina pěnit a bublat, což je neklamné znamení, že kvašení probíhá správně!

Pravidelně kontrolujte, že zelenina neosychá a neplesniví. Pokud šťáva ubyde, stačí dolít převařenou (ne horkou, ale teplou) lehce solenou vodou. Po týdnu nádobu přesuňte do chladnějšího sklepa, nebo můžete i do ledničky.

A že se vám na váš první výtvor již sbíhají sliny? Počas celého procesu musíte být trpěliví, nejen při prvotním nakládání. První domácí zelí můžete ochutnat zhruba po třech až čtyřech týdnech, nejlépe však po uplynulém měsíci.

Lze stejným způsobem kvasit i jinou zeleninu?

Ano! Princip mléčného kvašení se skvěle hodí i na ostatní plodiny. Velmi oblíbená je kvašená zelenina zvaná “pickles”, směs mrkve, květáku, ředkviček či cibulky. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že tyto tvrdší druhy zpravidla nepustí tolik vlastní šťávy, jako zelí. Po natlačení do sklenic se proto musí zalít předem připraveným vychladlým solným roztokem. Pravidlo ponoření zeleniny pod hladinou však zůstává vždy stejné.

Chcete-li si doma například připravit zcela jednoduchou nakládanou mrkev s cibulí, smíchejte 700 g nastrouhané mrkve a 300 g nakrájené cibule s 20 g soli. Směs vymačkejte, až se uvolní šťáva, a po odležení ji pevně natlačte do sklenice. Zelenina musí být zcela ponořena ve šťávě a po 3 až 5 dnech kvašení při pokojové teplotě by se hotová nakládaná zelenina měla přemístit do ledničky, nebo do sklepa.

V naší kuchyňské kategorii na ČistéDřevo.cz objevíte nespočet pomocníků, kteří vám nebudou nikdy zavazet. Krouhače a škrabky, tlouky, ale i dřevěné nádobí a misky, dřevěná prkénka, podnosy, zkrátka cokoliv, co vám v kuchyni chybí, ale nebude nikdy nadbývat. Vybavte se na podzim i zimu praktickými kousky, se kterými se bude tvořit jedna radost!

Přejeme úspěšnou sezónu domácího kvašení a pohodový podzim!

Související články

• Jak snadno podpořit imunitu? Vyrobte si domácí kysané zelí
• Utopenci: Tajemství české hospodské klasiky
• Nakládaný sýr hotový za 5 minut

Výroba podzimní výzdoby bezprostředně patří k tomuto kouzelnému období. Příroda dostane možnost si po parném létě zase odpočinout a my s ní. Navíc můžete s touto uklidňující ruční tvorbou začít hned s prvním spadaným listím. Přirozenou součástí celého procesu pak je i samotná procházka, hledání zajímavě zbarvených listů, sběr kaštanů i následné třídění čerstvých úlovků.

Pokud chcete interiér nebo zahradu na podzim jaksepatří ošatit, nežeňte se ke koupi nevzhledných plastových ozdob. Ukážeme vám, jak na podzimní tvoření z toho, co běžně najdete v lese, v parku nebo na zahradě, a jak tyto materiály uspořádat pomocí dřevěných doplňků, které jim dodají tvar, stabilitu i elán.

Osnova

• Co sbírat v přírodě na podzimní tvoření a jak přírodniny připravit
• Dřevěný základ pro aranžování
• 12 nápadů: Podzimní dekorace do interiéru, na terasu, či k vchodovým dveřím a na zahradu
• Jak zajistit aby dekorace vydržela po celý podzim
• Tvořte spolu, tvořte rádi

Co sbírat v přírodě na podzimní tvoření a jak přírodniny připravit

Základem pro DIY podzimní dekorace z přírodních materiálů, jsou takové materiály, které dobře schnou a udrží si svůj tvar. Využijete především šišky (borovicové, smrkové i modřínové), kaštany, žaludy, bukvice, šípky, jeřabiny, různé druhy mechu, kůru, suché traviny a barevné listí. Zahrada pak poskytne například okrasné dýně, nebo sušené květiny z luk jako jsou hortenzie či vratič.

Než začnete s materiálem pracovat, věnujte čas i jeho přípravě. Předejdete tím zbytečným plísním a nezvanému hmyzu v bytě, (od kterého bychom si nejraději po leté oddechli).

• Kaštany a žaludy: Nechte je několik dní proschnout na novinách v suché, větrané místnosti. Pokud je například zavřete do nádoby vlhké, rychle zplesniví.
• Šišky: Často bývají zavřené a plné drobných brouků. Můžete je vyskládat na plech s pečícím papírem a nechat je zhruba hodinu v troubě vyhřáté na 50 až 70 °C. Dvířka trouby můžete nechat mírně pootevřená. Šišky se krásně rozevřou, vyschnou a zbavíte se hmyzu.
• Mech: Pokud chcete mech udržet zelený, potřebujete vlhkost. V suchu či při vystavení přímému slunci může zežloutnout a rychle se drolit. Hodí se jako venkovní aranžmá, nebo na krátkodobou výzdobu.
• Listí: Čerstvé listí se po přenesení do tepla během několika dnů zkroutí. Pokud chcete zachovat jeho rovný tvar, vylisujte ho mezi stránkami staré knihy, dřevěného lisu, případně ho na chvíli přežehlete přes pečící papír.

Dřevěný základ pro aranžování

Při vytváření dekorací narazíte na jeden praktický problém, protože volně rozložené kaštany, šišky a větvičky se snadno rozkutálí a komplikují úklid, sbírají prach. Zde pak dřevěné prvky působí jakožto přirozený základ. Dřevo a přírodniny z lesa se k sobě vizuálně hodí, a navíc vám podklad usnadní jakoukoliv manipulaci. Když potřebujete utřít prach na komodě, celou dekoraci jednoduše nadzvednete nebo přesunete.

Různé prostory vyžadují odlišný základ:

• Dřevěné podnosy: Jsou nízké a ploché. Hodí se například doprostřed jídelního stolu, protože nebrání ve výhledu a snadno na ně naskládáte svíčky, dýně i drobnější plody.
• Dřevěné mísy a misky: Poskytují hrubší prostor. Vyniknou na komodě, příborníku, nebo dokonce na  botníku v chodbě. Dovolují vrstvit materiál, naspod můžete dát mech, dřevěnou vlnu nebo zmačkaný recyklovaný papír a až na něj aranžovat to hlavní.
• Dřevěné bedýnky: Jsou masivnější a snesou větší zátěž. Fungují skvěle na podlaze, terase, nebo vedle vchodových dveří, či kdekoliv na zahradě, kde se na ně dobře kouká! Dobře vypadají přírodní, avšak k podzimu se perfektně hodí i bedýnky opálené.
• Dřevěný špalek: Podzimní DIY dekorace se dá vyrobit i z dřevěného špalku. Stačí jej kamkoliv umístit do interiéru a položit na něj jakýkoliv stabilnější výtvor. Špalek sám o sobě dodá domovu přírodní nádech a skýtá odkládací místo, který nebude trnem v oku milovníka jakéhokoliv stylu.

Dřevěné dekorace

12 nápadů: Podzimní dekorace do interiéru, na terasu, či k vchodovým dveřím a na zahradu

1. Návod na podzimní zátiší na stůl v nízkém dřevěném podnosu

Připravte si plochý dřevěný tác. Do jeho středu umístěte hlavní prvek, může to být skleněná váza s podzimními větvičkami, nebo silnější svíčka (vždy ve skle!). Okolo tohoto středu začněte nepravidelně klást malé okrasné dýně. Prázdná místa vyplňte šiškami a kaštany. Pokud chcete vnést trochu barvy, přidejte pár snítek špíků. Při aranžování můžete o ztiší opřít malý jutový pytlík plněný například ořechy. Podzimní aranžmá z dýní a šišek nevyžaduje žádné lepení, materiály stačí volně položit a na podnosu jsou v kontrolovaném prostoru, kde se nerozkutálejí.

2. Podzimní dekorace ze šišek a kaštanů: Dřevěná mísa na komodu 

Jak ozdobit domov na podzim přírodně a bez složitého aranžování? Vezměte hlubší misku s výraznou kresbou dřeva. Vnitřek vyložte kouskem jutové látky nebo sušeným mechem, aby vzniklo lůžko. Na něj položte několik výrazných prvků, například sušené květy hortenzie, pár větších borovicových šišek a ořechy ve skořápce, nebo kaštany. Výsledek působí zemitě, je jednoduchý a vydrží v nezměněném stavu až do zimy.

3. Podzimní dekorace na parapet

Parapety nad radiátorem představují specifické prostředí, protože teplo rychle vysušuje jakýkoliv čerstvý materiál. Podzimní dekorace na okno a parapet by proto měly stavět na odolnějších přírodninách. Dobře zde funguje podzimní dekorace na podložce z kmene s přírodní kůrou, na který postavíte sklenici se svíčkou. Kolem podložky můžete rozložit čisté, suché žaludy a bukvice. Zcela se zde vyhněte mechu, čerstvým listům a chvojí, které by nad topením brzy opadalo. Nechte děti aby vyrobily z kaštanů, listí a párátek malé, klasické postavičky a zvířátka, která se k této dekoraci perfektně hodí.

4. Podzimní svícen z přírodních materiálů a dřeva

Svíčky k podzimu patří, ale jejich kombinace se suchými materiály vyžaduje obezřetnost. Bezpečný podzimní svícen vytvoříte tak, že použijete masivní dřevěné svícny a skleněné válce. Zavařovací sklenici můžete zvenku obtočit provázkem, za který zastrčíte několik barevných listů nebo snítků vřesu. Sklenici postavte na stabilní dřevěný základ a svíčku vložte dovnitř. Plamen tak zůstane chráněný sklem a nedostane se k hořlavému listí. 

5. Jak vyrobit podzimní věnec na dveře

Výroba podzimního věnce nevyžaduje profesionální floristické dovednosti. Potřebujete korpus (slaměný nebo z proutí), vázací drátek a hromadu přírodních materiálů. Začněte tím, že si materiál nastříháte na kratší, zhruba deseticentimetrové kousky. Postupně přikládejte malé svazečky větviček, buxusu nebo jehličnanů ke korpusu a pevně je omotávejte drátkem. Postupujte stále jedním směrem, dokud neuzavřete kruh. Následně do základu vpleťte barevné listí, šípky nebo tavnou pistolí připevněte žaludy. Pokud chcete vytvořit podzimní dekorace bez plastu, použijte k zavěšení věnce na dveře pevnou lněnou nebo bavlněnou stuhu.

6. Dekorace z bedýnky na terasu

Na terasu nebo vedle vchodových dveří umístěte velkou dřevěnou bedýnku. Můžete ji postavit na bok dnem ke zdi, čímž získáte poličku. Dovnitř můžete vložit květináč s kvetoucím vřesem nebo chryzantémami. Kolem vyskládejte dýně, březová polena a lucernu. Podzimní dekorace na terasu z dřevěné bedýnky je velmi variabilní, jakmile vřes odkvete, jednoduše ho vyměníte například za zimní chvojí. Bedýnku si však můžete jakkoliv přizpůsobit a položíte-li na ni například menší kožešinový běhoun, může vám venku také posloužit jako lavička.

7. Závěsná podzimní girlanda z listí a šišek

Pro výzdobu zastřešené verandy nebo pergoly se perfektně hodí podzimní girlanda. Na hrubší jutový provázek navažte v pravidelných rozestupech šišky (stačí provázek protáhnout pod spodními šupinami a utáhnout). Mezi šišky můžete přivázat svazky sušeného vratiče nebo pevnější listy z dubu. Girlanda se bude ve větru mírně hýbat a prostor opticky oteplí.

8. Podzimní žaludy z dřevěných vajec

Z dřevěných vajíček si můžete snadno vyrobit malé dekorační žaludy. Horní část vajíčka potřete lepidlem a omotejte ji jutovým provázkem, aby vznikla čepička žaludu. Do středu čepičky zapíchněte malou větvičku a získáte tak půvabnou dekoraci kterou můžete rozmístit například po dvojicích do všech koutů vašeho domova a dodat jim tak nádech podzimního kouzla.

9. Dušičky, Halloween a zdobení překližkových výřezů aneb podzimní tvoření s dětmi

Připravte si několik sezónních halloweenských výřezů z překližky ve tvaru dýní, kočiček, pavučin a duchů. Děti je mohou vybarvit akrylovými barvami  nebo fixami, případně pomocí tekutého lepidla (např. Herkules) na ně nalepit sušené listí a mech. Vzniknou tak originální dekorace nebo dokonce i zápichy do podzimních květináčů. Tuto sváteční dekoraci také můžete vystavit do oken či naaranžovat společně s barevnými LED světýlky během dušiček a dětmi oblíbeného Halloweenu!

10. Navlékání listů

Na silnější nit, jutový provázek nebo slabší drátek navlékej s dětmi čerstvě nasbírané, ještě ohebné listy. Vznikne tak barevný had, kterého můžete zavěsit například nad dveře, nebo na okraj dětského pracovního stolu, zkrátka kamkoliv, kde budou vědět, že je to jejich místo a jejich výroba! Jak budou listy schnout girlanda bude měnit barvu i tvar.

11. Dřevěná bedýnka s šiškami

Větší kousky předem usušených šišek rozložte podél stran malé a lehké dřevěné bedýnky a přilepte je pomocí lepící pistole, poté okraj omotejte jutovým provázkem a vepředu udělejte mašličku. Dovnitř můžete umístit květináč, nebo naaranžovat několik maličkých dekorativních dýní ze zahrady, třeba těch, které jsou tak roztomilé, že by vám bylo škoda z nich dělat dýňovou polévku. Jedná se o jednoduchou, rychlou, ale velmi půvabnou podzimní dekoraci, která se hodí třeba k hlavním vchodům nebo do okna.

12. Jablečná girlanda

Podzimní girlanda z plátků jablka a bobkových listů je jednoduchá, voňavá a krásně rustikální dekorace. Stačí jablka nakrájet na tenké plátky, krátce je ponořit do citronové vody proti hnědnutí a usušit v sušičce či troubě, dokud nejsou pevné a pružné. Poté je střídavě navlékejte s bobkovými listy (případně i skořicí, badyánem či sušeným pomerančem) na jutový provázek, mezi jednotlivé prvky udělejte malé uzlíky a na koncích dvě malá očka pro zavěšení. Hotový řetěz zavěste na jakékoliv suché místo, kde nádherně provoní celý dům. 

Jak zajistit aby dekorace vydržela po celý podzim

Podzimní výzdoba může dělat radost od září až do konce listopadu, musíte však promyslet výběr materiálů. Změny na čerstvých přírodninách se často projeví celkem rychle. Podzimní dekorace z mechu a větviček ve vytápěném bytě seschne během pár dnů. Šípky mohou zčernat a zkrabatit se.

Pokud chcete dlouhodobou podzimní výzdobu, sestavte základ z trvanlivých přírodních prvků: dřeva, šišek, pěkných a očištěných kamenů, suchých makovic a skořápek ořechů. Tyto materiály vytvoří pevnou kostru a základ pro každý projekt. Barevné akcenty v podobě čerstvých listů, bobulí nebo květů přidávejte jen volně. Když po týdnu ztratí barvu nebo opadají, jednoduše je vraťte do přírody (jestli na sobě nemají lepidlo nebo jiný chemický přípravek), nebo hoďte do koše a při další procházce nasbírejte nové. Vaše podzimní dekorace do interiéru bude tímto způsobem neustále živá a obměňovaná, aniž byste museli celou sestavu dělat znovu, nebo ji celou po týdnu vyhazovat.

Po sezóně můžete použité dřevěné prvky akorát očistit od hlíny, či vlhkosti, a buď znovu použít na dekorace, či jim dát jakýkoliv jiný účel, jelikož jsou dřevěné prvky neskutečně versatilní a dokáží se přizpůsobit jakékoliv vaši potřebě. Do dřevěné mísy můžete místo šišek naskládat na zimu jehličí a jestřabiny, (nebo ovoce), podnos můžete použít například v kuchyni. Zkrátka nic nepřijde nazmar.

Tvořte spolu, tvořte rádi

Podzimní příroda nabízí mnoho malých pokladů, které jsou samy o sobě krásné a ve své všednosti i kouzelné, stačí však zapojit i kapku fantazie a můžete z nich snadno a rychle vyrobit takové podzimní dekorace do domu i na zahradu, které nastolí tu správnou náladu, (a přesvědčí každého milovníka léta, aby ho konečně nechal jít).

Můžete je nasbírat při procházce, cestou domů z práce nebo ze školy, a těšit se na chvíle strávené doma s rodinou, šálkem teplého čaje, při poslechu oblíbené hudby nebo sledování oblíbeného filmu. Nebo prostě jen při zvuku praskajícího ohně v krbu, potlačit všechen okolní ruch, a zapomenout na stres. Takovou schopnost totiž má jakákoliv tvůrčí práce, ať už jste zvyklí každoročně domácnost zdobit, nebo jste se tak letos rozhodli poprvé.

Na ČistéDřevo.cz najdete spoustu polotovarů, vše pro háčkovaní a pletení, dřevěných dekorací a drobných ozdob, díky kterým budou vaše kutilské projekty hračkou. Prohlédněte si náš široký sortiment a popusťte uzdu své fantazii!

Přejeme krásné podzimní dny!

Související články

• Kouzlo podzimu ve vašem truhlíku: DIY návod
• DIY: Jak si vyrobit podzimní truhlík na váš stůl
• Tvoříme dekorace na Halloween
• DIY návod: Háčkujeme podzimní dekorace

Zlatavé listí již ševelí pod nohama a vzduch je prosycený živou vůní konce léta. Český podzim je tradičně spojený se sklizní zralých hroznů. Tradice vinobraní na Moravě i v českých vinařských podoblastech, jako je třeba Mělník, ožívá obvykle od konce srpna do poloviny října. Zatímco první týdny patří oblíbenému, nasládlému fenoménu zvanému burčák, s postupujícím podzimem přichází čas na degustaci hotových vín z předchozích ročníků.

Vinobraní ale neprobíhá jen ve vinohradech, vinných sklepech a na festivalech, takové setkávání u vína se totiž stejně přirozeně přesouvá i do našich domácností. Aby víno správně chutnalo, vyžaduje dodržení řady základních pravidel, a to od podmínek, ve kterých lahve čekají na své otevření, přes způsob, jakým je darujeme svým blízkým, až po to, jak k nim naservírujeme jejich nejpřirozenější doplněk - voňavé sýry. Dřevo, jakožto tradiční a funkční materiál, provází víno po celý tento proces.

Obsah

• Jak správně skladovat víno doma
• Jak vybrat dřevěný regál na víno
• Jak stylově darovat víno: Dřevěná dárková krabice
• Párování vína a sýrů bez složitostí
• Jak sestavit sýrové prkénku k vínu, tak, aby fungovalo
• Jak pečovat o dřevěné prkénko na sýry
• Vinobraní v Česku
• Když máte pochybnosti, vždy běžte za nosem

Jak správně skladovat víno doma

Běžná domácnost většinou nedisponuje klenutým chladným sklepem, přesto můžete vínu vytvořit vhodné podmínky. Hlavním nepřítelem zrající lahve vína jsou teplotní výkyvy, přímé sluneční světlo a suchý vzduch.

Pokud plánujete víno vypít v řádu týdnů až měsíců, stačí mu tmavé místo se stabilní teplotou, typicky komora, chladnější chodba, či také spodní police ve skříni. Dlouhodobá archivace už vyžaduje specifičtější teplotu mezi 10 a 15 °C a vlhkost vzduchu kolem 65-75 %, kterou vám naměří většina moderních teploměrů.

Dostatečná vlhkost zajistí, že korek zvenčí nevyschne. Zevnitř ho udržuje pružný samotné víno, a proto se lahve s korkovým uzávěrem musí skladovat vždy naležato.

Jak vybrat dřevěný regál na víno 

Pro uložení lahví v horizontální poloze nejlépe poslouží dřevěný regál na víno. Dřevo je v tomto ohledu velmi praktický materiál, jelikož funguje jakožto izolant a pomáhá tlumit mikrovibrace v okolí, které by mohly narušit sedimentaci vína. Zároveň je dřevo měkké a nehrozí, že by se flaška rozbila.

Dřevěné regály na víno

Při výběru zvažte, kam dřevěný stojan umístíte a jaké množství lahví potřebujete uskladnit. Na ČistéDřevo.cz najdete například dřevěné regály na 12, 32 nebo 44 lahví, takže velikost snadno přizpůsobíte svým potřebám, či i interiérovým možnostem. Pro menší domácí zásobu postačí kompaktní borovicový stojan, zatímco větší sbírka si již žádá kapacitnější a především stabilní konstrukci. Ujasněte si proto nejen současný počet lahví, ale i určitou rezervu do budoucna. Důležitá je také pevná a rovná plocha, protože plné lahve představují značnou zátěž.

Materiál vybírejte podle umístění a vzhledu. Borovicové a smrkové dřevo je lehké, dobře opracovatelné a při správné konstrukci i dostatečně pevné. 

Zajímavou alternativou mohou být také regály z dřevěných bedýnek, které lze v prostoru kombinovat, doporučili bychom je spíše však pro vystavení a dekoraci, nežli pro vícečetné uskladnění.

• Dřevěný regál na víno do sklepa: Zde hraje prim stabilita a kapacita. Vybírejte masivnější konstrukce bez povrchové úpravy lakem. Surové dřevo dokáže v prostoru mírně regulovat vlhkost a do sklepa se bude vždy vizuálně hodit. Ujasněte si předem, kolik lahví dřevěný regál na víno pojme a počítejte i s rezervou, protože sbírka každého milovníka se při každé návštěvě obyvkle rozroste.
• Dřevěný regál na víno do kuchyně či obývacího pokoje: V obytném prostoru plní menší regál či i stojan na víno zároveň funkci designového doplňku. Kapacita bývá menší, vzhled může být jednoduchý, ale nadčasový. Dřevěný regál vypadá čistě a vzhledně,  proto pokud máte v obývacím prostoru více místa, nemusíte se bát středních velikostí borovicového masivního regálu, třeba na 32 lahví. Na jakoukoliv odkládací plochu, jako je třeba příborník u stěny, můžete postavit i menší borovicový stojan, nebo je v úzkém pruhu naskládat na sebe podél stěny pro rustikální vzhled. Základní je umístění, nikdy jej hlavně nestavte do blízkosti trouby, radiátoru, nebo na takové místo, kam dopadá přímé slunce.

Jak stylově darovat víno: Dřevěná dárková krabice

Období podzimních sklizní bývá plné rodinných oslav, návštěv, firemních večírků a v neposlední řadě posledních teplejších společných večerů. Přinést hostiteli láhev vína je zavedený standard. Běžná papírová taška se ale může cestou zmačkat, protrhnout, neposkytuje lahvi ochranu před rozbitím, před změnami teploty a hlavně postrádá osobitý dotek.

Dárková dřevěná krabice na víno povyšuje běžnou láhev na promyšlený prezent. Dřevěný obal je pevný, zvláště když je vyplněn vkusnou dřevěnou vlnou, chrání sklo při převozu a obdarovanému může zůstat jakožto krabička či úložný box na drobnosti. 

Proto pokud hledáte způsob, jak darovat víno například k významnějšímu jubileu, svatbě, nebo jako reprezentativní firemní dárek, nabízí se personalizovaná dárková krabice na víno jakožto ideální řešení. Dřevěná krabička na víno s gravírováním může nést jméno obdarovaného, datum události, osobní věnování, symbolický obrázek či třeba decentní logo firmy. Dárková dřevěná krabice na víno s věnováním tak ukazuje, že jste přípravu dárku nenechali na poslední chvíli cestou na oslavu.

Praktickou variantou, chcete-li například zabít dvě mouchy jednou ranou, jsou také rozsáhlejší dárkové sady. I již připravený dárkový box na víno si můžete personalizovat gravírovaným textem, obrázkem, fotografií, či také barevným UV tiskem. K boxu můžete přidat tématickou dřevěnou sadu na servírování sýrů, spolu s prkénkem a servírovací vidličkou i nožem.

Párování vína a sýrů bez složitostí

Kombinace vína a sýrů funguje, protože obě potraviny prochází procesem zrání a fermentace. Pro domácí servírování sýrů k vínu není třeba studovat složitou sommeliérskou terminologii, stačí se držet několika fyzikálních i chuťových principů.

Zapamatovat si stačí jediné. Těžší vína s vyšším obsahem tříslovin (tanninů) potřebují k vyvážení chuti tuk. Kyselá a svěží vína si zase rozumí s lehčími sýry, kterým nedominují výrazné plísně.

• Jaké sýry k bílému vínu: K suchým, svěžím a ovocným bílým vínům (např. Sauvignon, Veltlínské zelené) podávejte čerstvé a měkké sýry. Výborně funguje čerstvý kozí sýr, mozzarella, ricotta nebo mladá Gouda. Výraznější bílá vína snesou i polotvrdé sýry typu ementál.
• Jaké sýry k červenému vínu: Červená vína (Cabernet Sauvignon, Merlot) s vyšším obsahem alkoholu a tříslovin vyžadují vyzrálé, tvrdé a tučné sýry. Tuk obsazený v sýru zjemní trpkost vína. Zvolte třeba parmazán, pecorino, zralý čedar nebo starou Goudu.
• Modré plísňové sýry: Roquefort, Gorgonzola nebo Niva se velmi obtížně párují se suchými víny, protože plíseň umocňuje pocit hořkosti. Mnohem lépe k nim pasují sladká výběrová vína nebo portské.

Jak sestavit sýrové prkénko k vínu, tak, aby fungovalo

Čekáte-li hosty, sýrové prkénko je vděčné občerstvení, které připravíte rychle bez nutnosti vaření. Avšak aby výsledek působil lákavě a chutě naplno vynikly, můžete dbát i na maličkosti, nad kterými by ostatní mávli rukou.

Největší chybou je totiž vyndat sýry z lednice a rovnou je položit na stůl před hosty. Chlad uzavírá aroma a mění texturu sýrové hmoty. Všechny sýry vyndejte na kuchyňskou linku přibližně 30 až 60 minut před příchodem hostů. Získají příjemnou pokojovou teplotu, lehce změknou a rozvine se jejich vůně. 

Dřevěná servírovací prkénka

Výběr i rozvržení na dřevěném prkénku či podnosu

Pro servírování vyberte dostatečně velkou plochu. Sýrové prkénko z akáciového dřeva nebo z dubu je ideální, protože tvrdé dřevo lépe odolává řezu nožem, ve kterých by se jinak mohly držet bakterie. 

1. Sýry jako základ: Na prkénko umistěte 3 až 5 druhů sýra s různou texturou (čerstvý, plísňový, tvrdý). Nakrájejte všechny sýry na malé kostičky předem, rychle by totiž oschly. Odkrojte jen pár kousků pro  ukázek a zbytek ponechte v celku.
2. Mokré suroviny do misek: Co přidat na sýrové prkénko dál? Olivy, nakládané cibulky, ale i me,d fíkovou marmeládu nebo chutney dejte do malých misek a rozmístěte je mezi sýry. Tím zabráníte promáčení se sýry a pečivem. Navíc to skvěle vypadá!
3. Křupavý element a ořechy: Prázdná místa vyplňte vlašskými nebo pekanovými ořechy, mandlemi a různými druhy krekrového pečiva či grissini.
4. Ovoce: Hroznové víno, plátky hrušek nebo čerstvé fíky dodají dřevěnému prkénku barvu a sladkokyselou chuť, která mezi jednotlivými sousty čistí patro.
5. Servírovací pomůcky: Ke každému druhu sýra, zejména k těm plísňovým, by měl být k dispozici samostatný nůž, aby nedocházelo k míchání chutí.

Při samostatné konzumaci postupujte od nejjemnějších čerstvých sýrů k těm nejvýraznějším, dlouho zrajícím. Silný plísňový sýr by vám hned na začátku otupil chuťové pohárky pro jemnější druhy. 

Jak pečovat o dřevěné prkénko na sýry

Zatímco dřevěný regál či stojan ve sklepě či dárkové balení vína zvláštní pozornost nevyžadují, servírovací prkénko či podnos ze dřeva přichází do přímého kontaktu s tuky, kyselinami z ovoce a ostrými noži. Pro udržení správné hygieny, aby bylo prkénko dlouho krásné a bezpečné pro styk s potravinami je vhodná specifická péče.

Základním pravidlem je vyhnout se myčce nádobí. Extrémní teplo a agresivní chemie naruší strukturu dřeva, které následně praská, kroutí se, může se i lámat a vlnit. Po použití prkénko ručně omyjte v teplé vodě s trochou běžného, šetrného saponátu. Nikdy ho nenechávejte dlouho namočené ve dřezu, (tedy nevkládejte ho do dřezu jako ostatní nádobí, které nemáte v úmyslu hned umývat). Po umytí jej otřete utěrkou do sucha a nechte ho řádně proschnout ve svislé poloze, aby k němu mohl vzduch ze všech stran.

Dřevo má tendenci časem vysychat více, než je třeba. Jakmile povrch ztratí barvu a působí matně, ošetřete ho. Stačí na čisté a zcela suché prkénko nanést tenkou vrstvu potravinářského minerálního oleje, případně šetrného lněného oleje na dřevo. Olej vetřete hadříkem po celé ploše prkénka, nechte několik hodin vsáknout a přebytek setřete. Dřevěná vlákna se nasytí, prkénko získá zpět svou sytou barvu a vytvoří se na něm ochranná vrstva, která odpuzuje vodu a pachy ze sýrů i jiných potravin.

Vinobraní v Česku

Vinobraní patří k nejvýraznějším podzimním tradicím především na Moravě, kde se sklizeň hroznů po staletí pojí s ochutnáváním mladého vína, hudbou a společným setkáváním. Neodmyslitelnou součástí je i burčák, tedy částečně zkvašený hroznový mošt, který se prodává pouze po krátkou dobu během kvašení. V Česku se s ním nejčastěji setkáte od konce srpna až do listopadu, přičemž jeho dostupnost většinou závisí na průběhu sklizně a počasí. Tradiční moravská vinobraní najdete například ve Znojmě, Mikulově nebo Velkých Pavlovicích.

Významnou tradicí má také Mělník, kde se vinobraní každoročně koná v historickém centru města a patří k nejznámějším vinařským slavnostem v Čechách. Mělnické vinobraní se zpravidla koná v září a vedle ochutnávek vína a burčáků nabízí koncerty, historický program a připomínku dlouhé vinařské historie města. 

Když máte pochybnosti, vždy běžte za nosem

Nejedná se jen o radu slavného, moudrého čaroděje, ale o jasný fakt. Možná nemáte tolik času na přípravu a výběr sýrů, nebo si jednoduše přejete vsadit na jistotu. Pamatujte si proto, že nic nezkazíte tvrdým sýrem bez výrazného aroma, a to zvláště pokud se podává několik různých typů vín.

Objevte vše co na společné vinobraní budete potřebovat na ČistéDřevo.cz, a to od kvalitních dřevěných regálů na víno, až po krásná a vkusná servírovací prkénka a podnosy na sýry. Hostitelům, či i svým hostům nezapomeňte darovat pozornost v dřevěných krabičkách, které zanechají silný, rustikální dojem a hlavně si užijte společné chvíle i první podzimní dny!

Související články

• Jak vyrobit dřevěný regál
• Nakládaný sýr hotový za 5 minut
• Jak vyčistit dřevěné prkénko

Spolu s podzimními pracemi přichází i údržba našeho zahradního nábytku, který nám po celou sezónu věrně sloužil. Na oplátku mu musíme věnovat trochu péče a zajistit, aby nám vydržel co nejdéle. Zejména dřevo je materiál, který dýchá, roztahuje se a smršťuje a reaguje na své okolí. Jeho příprava na zimu zajistí, že si dlouhodobě zachová svůj krásný vzhled a prodlouží se jeho životnost.

Místo toho, abyste každý rok kupovali jednorázový plastový nábytek, vyplatí se investovat do něčeho, na čem možná jednoho dne budou sedět i vaše vnoučata, (všichni si jistě vzpomeneme na tu jednu lavičku, která byla tolikrát natřena a obroušena a na kterou babička nedala nikdy dopustit. Dodnes stojí pod oknem na chatě!)

V tomto průvodci si řekneme, jak na zazimování zahradního nábytku i dalších dřevěných prvků. Zjistíte, jak ošetřit ošetřit zahradní nábytek před zimou, ale i jednotlivé druhy dřeva, jak předejít hnilobě a jak nábytek správně uskladnit, aby byla jeho podzimní údržba efektivní investicí do budoucnosti vaší zahrady.

Obsah:

• Kdy začít se zazimováním zahradního nábytku?
• Test kapkou vody aneb jak poznat, zda dřevo potřebuje ošetření
• Postup zazimování dřevěného zahradního nábytku krok za krokem
• Jaký olej nebo přípravek zvolit
• Specifika podle druhu dřeva
• Kam a jak uložit zahradní nábytek na zimu?
• Jak zazimovat vyvýšené záhony, pergoly a další dřevěné prvky
• Zazimování nábytku z jiných materiálů
• Jak odzimovat nábytek po sezóně
• Péče je investice

Kdy začít se zazimováním zahradního nábytku?

Častou chybou bývá odkládání podzimní údržby až na první mrazy nebo sněhovou pokrývku. V té době už bývá dřevo nasáklé podzimní vlhkostí a ošetřující přípravky do něj nedokáží správně proniknout.

Ideální termín, kdy zazimovat zahradní nábytek, nastává ve chvíli, kdy venku přestáváte aktivně trávit čas. Sledujte předpověď počasí:

První krok (přelom září a října): Ukliďte veškeré textilie, polstrování, podsedáky a deky. Uložte je na suché místo v domě. Pokud byste je nechali v nevytápěné garáži nebo vlhkém sklepě, velmi rychle by chytily plíseň (a zabydleli by se v nich pavouci). Pro uskladnění drobných textilií i zahradních doplňků skvěle poslouží dřevěné úložné boxy, bedýnky či dřevěné boxy a krabičky. 

Druhý krok (říjen až začátek listopadu): Jakmile teploty začnou pravidelně klesat k 5-10 °C a přibývá deštivých dnů, je nejvyšší čas na samotné zazimování dřevěného nábytku. Dřevo musí být před aplikací olejů a laků důkladně očištěné a hlavně suché, což při mrazivém počasí už není možné.

Náš tip: Máte-li dřevěný nábytek, doporučujeme jej umýt ještě za teplých dnů ke konci srpna, budete-li jej čistit vodou, v teple dřevo totiž lépe a rychleji usychá a nehrozí popraskání.

Test kapkou vody aneb jak poznat, zda dřevo potřebuje ošetření

Než se pustíte do broušení a natírání, udělejte si rychlý a spolehlivý test kapkou vody. Tento vizuální ukazatel vám hned napoví, v jaké kondici se ochranná vrstva dřeva nachází.

Postup: Na čistý a suchý povrch dřeva kápněte několik kapek čisté vody a pozorujte jejich chování:

1. Kapka drží tvar kuličky a zůstává na povrchu: Ochranná vrstva (olej na zahradní nábytek nebo vosk) je plně funkční. Dřevo vodu odpuzuje a je dostatečně chráněno. Stačí ho pouze očistit a uskladnit.
2. Kapka se pomalu vpíjí a zanechává tmavou skvrnu: Ochranný film je zeslabený. Dřevo vyžaduje důkladně očištění a lehký obnovovací nátěr olejem.
3. Kapka se okamžitě vpije do dřeva: Dřevo je zcela bez ochrany, je vysušené a mikroskopická vlákna absorbují vlhkost. Zde je nutné kompletní ošetření zahradního nábytku před zimou zahrnující jemné obroušení a hloubkové napuštění olejem.

Postup zazimování dřevěného zahradního nábytku krok za krokem

Otázky, jak ošetřit dřevěný záhon před zimou a jak předejít plísním na dřevěném nábytku jsou pro správné zazimování zahradního nábytku zásadní. Nepodceňujte důkladnou přípravu!

1. Odstraňte nečistoty a řasy: Nikdy nenatírejte špinavé dřevo. Prach, mastnota a spory plísní by pod novým nátěrem zůstaly uzavřeny.

• Použijte vlažnou vodu s trochou mýdla nebo speciální čistič na dřevo a jemný kartáč se středně tvrdým vlasem.
• Pozor na tlakové myčky (“wapky”): Vysoký tlak vody narušuje dřevěná vlákna, otevírá póry dřeva a způsobuje jeho následné praskání. Tlakovou myčku proto u dřeva raději nepoužívejte.
• Po umytí nechte nábytek schnout 24 až 48 hodin na větraném místě. Dřevo musí být před dalším krokem absolutně suché.

2. Kontrola, broušení a utažení: Dřevo během sezóny pracuje v závislosti na vlhkosti a teplotě, což uvolňuje spoje.

Dotáhněte šrouby a kování: Zkontrolujte stabilitu stolu a židlí,

Jak obrousit zahradní nábytek před zimou: Vezměte jemný brusný papír (zrnitost 180-240) a zlehka přebruště povrchy vždy ve směru dřevěných vláken. Odstraníte tím zdrsnělá vlákna, zašedlá místa, drobné škrábance i trčící třísky. Pokud se na nábytku odlupuje starý lak, obruste ho až na zdravé dřevo. Po obroušení odstraňte veškerý prach smetáčkem nebo vysavačem.

3. Aplikujte ochranný nátěr: Typ přípravku zvolíte podle druhu dřeva. Nátěr nanášejte štětcem nebo bavlněným hadříkem rovnoměrně po směru vláken.

Jaký olej na zahradní dřevěný nábytek

Častým dilematem bývá právě volba správného přípravku. Každý funguje na jiném principu a hodí se pro jiný typ povrchu:

• Olej na dřevo: Vsakuje se hluboko do struktury, nevytváří neprodyšnou krustu a nechává dřevo dýchat. Je ideální volbou pro tvrdé a exotické dřeviny (teak, akácie), ale skvěle funguje i na masivní borovici. Zachovává přirozený pocit povrchu materiálu, nepraská a jeho obnova nevyžaduje náročné obrušování. Pro pravidelnou péči poslouží nejlépe.
• Tenkovrstvá lazura: Vytváří lehký ochranný film na povrchu a částečně se vsakuje do dřeva. Hodí se především pro měkké domácí dřeviny, jako je smrk, borovice nebo modřín. Poskytne vynikající ochranu proti UV záření i dešti a zvýrazňuje kresbu dřeva.
• Ochranný vosk: Vytváří na povrchu vodoodpudivou vrstvu s hedvábným leskem. Hodí se spíše pro interiérový nábytek nebo kryté terasy, Není vhodný pro plochy, které jsou dlouhodobě vystavy přímému mrazu a sněhu.

Zahradní nábytek

Rychlý návod na aplikaci teakového oleje:

1. Olej před použitím důkladně promíchejte.
2. Nanášejte štětcem v přiměřené vrstvě po směru vláken.
3. Nechte olej 15 až 20 minut vsakovat. Poté vezměte čistý bavlněný hadřík a veškerý přebytečný olej z povrchu zcela setřete. Pokud byste přebytek nesetřeli, na povrchu se vytvoří lepivý film, na který se bude chytat prach a plísně.
4. V případě silně vysušeného dřeva aplikujte druhý den slabou vrstvu.

Specifika podle druhu dřeva

Různé druhy dřeva vyžadují odlišný přístup. Měkké domácí dřeviny vyžadují před nátěrem hloubkovou impregnaci proti houbám a následné uzavření lazurou nebo olejem, naopak tvrdé exotické dřeviny si vystačí s důkladným a pravidelným očištěním.

• Zazimování teakového nábytku: Teak, ale i akácie jsou odolné, přesto vyžadují pravidelné olejování, teak pro zachování medové barvy, akácie kvůli prevenci drobných trhlin způsobených změnami vlhkosti.
• Zazimování zahradního nábytku z borovice, smrku a modřínu: Smrk a borovice jsou měkčí a více toho vsáknou. Proto potřebuji impregnaci proti houbám a následný olej či lazuru. Modřín díky pryskyřici lépe odolává vodě, ale na podzim vyžaduje odmaštění a olej s UV filtrem.

Kam a jak uložit zahradní nábytek na zimu?

Otázka, zda nábytek nechat venku, nebo uložit dovnitř, závisí na vašich možnostech, ale i na použitém materiálu. 

Nejlepším místem pro zazimování zahradního nábytku je garáž, sklep, nevytápěná dílna nebo zahradní domek/dílna. Místnost by měla být suchá, větraná a nevytápěná.

Pokud nemáte možnost uložit nábytek pod střechu a zvolíte možnost nechat zahradní nábytek venku přes zimu pod plachtou, měli byste používat prodyšné plachty, protože neprodyšné materiály zadržují vlhkost a podporují vznik plísní. Plachtu nikdy nestahujte až k zemi, pod nábytkem musí proudit vzduch. Nohy vždy izolujte od země, aby do dřeva nevzlínala vlhkost z trávy či mokré dlažby.

Jak zazimovat vyvýšený záhon ze dřeva, dřevěnou pergolu a další 

Péče o dřevo na zahradě se netýká jen stolu a židlí. Stejnou pozornost si zaslouží i ostatní prvky, které na zahradě přes zimu zůstávají.

• Vyvýšené záhony a truhlíky: Vyvýšené dřevěné záhony a truhlíky čelí extrémní zátěži, zevnitř na ně působí vlhká zemina, zvenčí všechny druhy počasí, deště i vlhká tráva a půda, do které jsou zapuštěné. Před zimou odstraňte zbytky rostlin, zkontrolujte vnitřní nopovou fólii, která odděluje zeminu od dřeva, a vnější dřevěné stěny můžete lehce přebrousit a znovu namořit, či nalakovat.
• Pergoly a altány: Protože pergolu nelze schovat do garáže, zkontrolujte například stav sloupků u země, obruste místa, kde opadává lak a aplikujte obnovovací nátěr lazury. Dle typu pergoly zkontrolujte střechu, okapy a zameťte dlažbu, ať se vám na zemi nehromadí staré vlhké listí.
• Dětská pískoviště a houpačky: Po sezóně pískoviště zakryjte pevným víkem, nebo prodyšnou plachtou, aby do nich nezanášel vítr listí a nenavštěvovala je zvířátka. Zahradní houpačky odmontujte z nosných konstrukcí a taktéž uložte do sucha.
• Dřevěné zahradní doplňky a dekorace: Nezapomeňte ani na nářadí, podnosy, údržbu ptačích krmítek a budek, dřevěné kompostéry nebo plotovky, ty totiž taktéž vyžadují kontrolu. Krmítka vyčistěte od staré potravy a můžete je i dezinfikovat přípravky šetrnými k přírodě a ptactvu. Drobnější dekorační předměty roztřiďte a uložte např. do přírodních bedýnek a přepravek, které můžete uschovat v garáži či ve sklepě do regálů.

Jak zazimovat zahradní nábytek z jiných materiálů

Umělý ratan: Velmi odolný materiál. Stačí ho umýt mýdlovou vodou. Přestože zvládne mráz, v častějších a silnějších mrazech má tendenci křehnout a proto se doporučuje ho skladovat v suchu nebo zakrytý plachtou.

Kov a hliník: Hliníkový nábytek nevyžaduje téměř žádnou údržbu. U ocelového a kovového nábytku zkontrolujte, zda není poškozený lak. Místa se začínající korozí obruste a ošetřete antikorozním nátěrem.

Plast: Snadný na údržbu, ale náchylný na mráz. Při nízkých teplotách plast křehne a snadno praská. Vždy jej uskladněte do uzavřené místnosti.

Jak odzimovat nábytek po sezóně

Jakmile se na jaře vrátí teplé dny, to, jak odzimovat zahradní nábytek na jaře, často napadne málokoho, (nebo i to, že se to vůbec musí). Ale i tohle je klíčový bod procesu péče o zahradní nábytek. Navíc díky poctivé podzimní přípravě zabere jarní zprovoznění jen chvilku.

1. Nábytek vyneste z úložných prostor a setřete z něj usazený prach vlhkým hadříkem. (Naše doporučení: existují vlhčené hadříky vyráběné k užití přímo na dřevo a dřevěné materiály, které je šetrnější.)
2. Zopakujte test kapkou vody.
3. Pokud voda lehce vsakuje, naneste jednu spíše slabou udržovací vrstvu oleje.
4. Dotáhněte spoje, vyměňte případné opotřebované kluzáky na nohách a nábytek je plně připraven na novou sezónu slunění! Vaše dřevěná lehátka se na vás budou těšit.

Péče je investice

Dřevo přejde z generace na generaci. Lavičky, houpačky, stolky i židličky, truhlíky. Za opakovanou a nenáročnou péči se vám odmění právě svou dlouhověkostí, ale i vůní a hřejivým dotekem, který žádný kov ani plast nikdy nenahradí.

Doufáme, že byl náš průvodce o tom, jak zazimovat dřevěný zahradní nábytek krok za krokem nápomocný! Prozkoumejte celou naši nabídku zahradních doplňků a pomocníků na ČistéDřevo.cz, kde najdete jak kvalitní produkty ze dřeva, tak i ověřené tipy na péči pro jejich dlouhou životnost!

Související články:

• Povrchová úprava dřevěných výrobků
• 10 rad na správné zazimování zahrady
• Jak vyrobit dřevěnou zahradní lavici

Houbaření je u nás v Česku v podstatě národní sport. Jakmile trochu zaprší a oteplí se, zhruba 70 % národa popadne košíky a zmizí kdesi v lese. Těšíme se jak na lesklé klobouky, tak na chvilku ticha, vůni jehličí i onu tradici, kterou si tak úspěšně předáváme z generace na generaci. Každý z nás má zrovna teď před očima živý obrázek svého dědečka, či maminky, jak u stolu čistí hřiby starým zavírákem se zahnutou čepelí a místností se line jejich vůně. I když se doba plynule posouvá dál, ty nejlepší principy zůstávají stejné. Dobrý košík, ostrý nůž a vrozený instinkt, kam šlápnout, který bude hořký a jak to všechno poznat.

V tomto článku se spolu podíváme na to, jak si houbaření ještě o chloupek zpříjemnit tou správnou výbavou, jak v lese poznat ta nejlepší místa a co s úlovkem udělat, aby z něj byla ta nejlepší kulajda, jakou jste kdy jedli. Zkrátka - jak na houby jako profíci!

Takže boty nasadit, košíky připravit!

Obsah

• Jak vybrat houbařský nůž a co by mu nemělo chybět
• Proč vsadit na dřevěnou rukojeť
• Osvědčený Tip: Personalizovaný houbařský nůž jako dárek
• Kdy a kde v Česku hledat houby?
• Jak správně uříznout houbu aneb Kdo má tedy pravdu?
• Co s sebou vzít na houby (Výbava houbaře - Checklist)
• Jak zpracovat houby po sběru
• Kulajda: recept na poctivou polévku z čerstvých či sušených hub
• Kdy jindy, než teď

Jak vybrat houbařský nůž a co by mu nemělo chybět

Správný houbařský nůž poznáte podle krátké, obvykle 5 až 8 centimetrů dlouhé čepele, která je mírně zahnutá. Tento tvar však není pro parádu, ani jen tak ze zvyku, zahnutí totiž kupíruje kulatý tvar třeně (nohy) hřibu, takže ji uříznete čistě a jedním tahem, aniž byste zbytečně rýpali do podhoubí.

Co se týče čepele, většina zkušených houbařů volí nerezovou ocel. V lese je vlhko, často prší a houba samotná obsahuje hodně vody a vlhkosti. Uhlíková ocel sice skvěle drží ostří, ale v mokrém prostředí vám velmi rychle zčerná a začne rezivět, mnohem častěji trpí na korozi. Nerezovka je prakticky bezúdržbová, po příchodů ji stačí otřít, naostřit a máte klid!

No a každý ví, že kvalitní a poctivý nůž na houby má na konci rukojeti štěteček, ideálně z kančích štětin. Proč? Protože je nejlepší očistit houbu od jehličí a hlíny hned na místě. Doma pak v kuchyni nebudete mít nečistoty z lesa ani červíky a slimáky, kteří si na hříbku přáli pochutnat ještě před vámi. Dalším plusovým bodem jsou zoubky na hřbetu čepele, kterými snadno “oškrábete” hrubé nečistoty z nohy houby a čepel se díky zoubkům navíc lépe otevírá a zavírá.

Proč vsadit na dřevěnou rukojeť

Možná si říkáte, jestli na materiálu rukojeti vůbec záleží. Z čistě praktického hlediska je dřevo jednoduše o ligu či dvě výš než plast i kov. Vlastně než jakýkoliv materiál…

1. Neklouže: I když máte mokré ruce od deště nebo slizkých klouzků, dřevo se v hladni drží jistě a jen tak ho v jehličí nevytratíte!
2. Nestudí: Když vyrazíte do lesa za studeného říjnového rána, dřevěná rukojeť je příjemně teplá na dotek, zatímco kovu či plastu se chlad dlouho drží.
3. Nepronese se ani nespadne: Dřevěné nože jsou takzvaně solidní, nijak zvlášť se nepronesou, jako nože kovové, avšak přesto o nich v kapse víte, narozdíl od těch plastových, (což je další plusový bod pro ty, kteří je ze zvyku ztrácí!)
4. Nemá se za co stydět: Nůž s dřevěnou rukojetí k lesu prostě patří. Navíc, čím déle ho používáte, tím hezčí patinu získá.

Houbařské nože

Pokud jde o péči o houbařský nůž, není to žádná věda. Stačí nenechávat nůž na dně mokrého košíku přes noc. Pokud chcete nožíku dopřát o chloupek více péče, můžete rukojeť přejet kapkou obyčejného, či lněného oleje, ale ruku na srdce, většina z nás to stejně neudělá a nožíky skvěle fungují roky i bez toho. U nás v ČistéDřevo.cz se zaměřujeme právě na tyto poctivé kousky, které něco vydrží. (Pokud však již náhodou ošetřující olej na dřevo doma máte, třeba i ten na dřevěná kuchyňská prkénka, ničemu neuškodí jej přeci jen jednou za čas použít. Stačí jej rozetřít lehkou látku či kapesníkem, nechat chvíli působit a nadbytek oleje následně setřít.)

Osvědčený Tip: Personalizovaný houbařský nůž jako dárek

Hledáte-li dárek pro vášnivého houbaře, personalizovaný houbařský nůž s gravírováním je trefa do černého. Na dřevěnou rukojeť vám vygravírujeme v podstatě cokoliv. Od klasiky jako je houbařský nůž “Král houbaření” jakožto dárek pro tátu, (či “Královna houbaření” pro maminku), nebo “Děda, pán hřibů”, ten perfektní houbařský nůž pro dědečka, až po vlastní jména nebo vtipné přezdívky jako je “Lovec klobouků”, nebo třeba jejich Postrach!

Je to sice maličkost, ale udělá z obyčejného všedního nástroje osobní i vtipnou záležitost, kterou žádný houbař z ruky jen tak nepustí. (Navíc si pak můžete jednou za čas jejich povedené úlovky nárokovat!)

A že se vaše ratolest poprvé vypravila do lesa? I je můžete vybavit nožíkem “Houbař junior”, či s jejich jménem. Budou to pak přeci jen brát o cosi vážněji!

Kdy a kde v Česku hledat houby?

“Tak co, už rostou?” To je ta nejčastější otázka sezóny, (a někdy ji slýcháme ještě dlouho před.) Krátká odpověď na “Kdy na houby?” je “po dešti.” Ta delší odpověď většinou závisí na kombinaci deště a teploty. Ideální čas vyrazit je zhruba 7 až 12 dní po vydatných deštích, kdy se vlhkost dostane k podhoubí a následuje stabilní, mírné oteplení počasí (ideálně 15 až 25°C).

Kde hledat podle druhu stromů:

• Jehličnaté lesy (smrky, borovice): Tady hledejte klasické hřiby smrkové, hnědé hřiby (pánské hřiby), babky, lišky nebo ryzce.
• Listnaté lesy (duby, buky): Domov hřibů dubových, křemenáčů nebo vzácnějších hřibů bronzových.
• Pod břízami: Tady téměř s jistotou najdete kozáky březové.
• Okraje lesů a louky: Ideální místa pro bedly, žampiony nebo pýchavky.
• Pařezy: Pokud narazíte na staré pařezy či spadlé kmeny, hledejte václavky nebo hlívu ústřičnou (ta dokonce roste i v zimě).

V Česku jsou vyhlášenými revíry na houbaření Beskydy, Šumava, Vysočina nebo jižní Čechy. Pravdou ale je, že pokud víte, kam jít, naplníte košík v podstatě v každém větším (i menším) lese od středních Čech až po hranice. Řekněme to takto: celá republika jich je plná, když máte kapku trpělivosti a vytříbený čich! Hledáte-li přehled těch nejoblíbenějších hub a na co je použít, skvěle vám poslouží tento náš článek!

Denní doba: Nejlepší je být v lese brzy ráno. Nejen kvůli konkurenci ostatních zapálených houbařů, ale také kvůli světlu. Ranní šikmé slunce krásně zvýrazňuje kontury klobouků v listí a jehličí a houby jsou po noci čerstvé a pevné. Navíc budete doma včas pro dopolední smažák či kulajdu na oběd!

Jak správně uříznout houbu aneb Kdo má tedy pravdu?

Tohle je věčné téma diskusí od hospod po internetová fóra. Někdo věří wikipedii a někdá nedá na rady pra-pra-prababičky. Pravda je taková, že podhoubí je rozsáhlá síť pod zemí a samotný způsob utržení plodnice ho nijak zásadně nepoškodí. Tak tedy - vyviklat nebo uříznout?

Nejšetrnější je způsob kombinace obojího:

1. Houbu opatrně vyviklejte nebo vytočte ze země. Tím získáte celou třeň, což je důležité i pro správné určení druhu (některé jedovaté houby mají u země specifické znaky, jako je tzv. *kalich smrti u Muchomůrky zelené, případně i u dalších jedovatých druhů muchomůrek.)
2. Místo, kde houba rostla, ihned přikryjte mechem nebo listím. Tím zabráníte vysychání podhoubí.
3. Teprve pak použijte nůž k okrájení a očištění spodní části od hlíny a ke kontrole červivosti. 

Odřezání přímo u země se doporučuje spíše u hub, které rostou v trsech (třeba václavky), abyste zbytečně neponičili ty menší kolem.

Pozor: *Kalich smrti je bílá, volná pochva na spodku třeně, částečně ukrytá v zemi, a požití i malé části této plodnice může být smrtelné kvůli silným toxinům poškozující játra a ledviny!

Co s sebou vzít na houby (Výbava houbaře - Checklist)

Abyste se z lesa nevraceli otrávení (ať už v přeneseném či doslovném smyslu), nebo s mokrými ponožkami, nikdy nepodceňte přípravu.

Vše na houby!

• Proutěný košík: Základ. V igelitce se houby zapaří a znehodnotí dřív, než se vrátíte k autu. Košík větrá a houby v něm zůstanou pevné, navíc se nepomačkají ani nepolámou. Můžete jej také při okružním sběru položit na vlhkou zem, košík na vás vždy na místě počká a doma ho stačí nechat uschnout.
• Houbařský nůž s dřevěnou rukojetí: Ideálně ten se štětečkem. (A ještě ideálněji ten s vaším jménem!)
• Dobré boty: Pevná obuv, která nepromokne v ranní rose ani v blátě.
• Repelent: Protože klíšťata, komáři i muchničky dokážou jakýkoliv výlet spolehlivě pokazit.
• Nabitý mobil a offline mapy: Pokud nejste zrovna za barákem, v hustém lese i na horách se člověk ztratí rychleji, než-li by si rád přiznal. Zvláště tedy pokud hledá v kruzích.
• Voda a svačina: Houbaření je celkem tělocvik. Svačina je skvělou odměnou, ale zároveň takové posezení v tichu na pařezu stojí za to, ať už máte košík plný, nebo ne. Nezapomeňte na termosku s vodou či teplým čajem a kuksa či termohrnek tolik místa v batohu také nezaberou!
• Pláštěnka: Pro jistotu.
• Papírový sáček: Kdybyste náhodou našli houbu, kterou neznáte a chcete si to doma v klidu určit podle atlasu (co neznáte totiž nedávejte k ostatním jedlým nálezům).
• Větší sáček či pytlík na odpadky: Nenechávejte v lesu nic, co tam nepatří.

Jak zpracovat houby po sběru 

Houby byste měli zpracovat ideálně do 24 hodin. Jsou plné vody a bílkovin, takže se kazí podobně rychle jako maso. Pokud jsou pevné a zdravé, vydrží v lednici v otevřené nádobě do druhého dne.

• Jak doma houby čistit: Čistěte je nasucho. Voda houbám nesvědčí, nasáknou ji - inu - jako houba a ztratí chuť. Použijte štěteček na noži nebo i lehce navlhčený hadřík/kapesník.
• Jak doma houby sušit: Houby nakrájejte na 3 až 5 mm silné plátky. Sušte na sítech, v sušičce (do 50 °C) nebo na šňůře. Nikdy houby nesušte na novinách, barva z tiskařské černi se do hub vpije a z kulajdy se stane polévka písmenková (a lehce toxická). Usušené houby musí být křupavé a správně by se měly lámat. Skladujte je ve vzduchotěsných sklenicích s bobkovým listem (proti molům).
• Jak doma houby mrazit: Houby před mražením krátce poduste na troše másla nebo je alespoň spařte vodou. Syrové houby po rozmrazení často zhořknou a ztratí texturu.
• Jak nakládat houby: Malé hříbky, lišky nebo ryzce jsou vynikající v octovém nálevu. Krátce je povaříte v osolené vodě, propláchnete a zalijete horkým sladkokyselým nálevem. Ve vyvařených sklenicích přidáte cibuli, kořeněný lák a buď je můžete nechat chytit horkým nálevem, nebo je sterilovat pro delší trvanlivost.

TIP: Hledáte způsob jak houby dlouhodobě uchovat? Inspirujte se těmito skvělými recepty na zavařování hub.

Kulajda: recept na poctivou polévku z čerstvých či sušených hub

I ti, kteří nad hříbky ohrnou nos, si na tuto klasiku často potrpí. Tato verze kulajdy je krémová, sytá a přesně tak akorát kyselá.

Ingredience:

• 1 litr kuřecího nebo zeleninového vývaru
• 200 g čerstvých hub (nebo hrst sušených, předem namočených)
• 250 ml smetany ke šlehání (aspoň 31%)
• 3 brambory nakrájené na kostičky
• 3 lžíce másla a 3 lžíce hladké mouky na jíšku
• 2 lžíce octa (podle chuti)
• Sůl, pepř, špetka cukru
• Čerstvý kopr (nešetřete jím)
• Vejce (volitelné, podle počtu strávníků)

Postup:

1. V hrnci rozpusťte máslo, zaprašte moukou a udělejte světlou jíšku. Zalijte ji studeným vývarem, pořádně rozmíchejte a přiveďte k varu.
2. Přidejte brambory, osolte, opepřete a vařte přibližně 10 minut.
3. Mezitím si na pánvi na troše másla orestujte čerstvé houby. Pokud máte sušené, přidejte je i s vodou, ve které se namáčely, rovnou do polévky.
4. Když jsou brambory skoro měkké, vlijte do polévky orestované houby a smetanu. Nechte společně krátce povařit, aby polévka zhoustla.
5. Odstavte z ohně. Nyní můžete dochucovat a okořenit, přidejte ocet, cukr a nakonec hromadu nasekaného kopru. Už nevařte, aby kopr neztratil barvu a chuť.

Polévku můžete klidně servírovat na krásném dřevěném podnosu s ještě trochou čerstvého kopru, pažitkou či petřelem na ozdobu. Kdo to tak má rád, může polévku ozdobit ztraceným vejcem.

Bon appétit!

Kdy jindy, než teď

Houbaření je sto věcí. Je to klidná procházka v lese stejně tak, jak je to brzké vstávání a hon na klobouky, ať vám je nikdo jiný nevysbírá. Je to také smaženice na chalupě hned po sběru a je to i pečlivé sušení a hříbky, které provoní celou kuchyň na dlouhé týdny. (A hlavně je houbaření kulajda z čerstvých hub!) Můžete chodit na houby sami, nebo s celou rodinou. Dokonce je zcela jedno, jestli domů přinesete celý koš praváků, nebo jen pár babek na bramboračku.

Nejdůležitější je vlastně to, co v houbaření hledáte vy a to nemusí být jen o hřibech. Chvilka na čistém vzduchu vám dá přesně to, co potřebujete a to i v momentech, kdy přesně nevíte, co to je. A s pořádným proutěným košíkem u boku i poctivým nožem na houby v kapse, (který vám sedne do ruky jedna báseň a k tomu nese vaše jméno), je celý tento zážitek zase o kousek lepší.

Tak ať rostou a zase příště!

Související články

• Rozcestník hub a jejich využití v kuchyni
• Sezóna hub v plném proudu: tipy na dárky pro houbaře
• Proč si pořídit proutěný košík na houby – 10 důvodů, proč se vyplatí

Podzim už pomalu klepe na dveře. Příjemné babí léto sice ještě láká k pobytu na zahradě, ale brzy ho...

Většina z nás si herbář pamatuje jako nutný a mírně otravný povinný projekt do školy, který jsme večer narychlo lepili z posledních sedmikrásek za domem. Dnes se k němu však vracíme s úplně jiným přístupem a tento článek vám možná vysvětlí proč. Je to totiž dokonalý způsob jak si odpočinout od práce, obrazovek, každodenního shonu. Vypnout telefon a začít si všímat těch nejmenších detailů v přírodě, které běžně přehlížíme. 

Vaše vlastní výroba herbáře se může snadno proměnit v osobní kroniku výletů a míst, která máte rádi. Tento návod na herbář pro začátečníky i pokročilé vás provede tou praktickou stránkou věci - a to od toho, co si vzít s sebou do přírody, až po techniky lisování rostlin, díky kterým si váš DIY herbář zachová barvy a vydrží dlouhé desítky let.

Obsah

• Co si sbalit, než vyrazíte ven
• Sběr rostlin: Kdy je ta správná chvíle?
• Příprava před lisováním
• Jak správně lisovat a sušit
• Lepení a popisování
• Jak herbář uspořádat
• Pozor na zákon a ochranu přírody
• Další využití vylisovaných rostlin
• Vraťme se do přírody

Co si sbalit, než vyrazíte ven

Při hledání inspirace, jak vyrobit herbář, brzy přijdete na to, že nepotřebujete žádnou drahou výbavu. Správný materiálový seznam na herbář čítá jen pár věcí, které vám ale spolehlivě ušetří zklamání z polámaných či zapařených úlovků.

• Proutěný košík: V neprodyšné igelitce se vám cenné úlovky zapaří během pár minut. V košíku nebo i v plátěné tašce zůstanou krásně čerstvé, než vůbec dojdete domů.
• Ostré nůžky: Na šetrné sbírání květin potřebujete nůžky. Kytky nikdy netrhejte silou. Čistý řez je šetrnější k rostlině samotné i k vašemu herbáři, stonek totiž nebude mít roztřepené konce, rozhodnete-li se tedy stříhat rostlinu bez kořene.
• Zápisník a tužka: Poznamenejte si hned na místě, kde přesně jste rostlinku našli. Doma na stole už si nemusíte vzpomenout. Navíc herbář krásně doplní i duchaplné detaily, například co bylo zrovna za den, jaké bylo počasí i jak na rostlince opodál seděl čmelák. 
• Malá lopatka: Hodí se, pokud chcete mít v sešitu zachycený i kořenový systém, což se většinou doporučuje a u menších bylin navíc vypadá vizuálně skvěle. Lopatku od hlíny pak můžete nosit v samotném košíku, abyste si neušpinili batohy.

Doma se vám pak bude na sušení rostlin hodit savý papír a kvalitní čtvrtky. Na lisování se vám vyplatí barevný dřevěný lis na rostliny, který je vhodný jak pro děti, tak pro dospělé. A řešíte-li dilema, zda zvolit herbář formátu A4, nebo A3, vězte, že menší formát se lépe skladuje, zatímco na A3 krásně vyniknou i velké kapradiny, které si budete jednoho dne moci zarámovat do velkých rámů.

Sběr rostlin: Kdy je ta správná chvíle?

Kvalita výsledku závisí hlavně na tom, v jaké kondici danou rostlinu utrhnete a následně skladujete. Ideální sběr rostlin probíhá tak, že počkáte, až se odpaří ranní rosa. Kousky sbírané za vlhka, nebo po dešti skoro vždy v lisu nehezky zhnědnou nebo dokonce chytnou plíseň.

Hledejte kusy, které jsou v plném květu a nejsou viditelně okousané od hmyzu. Ideální je mít z každého druhu stonek s listy i samotným květem. Pozor si dejte i na výběr místa. Vyhněte se bezprostřednímu okolí silnic, kde jsou kytky pokryté vrstvou prachu a také chemicky ošetřovaným polím.

Náš tip na ochranu přírody při sběru rostlin do herbáře: Pokud uvidíte krásnou rostlinku, která je však na daném místě jediná, raději ji netrhejte. Berte jen ty, kterých je v okolí dostatek, abyste nenarušili místní biodiverzitu.

Proutěné košíky

Příprava před lisováním

Jakmile se vrátíte z venku plni dojmů, nenechávejte rostlinky jen tak ležet. Raději je okamžitě očistěte od zbytků hlíny i drobných broučků. Pokud je kytka zvadlá a svěšená, klidněji dejte ještě na hodinu do vázy s vodou, aby se přirozeně narovnala, a pak ji teprve připravte k samotnému sušení.

U každé rostliny si pečlivě uschovejte lísteček s vašimi poznámkami z terénu. Pokud přemýšlíte, jak určit rostliny do herbáře, právě s poznámkami to půjde nejlépe. Věřte, že je velmi snadné splést si dva druhy běžných trav nebo podobné žluté kvítky, když jich máte na stole dvacet najednou.

Jak správně lisovat a sušit

Sušení je v podstatě jen velmi pomalý proces odstraňování vlhkosti pod silným tlakem. Cílem je, aby rostlina zůstala dokonale plochá a zároveň si zachovala co nejvíce ze své původní barvy. Jak na to?

Klasické lisování:

1. Rostlinu položte na savý papír (noviny nebo obyčejný balící papír, vyhněte se lesklým letákům). Mnozí se ptají, jaký je ten nejlepší papír na lisování a my máme jasno: staré pijáky fungují zaručeně nejlépe.
2. Opatrně srovnejte listy a květy. Jeden list můžete záměrně otočit rubem nahoru, aby bylo krásně vidět i žilkování.
3. Přikryjte další vrstvou papíru a vložte do dřevěného lisu nebo pod těžké knihy.
4. Tlak musí být stálý. Prvních pár dní savé papíry opravdu denně měňte. Nasají do sebe totiž nejvíce vody a vlhkosti a jejich výměnou spolehlivě zabráníte hnilobě řešíte.

Pokud řešíte časový plán sušení rostlin, myslete na to, že něžné trávy do herbáře uschnou za pár dní, ale u masivnějších bylin počítejte klidně se dvěma, nebo třemi týdny. Nespěchejte na to. Můžete však zkusit i zrychlené metody, jak lisovat rostliny bez lisu:

• Žehlička: Na ten nejnižší stupeň a bez páry můžete listy opatrně přežehlit přes pečící papír. Je to rychlé, ale rostliny jsou pak mnohem křehčí.
• Mikrovlnka: Existují speciální lisy, ale lisování rostlin v mikrovlnce funguje i s tím, co máte běžně po ruce. Na talíř vhodný do mikrovlnné trouby položte papírový ubrousek. Rostliny na něj rozložte tak, aby se pokud možno nepřekrývaly. Zakryjte je dalším papírovým ubrouskem. Nikdy je nesušte na vysoký výkon, aby se rostlinky nespálily. Ohřívejte je 30 až 60 sekund a poté rostliny zkontrolujte. Pokud nejsou zcela suché, postup opakujte v krátkých 15-30 vteřinových intervalech, dokud nebudou křehké.

Lepení a popisování

Když je rostlina zcela suchá a šustí skoro jako papír, je čas ji upevnit na čistou čtvrtku. Zapomeňte ale na klasickou izolepu, ta časem zežloutne, lepidlo se většinou rozteče a udělá na papíře ošklivé mastné skvrny.

Nejlépe vypadají úzké proužky bílé papírové “washi” pásky, či také bavlněné či lněné samolepící proužky. Těmy rostlinky přichytíte v několika bodech, vždy převážně přes stonek. Čistý a profesionální dojem získáte také narýsováním tenkého okrajového rámečku a přidáním identifikačního štítku do pravého dolního rohu.

A co uvádět na popisky do herbáře? Každý list by měl mít v pravém dolním rohu štítek. Správný popis rostlin, neboli etiketa, obsahuje:

• Český i latinský název. (Zajímá vás, proč psát latinský název? Latina totiž pomáhá k přesnému a jednoznačnému určení, když jsou lokální lidové a regionální názvy nejasné.)
• Místo nálezu.
• Datum sběru.
• Vaše jméno.

Tip: Pokud lisujete rostlinku s tlustým středem (například bodlák, nebo šípek), podložte okolní tenké listy v lisu složeným ubrouskem. Tím vyrovnáte výškový rozdíl a listy se vylisují rovně, místo aby zůstaly ve vzduchu a nevzhledně se zkroutily.

Jak herbář uspořádat

Záleží jen na vás, jestli chcete mít svou vlastní seriózní vědeckou sbírku, nebo spíše vizuální deník. Začátečníkům se většinou nejlépe pracuje se systémem řazeným podle ročních období, nebo dokonce i podle barev květů. Hledáte-li tipy na školní herbář, třiďte rostliny podle botanických čeledí (třeba všechny hvězdnicovité k sobě a podobně.)

Estetika herbáře hraje velikou roli. Můžete ho mít jako volné listy v deskách, což je velmi praktické, když chcete nějakou stránku později přidat, nebo jinak uspořádat. Pevná vazba zase vypadá více jako kniha a lépe se v ní listuje. Pokud milujete minimalismus a čistotu, zaměřte se na herbář v severském stylu s dostatkem bílého místa v okolí lisované rostliny.

Pozor na zákon a ochranu přírody

Při lovu v přírodě buďte vždy soudní. Existují stovky chráněných druhů, které nesmíte utrhnout ani na vlastní zahradě, natožpak někde v lese. Pokud uvidíte kytku, kterou neznáte a vypadá neobvykle, raději si ji jen vyfoťte, nebo máte-li s sebou telefon, zkontrolujte, zda-li není chráněná.

V národních parcích a přírodních rezervacích bývá sběr čehokoliv zcela zakázán. Zaměřte se při sběru proto spíše na běžné louky, lesy, či i poklady, které najdete na zahradě, nebo dokonce po cestě z práce. I naprosto obyčejná pampeliška nebo kopřiva vypadají ve výsledku skvěle, když jsou tedy dobře vylisované.

Další využití vylisovaných rostlin

A to nejlepší na konec je fakt, že váš výtvor nemusí skončit jen založený v polici, zvláště po tom, co jste sběru, sušení i lisování věnovali tolik času. Pokud přemýšlíte, jak uchovat květiny trvale, vylisované rostliny se dají skvěle využít i jakožto vaše vlastní DIY herbářová dekorace:

• Rámování: Rostlina vložená za sklo v masivním dřevěném rámu bude vždy vypadat tradičně chalupářsky a neskutečně vkusně!
• Pohlednice a dárky: Nalepte malou kytku na tvrdý papír, doplňte ručním nápisem a máte originální přání k narozeninám. Věnujte takový jedinečný herbář jako dárek a radost obdarovaného je zaručena. Často jej tvoří jako relaxační a tvůrčí herbář pro ženy celé skupiny kamarádek!
• Výuka dětí: Jedná se o zdaleka ten nejlepší způsob, jak děti naučit že všechno to zelené venku, není jen obyčejná tráva, ale že každá rostlinka má své jméno - a hlavně to, že mohou být léčivé, některé naopak jedovaté a jak se vlastně dají využít. Děti i dospělí by se měli učit o výhodách, jaké jim příroda každodenně naskýtá a to nejen jako naturální lékárnička! 

Vraťme se do přírody

Výroba herbáře bude běh na dlouhou trať. Nesnažte se jej proto uspěchat, či nasbírat všechny rostliny během jednoho hezkého dne. Mnohem více si tento koníček užijete, když si na svůj herbář vzpomenete na každém výletě, na každé procházce do přírody.

Mohou to být i roky, ale jednoho dne budete mít v ruce krásný a dokonce i voňavý dokument o tom, kde jste byli a co jste viděli. Stačí nůžky, zápisník a příště se v lese na moment zastavit a rozhlédnout!

Související články

• Pojďte s námi na bylinky
• Pletení košíků z vrbového proutí
• Bylinková sezóna a Jánské byliny: Jak zpracovat úrodu stylově a bez plastu

Dětský pokoj se během prázdnin v mžiku promění v nebezpečnou překážkovou dráhu plnou ostrých kostek,...