Jak si doma připravit kvašené zelí i jinou kvašenou zeleninu?

Podzimní úroda je pod střechou a přichází ideální čas na její zpracování. Tradiční kvašení, neboli fermentace, patří k nejspolehlivějším způsobům, jak uchovat zeleninu plnou živin i po dlouhé zimní měsíce. Příprava domácího kysaného zelí sice nevyžaduje žádné složité postupy, kterých byste se měli dopředu obávat, ale je třeba dbát na čistotu, trpělivost i volbu správných kuchyňských pomůcek, které mohou být klíčem úspěchu.
Připravili jsme si pro vás tohoto přehledného průvodce, ve kterém si řekneme něco o samotné kvašené zelenině, a proč se oplatí zařadit ji do jídelníčku. Stanovíme si také neoblomná pravidla pro kvašení čehokoliv, nejen zelí, a proč je klíčové je následovat. Následně se spolu pustíme do přípravy od začátku až po mlsný konec.
Tak pojďme na to!
Obsah
- Proč se vyplatí zařadit kvašenou zeleninu do jídelníčku
- Základní pravidla pro úspěšné domácí kvašení
- Co přesně budete na kvašení zelí potřebovat?
- Pusťte se do díla: Krok za krokem
- Lze stejným způsobem kvasit i jinou zeleninu?
Proč se vyplatí zařadit kvašenou zeleninu do jídelníčku
Kysané zelí je již po nespočet generací ceněno jako přirozený zdroj vitality. Během procesu mléčného kvašení v něm vznikají cenné probiotické kultury, které příznivě ovlivňují střevní mikrobiom a podporují tak normální trávení. Poradí si se zácpou a odežene bolesti. Kvašená zelenina si navíc uchovává opravdu vysoký podíl vitamínu C, minerálů a vlákniny, příznivě tak ovlivňuje způsob myšlení a dokonce snižuje riziko rakoviny prsu. Jeho pravidelná konzumace je proto výborným způsobem, jak v chladnějších měsících přirozeně posilovat obranyschopnost našeho organismu.

Věděli jste že…
… se zelí na území Evropy začalo pěstovat již 1000 let před našim letopočtem? Jeho následné mléčné kvašení se stalo jednou z nejdůležitějších metod, jak čerstvé plodiny uchovat bez chladniček přes celou zimu. Kdo však fermentoval jako první? Podle historických pramenů začali dělníci ve starověké Číně kvasit zelí před více než 2000 lety. Ačkoliv je dnes kysané zelí považováno za typicky evropskou, dokonce i českou či německou specialitu, jeho kořeny leží v Asii. Později, v 18. století, se kysané zelí stalo naprosto nepostradatelnou potravou také pro námořníky (včetně slavného kapitána Jamese Cooka). Díky obrovskému množství vitamínu C je spolehlivě chránilo před kurdějemi. Není proto divu, že se nám tento proces osvědčil až do dnešní doby.

Základní pravidla pro úspěšné domácí kvašení
Samotný princip fermentace není složitý, vyžaduje však dodržení několika praktických zásad. Důležitá je pečlivost při stlačování zeleniny, zamezením přístupu vzduchu a především přesné dávkování soli. Sůl totiž nejen konzervuje, ale pomáhá z buněk uvolnit potřebnou tekutinu, neboli šťávu. Pro hladký průběh práce se neobejdete bez kvalitního a spolehlivého vybavení, připravte si čisté dřevěné prkénko, na prvotní přípravu i očištění zeleniny, ostrý nůž, velkou mísu, poctivý krouhač a v určitých případech i kvalitní dřevěný tlouk.

Co přesně budete na kvašení zelí potřebovat?
- Zelí v libovolném množství, (celkovému objemu přizpůsobíte velikost nádoby).
- Krouhač na zelí, případně dřevěný tlouk.
- Sůl -> správný poměr je pro bezpečné kvašení zásadní, ideální je proto použít 150 až 200 gramů soli na 10 kilogramů zelí.
- Koření podle chuti, (nejčastěji se dává celý kmín, hořčičná semínka, či snítka kopru).
- Podle chuti můžete přidat i nastrouhanou mrkev, cibuli, křen i kousek česneku.
- Nádobu na kvašení zeleniny nebo tradiční dřevěný sud na zelí.
- Nepovinna avšak nápomocná dřívka do zavařenin.
- Čisté, vyvařené plátno.
- Těžítko na zatížení, (například očištěný, vyvařený kámen).

Pusťte se do díla: Krok za krokem
1. Očištěné a omyté hlávky zbavte horních lupenů a košťálů. Můžete si je také nechat bokem pro finální stlačení v nádobě. Následně zeleninu nakrouhejte. Práci vám výrazně usnadní dřevěný krouhač na zelí se čtyřmi břity. Díky ostrým čepelím získáte dostatečně tenké, rovnoměrné proužky a ušetříte si spoustu času. Nakrouhané zelí je nejlepší důkladně promíchat se solí a kořením v prostorné míse ještě předtím, než ho začnete plnit do soudku. Chutě se lépe propojí a zelenina začne samovolně pouštět šťávu, necháte-li ji zhruba hodinu odstát.
2. Ochucené zelí začněte pečlivě po vrstvách vkládat do čisté kvasné nádoby.
3. Důležité je každou přidanou vrstvu silně stlačit a udusat. K tomu je ideální dřevěný tlouk na zelí. Tlačením se naruší struktura zeleniny, ta pustí vlastní šťávu a z nádoby se vytlačí vzduchové bubliny, čímž vznikne prostor pro další vrstvu. Přebytečnou tekutinu, která při pěchování vystoupá na povrch, průběžně odebírejte, ale rozhodně ji nevylévejte, jelikož ji totiž ještě využijete.

4. Tímto způsobem naplňte celou nádobu, (pod okrajem si nechte pár centimetrů rezervu, zelí bude totiž při kvašení pracovat a mírně zvětší objem.) Zásadní pravidlo zní: Zelí musí být neustále ponořené! Pokud na povrchu chybí tekutina, dolijte tu dříve odebranou. Mléčné kvašení probíhá bez přístupu vzduchu, jelikož právě hladina šťávy funguje jakožto zátka, která chrání obsah před plísní. (Zrovna ta bývá pro plno začátečníků nepřítelem číslo jedna.)
5. Povrch zakryjte vyvařeným plátnem nebo celistvými zelnými listy, zatěžkejte a nádobu přiklopte.
Založenou nádobu nechte stát přibližně týden při teplotách 18 až 20 °C, během této doby se totiž fermentace přirozeně (takzvaně) nastartuje. V této fázi může tekutina pěnit a bublat, což je neklamné znamení, že kvašení probíhá správně!
Pravidelně kontrolujte, že zelenina neosychá a neplesniví. Pokud šťáva ubyde, stačí dolít převařenou (ne horkou, ale teplou) lehce solenou vodou. Po týdnu nádobu přesuňte do chladnějšího sklepa, nebo můžete i do ledničky.
A že se vám na váš první výtvor již sbíhají sliny? Počas celého procesu musíte být trpěliví, nejen při prvotním nakládání. První domácí zelí můžete ochutnat zhruba po třech až čtyřech týdnech, nejlépe však po uplynulém měsíci.

Lze stejným způsobem kvasit i jinou zeleninu?
Ano! Princip mléčného kvašení se skvěle hodí i na ostatní plodiny. Velmi oblíbená je kvašená zelenina zvaná “pickles”, směs mrkve, květáku, ředkviček či cibulky. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že tyto tvrdší druhy zpravidla nepustí tolik vlastní šťávy, jako zelí. Po natlačení do sklenic se proto musí zalít předem připraveným vychladlým solným roztokem. Pravidlo ponoření zeleniny pod hladinou však zůstává vždy stejné.
Chcete-li si doma například připravit zcela jednoduchou nakládanou mrkev s cibulí, smíchejte 700 g nastrouhané mrkve a 300 g nakrájené cibule s 20 g soli. Směs vymačkejte, až se uvolní šťáva, a po odležení ji pevně natlačte do sklenice. Zelenina musí být zcela ponořena ve šťávě a po 3 až 5 dnech kvašení při pokojové teplotě by se hotová nakládaná zelenina měla přemístit do ledničky, nebo do sklepa.
V naší kuchyňské kategorii na ČistéDřevo.cz objevíte nespočet pomocníků, kteří vám nebudou nikdy zavazet. Krouhače a škrabky, tlouky, ale i dřevěné nádobí a misky, dřevěná prkénka, podnosy, zkrátka cokoliv, co vám v kuchyni chybí, ale nebude nikdy nadbývat. Vybavte se na podzim i zimu praktickými kousky, se kterými se bude tvořit jedna radost!
Přejeme úspěšnou sezónu domácího kvašení a pohodový podzim!
 (1).jpg)
.jpg)
.jpg)





 (1).jpg)
 (2).jpg)

































.jpg)











/peceni-chleba.jpg)
/Obdélníkový magazín na šířku (2) (1).jpg)
/Obdélníkový magazín na šířku (1).jpg)
/Obdélníkový magazín na šířku (4) (1).jpg)
/Obdélníkový magazín na šířku (3) (1).jpg)
/Obdélníkový magazín na šířku (1) (1) (1).jpg)
/216.jpg)
/217.jpg)
/218.jpg)
/221.jpg)
/222.jpg)
/219.jpg)
/223.jpg)
/224.jpg)
/233.jpg)








.jpg)





.jpg)
