Dekorace na Velikonoce mají specifický ráz a přináší do domova zprávu, že se blíží nové jarní období. A co k Velikonocům neodmyslitelně patří? Rozhodně zdobení velikonočních vajíček. Kdo by tuto veselou tradici nemiloval. Pojďme si připomenout, jakými způsoby můžeme vejce zdobit.

Velikonoční kraslice netradičně tradičně

Víte, jaký postup zdobení vajec patří mezi ty nejstarší? Rozhodně kraslice malované voskem. Tuto velikonoční tradici si osvojili už naši předci a předávali si ji z generace na generaci (ostatně mě to taky naučil můj dědeček). Já ale přišla na malou trendy vychytávku, s kterou se s vámi chci podělit – dřevěná vajíčka. Vosk na dřevěných vejcích skvěle drží, výborně se s nimi pracuje a nemusíte se bát, že se vám kraslice rozbijí.

Co budeme potřebovat

• dřevěná vajíčka
• voskovky
• lžíci
• talířek
• čajovou svíci
• hřebíček s malou hlavičkou nebo jehlu zapíchnutou do dřívka, nebo tužky

Postup

1. Zapálíme čajovou svíčku, nad kterou si ve lžíci rozpustíme vosk. Pro folklorní vzezření doporučujeme kombinaci červené, zelené a modré. 
2. Až bude voskovka dokonale roztopená a tekutá, tak do vosku namáčíme potřebné nástroje (bohatě stačí jehla s větším očkem zapíchnutá do tužky).
3. Na dřevěné vajíčko kreslíme rychlými tahy, aby nám voskovka na nástroji nezatuhla – právě tyto rychlé tahy vytváří tolik specifický vzor, jaký jistě znáte z jakékoliv výzdoby na Velikonoce.
4. Opět doporučujeme začínat od nejjednodušších vzorů. Spoustu jich najdete na Pinterestu, kde se také můžete podívat na složitější návody.
5. Pro lepší představu mrkněte do našeho videa.

Jaké metody jsou při zdobení velikonočních kraslic populární?

Pojďme si nyní představit i další techniky zdobení velikonočních vajíček, které jsou efektivní.

Vypalování do dřevěných vajíček

Metodu vypalování do dřeva jsme vám již na blogu představovali a loni jsme rovněž zkoušeli tento postup použít na dřevěná vajíčka. Stačit vám bude kvalitní pájka na dřevo a dřevěná vajíčka. 

Přírodní obarvování

Nepodceňujte sílu přírodních barviv, výsledek vás mile překvapí. Červená řepa obarví vejce na červeno, červené zelí vykouzlí modrý odstín, kurkuma vdechne vajíčkům krásnou žlutou barvu. Já tradičně barvím vejce cibulí, jsou pak krásně červenohnědá. 

Háčkovaná velikonoční vajíčka

Umíte trochu háčkovat? Pak je pro vás tento postup ideální. Vyfouknuté skořápky snadno navlečete do háčkované “košilky” a velikonoční dekorace je na světě. 

Metoda decoupage a krakelování

Ubrousková technika a s ní spojené krakelování se hodí převážně pro dřevěná vajíčka. Vytvořte něco netradičního, co vždy zaujme. 

Romantická macramé vajíčka

Velice snadná a efektivní technika, se kterou si můžete vyhrát a vytvořit tak jemné a stylové kraslice, které něco vydrží. Stačit vám budou vyfouknutá, nebo klidně opět dřevěná vajíčka a příze na drhání, krajky, nebo jakékoliv bavlnky.

Trend malování velikonočních ozdob 2023

Víte, jaký je trend pro malování velikonočních vajíček pro rok 2023? Rozhodně minimalismus, pastelové barvy (v čele s mentolovou) a abstrakce. Dalším trendem, se kterým nikdy nešlápnete vedle, je folklor. Zde se krásně snoubí trendy s tradicí a výsledek je okouzlující. Na tvorbu kraslic jedním tahem se vrhla kreativní publicistka Monika Brýdová. Podívejte se, jak jí to šlo.

Jak využít dřevěná velikonoční vajíčka v interiéru

Kraslice máte již ozdobené a nyní možná přemýšlíte, jak je umístit do interiéru a vytvořit tak stylovou výzdobu na Velikonoce. 

Jak velikonoční vajíčka použít?

Věnec – na jakémkoliv věnci se vaše zdobená vajíčka budou báječně vyjímat. Jednoduchý korpus z proutí a zdobená vajíčka jsou jistotou, se kterou nikdy nešlápnete vedle. 

Velikonoční betlém – spousta lidí zapomíná, že dřevěný betlém není jen záležitostí Vánoc, ale svou funkci zastává i ve velikonoční výzdobě. Doplňte o již zmíněné kraslice, případně kočičky.

Velikonoční dekorace ze dřeva

Na našem e-shopu najdete spoustu velikonočních výrobků, které se pro jarní dekorování skvěle hodí – například velikonoční zajíc ze dřeva, dřevěná slepička a samozřejmě dřevěná vajíčka. 

Velikonoční hnízdo z proutí – hnízdečko vyrobíte snadno a rychle z mladých větviček, nebo dokonce z kočiček. Do hnízdečka už můžete dát dřevěné dekorace dle vlastního uvážení. Například kraslice, nebo výřezy z překližky v jarním duchu.

Jarní dřevěné vázy – typicky se velikonoční vajíčka věší na stromy, případně na větvičky ve vázách. Zkuste letos minimalističtější verzi – velikonoční ozdoby z překližky.

Pokud hledáte další nápady na velikonoční výzdobu, tak nás neváhejte sledovat na sociálních sítích, kde pro vás máme spoustu zajímavých dekorací, postupů i technik. Jsme pro vás na Facebooku, Instagramu i Pinterestu.

V dnešním článku se dozvíte, jak pískoviště ze dřeva poskládat, čím jej naplnit, jak ho ochránit, ale i co dělat s pískovištěm, pokud děti odrostou. Vybírat v dnešní době navíc můžete hned z několika typů pískovišť.

Typy pískovišť ze dřeva

Dnešní pískoviště se neliší pouze velikostí, či materiálem, ale výrobci myslí i na pohodlí a bezpečnost dětí, případně na vhodné doplňky. Pojďme se inspirovat!

• Dřevěné pískoviště s krytem bezpečně ochrání před nežádoucími zvířaty, ale i před nečistotami zvenčí.
• Díky dětskému pískovišti se stříškou se nemusíte bát o své ratolesti ani v těch největších letních parnech. Vytváří totiž příjemný stínek, kde si rádi spočinete i vy.
• Dřevěné pískoviště s lavičkami děti s radostí využijí k hrám, ale i následnému odpočinku. A navíc se na nich dělají báječně bábovičky!
• Dřevěné dětské pískoviště s poklopem – nechcete pokaždé složitě natahovat síť, či jiný kryt na pískoviště? Na trhu existuje spousta pískovišť s již zabudovaným poklopem, které vynikají snadnou manipulací. Jako poklop často slouží právě sklápěcí lavice nebo teleskopické stříšky.
• Zabudované pískoviště v dětském domečku bude součástí těch nejrůznějších dětských her. Zároveň je díky domečku pískoviště chráněné před sluncem.
• Výrobci popouštějí uzdu fantazii a na trhu tak najdete i tematické pískoviště ve tvaru lodičky, případně se zabudovanou kuchyňkou.

Jak složit dětské dřevěné pískoviště?

V první řadě si musíme vymezit místo na zahradě. Pískoviště by nemělo být ani přímo na slunci, ale ani v úplném stínu. Také by v zahradě nemělo překážet, spíše ji smysluplně doplňovat. Na námi zvolené (rovné) místo položíme geotextilii, která zabrání prorůstání trávy. Následně již postupujeme podle přiloženého návodu, případně se můžeme inspirovat videonávodem.

Čím naplnit dřevěné dětské pískoviště na zahradu?

Máte-li větší pískoviště, tak doporučujeme zajet pro písek přímo do pískovny, kde najdete i velký výběr. Pro malé pískoviště (50 x 50 cm) stačí dojet do hobbymarketu, kde koupíte písek i v pytli. Na pískoviště pro děti se nejvíce hodí jemný vypraný písek určený pro omítky (je jemnější a světlý). Vyhovuje i písek s hrubším zrnem (tzv. betonářský). Na něj ale občas pozor, je zbarvený do žluta a dokáže zabarvit i oblečení. Ostatní hrubší, či jemnější typy písku se do pískoviště už nehodí.

Jakou povrchovou úpravu zvolit u dětského pískoviště

O povrchové úpravě dřevěných výrobků už jsme psali, takže vás nejspíš nepřekvapí, že je třeba povrch pískoviště upravit, aby vám pískoviště vydrželo v co nejzachovalejším stavu.

Jakou povrchovou úpravu na pískoviště zvolit?

• Lakování – nejvíce zanechá přirozenou barvu dřeva, nevýhodou je odlupování laku vlivem externích podmínek. Proto se výrobky ze dřeva (obzvlášť ty umístěné venku) musí častěji renovovat.
• Moření – tuto techniku využíváme zejména ve chvíli, kdy chceme lehce změnit barevné provedení, ale zároveň si přejeme co nejvíce zachovat přirozenou strukturu dřeva. 
• Olejování – olej proniká hluboko do dřeva, čímž výrobek přirozeně více chrání, neuzavírá póry a zachovává “dřevěný” vzhled. Na druhou stranu se hůře nanáší a po čase získává dřevěný výrobek lehce nažloutlý odstín.
• Opalování – patří k jedné z nejstarších technik vůbec. Opalování se vyznačuje zvýrazněním suků a let na dřevě, ale rovněž oceníte i jeho účinný boj s dřevokazným hmyzem a vysokou životnost. Nemluvě o sympaticky nízké ceně.

Jak pečovat o dětská dřevěná pískoviště

Aby bylo dětské dovádění co nejbezpečnější a zároveň abychom prodloužili životnost pískoviště, je třeba o ně důkladně pečovat. 

1. Prevence

Jak jsme psali výše, aby nám pískoviště vydrželo dlouho krásné, je třeba ho vybavit ochranným nátěrem. Jedině tak prodloužíme jeho životnost. 

2. Zavírací pískoviště, případně dřevěná dětská pískoviště s krytem

Nepřítelem číslo jedna pro dřevěná pískoviště jsou rozhodně kočky. Pokud budeme nechávat pískoviště odkryté, tak se s největší pravděpodobností stane veřejným záchodkem koček i kocourů ze širokého okolí. Doporučujeme proto koupit zavírací pískoviště, případně pořídit plachtu, která zvířatům zamezí přístup. 

3. Tráva

Prvním krokem ještě před samotným sestavením by mělo být umístění geotextilie pod pískoviště. Jedině tak zabráníme nevzhlednému prorůstání trávy.  

4. Sluníčko

V zápalu hry si děti vůbec nemusí všimnout, že do nich už nějakou dobu pere sluníčko. Dřevěné pískoviště se stříškou hravě ochrání vaše děti před možným úžehem, ale částečně i proti padajícímu listí, dešti a jiným nečistotám. Na našem e-shopu najdete například pískoviště se stříškou, kterou lze polohovat tak, aby vznikl i šikovný poklop.

5. Zima

Sami se musíte zamyslet, zda budete chtít na zimu pískoviště schovávat. Většina domácností na to samozřejmě není uzpůsobena. Pokud je ale pískoviště dobře chráněné vámi vybranou povrchovou úpravou, tak si můžete být jisti, že mu zimní měsíce neuškodí. Samozřejmě by se ale na zimu mělo důkladně přikrýt pevnou fólií.

Jak využít nepotřebné dřevěné pískoviště pro děti

Až děti odrostou, rozhodně pískoviště nevyhazujte! Existují chytré způsoby, jak dřevěné pískoviště dále využít. Dřevěné pískoviště s krytem i bez je ideální materiál pro následnou upcyklaci. Pískoviště rozhodně nemusíte vyhazovat, v zahradě bude mít své využití. Upcyklovat jej lze snadno na vyvýšený záhon, kompost, motýlí louku, ale například i senzomotorický chodníček pro děti i dospělé. 

Pokud jste kreativní duše a rádi se obklopujete krásnými věcmi, tak dřevěné pískoviště se hodí i jako podklad pro netradiční dřevěnou dekoraci na zahradu. Můžete podlahu například vyzdobit mozaikou ze zbytků kachliček a doplnit o dekorace, dřevěné truhlíky, hmyzí domečky a mnohé jiné.

Až budete pískoviště umisťovat, nezapomínejte na to, že by na ně mělo jít dobře vidět. Budete mít děti na očích a vy si tak můžete v klidu vychutnat na zahradě dobrou kávu v dřevěném lehátku.

Vyvýšené záhony ze dřeva jsou skvělou volbou pro každého, kdo chce mít zdravou a chutnou úrodu z vlastní zahrady. Tyto velké zahradní “květináče” jsou pohodlné na pěstování, mají vysokou vrstvu zúrodnění a omezují prorůstání plevele. Také chrání úrodu před slimáky a mazlíčky na zahradě. A navíc poslouží i coby úhledné dekorace na zahradu ze dřeva. Pojďme si spolu projít důvody, proč jsou vyvýšené záhony tak oblíbené.

Výhody dřevěných záhonů

Nejen že jsou esteticky příjemné a úhledné, jejich design je i praktický – mohou být využity i na menších zahradách nebo na balkonech. Vyvýšené dřevěné záhony přinášejí řadu výhod pro pěstitele.

1. Pohodlné pěstování, aneb už žádné bolesti zad! Díky výšce můžete zapojit do pěstování i děti, stačí jim pořídit dětské zahradní nářadí.
2. Vysoká zúrodněná vrstva vzniká díky vlastnímu mixu substrátu a absenci dna (to umožňuje blahodárný pohyb půdních organismů a mikroorganismů).
3. Omezené prorůstání plevele, jako je například pýr a kopřivy, zároveň i omezený pohyb slimáků a dalších škůdců.
4. Bohatá úroda po celý rok – rychlejší prohřátí půdy umožní brzké sázení a také brzkou sklizeň.

Existuje mnoho druhů vyvýšených záhonů ze dřeva, takže si můžete si vybrat přesně takový, který bude vyhovovat vašim potřebám práce na zahradě, ale poslouží i jako dřevěná dekorace na zahradu. Pokud ale rádi vyrábíme ze dřeva, můžeme si takový záhon nebo zahradní truhlíky dřevěné snadno složit sami (box na rostliny se řadí mezi jednoduché výrobky ze dřeva a vystačíme si i se zbytkovými materiály). 

Složení dřevěného záhonu je snadné – stačí vybrat vhodné místo, připravit podklad a postavit záhon podle pokynů výrobce. Vyvýšené záhony je třeba naplnit kvalitním substrátem, který poskytne rostlinám dostatek živin a umožní dobrý odtok vody.

Péče o dřevěný záhon je nenáročná, zahrnuje pravidelné zalévání a hnojení rostlin, odstraňování plevele a kontrolu škůdců. Mějte ale na paměti, že dřevěné výrobky, zvlášť pak jakékoliv dřevo v zahradě, podléhá povětrnostním podmínkám. Je proto důležité jednou za rok zkontrolovat stav dřeva a případně jej natřít ochranným nátěrem, aby vydrželo co nejdéle. 

Typy vyvýšených záhonů a na co se hodí

Vícepatrový kaskádový záhon 

Ideální pro pěstování bylinek, ke kterým doporučujeme pořídit cedulky na bylinky (ty poslouží jako jmenovky, takže pro bylinky můžete poslat i děti). Skvěle v něm prospívají i květiny a jahody. Je vyroben z borovice, která má vysokou životnost.

Klasický otevřený záhon 

K dispozici je v různých velikostech. Vhodný pro pěstování salátu a kořenové zeleniny. Lze jej dle libosti stohovat na sebe do požadované výšky.

Záhon se střechou (typu pařeniště) 

Něco mezi záhonem a dřevěným zahradním truhlíkem se stříškou. Vhodný pro pěstování paprik a dalších druhů zeleniny, které potřebují horké a slunečné prostředí. Je také ideální pro předpěstování květáku, kedluben či zelí.

Jak složit dřevěný záhon

Složení dřevěného záhonu je snadné a může být hotovo za pár minut. 

1. Vybereme vhodné místo pro záhon, kde připravíme půdu. Odkopneme vrstvu plevele a drny trávy rýčem a následně podloží zarovnáme, aby záhon nestál nakřivo.
2. Ještě než složíme konstrukci, tak bychom pod záhon měli umístit pletivo nebo geotextilii.
3. Poté složíme podle pokynů výrobce samotnou dřevěnou konstrukci. Naše záhony jsou dodávány demontované, návod s obrázky najdete v balení.
4. Aby nám záhon dobře sloužil několik let a neplesnivěl, tak ho zevnitř můžeme potáhnout ochrannou folií.
5. Po složení již vyvýšený záhon naplníme vrstvou substrátu, který si sami připravíme. Vedle hlíny doporučujeme přidat i vrstvu koňského hnoje a kompostu pro lepší růst rostlin. (Více o tom, jak záhon naplnit, se dočtete níže.)
6. Nakonec za pomoci zahradního náčiní do záhonu vysázíme rostliny podle našeho přání.
7. Je důležité záhon pravidelně zalévat a hnojit, aby rostliny dobře rostly a plodily.

Čím naplnit vyvýšený záhon

Vyvýšený záhon je nejlepší naplnit vrstvou hnoje, kompostu a substrátu pro lepší růst rostlin. Je důležité, aby vrstva byla dostatečně široká a vysoká a rostliny měly dostatek prostoru pro růst a plození – na dně záhonu by měla být nejtlustší a na vrcholu nejtenčí, aby se zabránilo přehřátí půdy. 

U vyšších záhonů (nebo u více záhonů naskládaných na sobě), doporučujeme přidat úplně na dno drenážní vrstvu. Využít můžete přirozený odpad ze zahrady (větve, pořezané křoví, odřezky dřeva, listí). Na drenáž pak přijde vrstva kompostu, který bude zdrojem živin pro naše další pěstování. Dobře poslouží zahradní odpad, bioodpad nebo koňský trus. Na kompost patří poslední, tzv. výsadbová vrstva, tvořená kvalitní zeminou. Takto naplněný záhon můžete používat až 5 sezón, pak doporučujeme náplň kompletně vyměnit.

Jak pečovat o dřevěný záhon

Údržba a péče o dřevěný záhon vyžaduje pravidelné zalévání pro dostatek vody k růstu a plození. Hnojení také není radno podceňovat, aby rostliny dostaly dostatek živin pro zdravý růst. Dále je zásadní odstraňovat plevel a pravidelně mulčovat, jen tak zabráníme prosychání půdy. Nezapomínáme ochránit dřevěný záhon před škůdci, jako jsou slimáci a hraboši, a to použitím geotextilie, příp. pletiva.

Nejčastější chyby a jak jim předejít

1. Mezi nejčastější chyby patří strach z promrznutí, což sice nastává snadněji, než u záhonů v zemi, ale na druhou stranu to představuje i výhodu: mrazík zabije škůdce přezimující v půdě. 
2. Také strach z rychlejšího prohřívání je zbytečný, protože rychlejší prohřátí půdy naopak umožní jak brzké sázení, tak brzkou sklizeň.
3. Další chybou je rytí záhonu, které není vhodné – místo toho se doporučuje přidávat vrstvy kompostu pomocí motyky. 
4. Záhony se také mohou postupem času prohnout kvůli pomalu tlejícímu dřevu, což může způsobit problémy s vodou a živinami v půdě – v takovém případě je třeba mulčovat. 
5. Proti hrabošům se může použít místo geotextilie vrstva pletiva – je odolnější a vydrží mnohem déle. 

Vyvýšené dřevěné záhony jsou skvělou volbou pro všechny zahradníky, kteří chtějí mít velkou úrodu bez starostí. Naše zeleninové záhony jsou vyrobeny z kvalitního dřeva, které odolávají mrazu i vlhkosti, takže slouží po mnoho let. Jsou skvělou volbou pro všechny, kteří chtějí mít na své zahradě krásnou a bohatou úrodu.

Březen je ideálním měsícem pro počátek zahradničení. Některé mrazuvzdorné rostliny se dají zasadit již rovnou ven na záhon. Teplomilné rostliny, jako je například rajče či paprika, však pro svůj růst potřebují více tepla. Zároveň předpěstování doma na parapetu doporučujeme všem, kteří se zahradničením teprve začínají. Pojďme se společně podívat na hlavní zásady předpěstování. Následně již stačí vaše výtvory zasadit do zahradních truhlíků – dřevěných, či v případě zeleniny ven na zahradu.

Plánujte, plánujte a plánujte

Většina nadšených zahradníků nedlouho po Vánocích cítí předjarní zahradnický neklid. Jedná se dokonce o vědecky popsaný fenomén! Pěstování vlastní zeleniny i okrasných květin chce ale jasný plán a kalendář, který zklidní vášně zkušeného zahrádkáře a povzbudí nadšeného nováčka.

1. Nejprve si dobře promyslíme, co chceme sadit. Omezit bychom se měli na základní druhy a neexperimentovat, doporučujeme proto okurky, papriky a rajčata.
2. Na parapetu si uděláme dostatek místa, zvolíme tedy takové okno, kde není příliš přímého světla, ale ani tma. Taky je potřeba myslet na to, že 10 malých sazenic rajčat budeme po čase přesazovat, což vyžaduje více místa. Rajčata a jiná zelenina u vás na parapetu bude přebývat minimálně do května.
3. Uděláme si soupis všeho, co budeme potřebovat. V našem seznamu nesmí chybět semínka rostlin, vhodná zemina, nádoby na klíčení (někdo používá i kelímky od jogurtu, případně můžete pořídit vlastní pařeniště, či jiné sadbové médium) a dřevěný truhlík na přesazení.
4. Řiďme se ověřeným sazebním kalendářem, abychom věděli, co v který čas sadit. Například v únoru je již čas zasadit papriky. V březnu následuje zbytek rostlin (rajčata, lilky, saláty, bylinky, cukety, hrášek…). Sazební kalendář lze snadno sehnat na internetu, v zahradnictví, ale i specializovaných e-shopech.
5. Bereme v potaz vhodné “sousedy”. To platí zejména při přesazování do větších truhlíků, květináčů, či záhonu. Některým rostlinám se prostě daří lépe v blízkosti vhodného rostlinného souseda. Naopak vedle někoho doslova chřadne. Například vedle jahodníku chřadne květák, cibule si “nerozumí” s hrachem a rajčata nikdy nesázejte u brukvovitých plodin. Skvěle si spolu naopak rozumí například brambory s koprem, cibule s řepou, či ředkvičky s okurkami.
6. Začínáme bylinkami, zelenou natí, řeřichou a podobnými rychle rostoucími a snadno pěstitelnými rostlinami, které vám brzy udělají radost. Ty můžeme předpěstovat, ale i sadit rovnou do dřevěného zahradního truhlíku.
7. Pokud chceme mít dřevěné truhlíky na balkon krásné a plné barev, tak se nemusíme věnovat pouze předpěstování zeleniny, ale také kvetoucím kultivarům. Zaměřme se při následném přesazování i na zvolené nádoby a truhlíky. Okrasné truhlíky jsou již samy o sobě dekorací, ale ty dřevěné dodají vašemu balkonu šmrnc.
8. Zahradní doplňky a náčiní máme vždy po ruce a na svém místě. Zaručeně si tím práci urychlíme.

Čemu se díky plánovači vyhneme?

• Přehnanému zahradnickému nadšení – většinou to dopadne tak, že některé druhy nadšenci zasadí příliš brzy.
• Zapomenutým zásobám – pak se nám doma hromadí zbytečně prošlé osivo.
• Experimentům – nemusíme hned pěstovat melouny, či kiwi.
• Stále stejné chyby – nepodařilo se nám vypěstovat něco loni, proto to letos chceme zkusit znovu. Někdy ale není pro některé druhy vhodné prostředí přímo u nás doma.

Jaké druhy rostlin vysévat

Pokud se zahradničením začínáte, tak se obecně doporučuje zaměřit se na základní a snadno pěstovatelné druhy jako je například salát, špenát, ředkvičky, hrášek ale i mrkev, cuketa, či dýně. Všechny zmíněné druhy jsou na pěstování velice nenáročné.

Pokud si přesto nevěříme a chceme opravdu začít tím nejjednodušším, tak se zaměříme na bylinky. Ve správném dřevěném truhlíku na bylinky zvládne pěstování úplně každý. Pokud navíc doplníme truhlíky o jmenovky na bylinky, tak z nás za chvíli budou opravdoví odborníci.

Používejte správné nádoby

V první řadě se musíme zamyslet nad tím, jakým způsobem chceme předpěstování provádět. Pozornost věnujeme správnému substrátu, ale i sadbovacímu médiu. Správný typ substrátu nám jistě poradí v každém zahradnictví. Každá zemina se totiž hodí na něco jiného. Co se týče sadbovacích nádob, tak ty se liší velikostí i počtem jednotlivých buněk, rovněž i silou plastu. Sadbovače z tenčího plastu jsou náchylnější ke zničení (prasklé buňky mohou i nenávratně zničit kořeny rostliny) a také se jejich doba využití počítá zhruba na 1-2 sezony. Silnostěnné sadbovače vydrží při šetrném zacházení podstatně déle. Nezapomeňme si ale dostatečně dopředu pořídit i vhodné truhlíky, ale například i cedulky na bylinky na pozdější přesazování.

Základní rady setí na parapet

• Semínka vždy namáčíme. Nejlépe samozřejmě v něčem z přírodního materiálu (např. dřevěné misce). Už se vám určitě stalo, že jste zasadili semínka rostlin a ty nakonec vůbec nevzešly. Je to zejména kvůli tomu, že příroda se pojistila proti omylu, aby rostliny nezačaly klíčit po jednom vlahém deštíku a prostě si počkaly na svůj čas.
• Semena vyséváme dostatečně hluboko (záleží na jednotlivých semínkách). Menší stačí vysít na povrch a překrýt slabou vrstvou zeminy. Větší sejeme hlouběji.
• Při předpěstování dbáme na dostatečnou teplotu. Zejména teplomilné rostliny jako jsou papriky a rajčata předpěstování na parapetu vyžadují, protože nikdy nevzejdou v chladnějším prostředí.
• Jak už bylo zmíněno výše, tak dle svých preferencí zvolíme vhodné sadbovací médium.
• Dbáme rovněž na to, jakou zeminu vybíráme. Každá rostlina totiž potřebuje jiné prostředí pro klíčení a následný růst.
• Pokud semínka naklíčíme ve vodě, tak následně vždy sadíme tak, aby klíček (již zárodek kořínku) vždy směřoval dolů do zeminy a nikoliv vzhůru.
• Moje babička vždy říkala, že ven do dřevěných truhlíků, či rovnou do vyvýšených záhonů přesazujeme rostliny až po třech zmrzlých (12. května). Ráda vám doporučím totéž.
  
  

Nebojte se k vašemu novému koníčku přizvat i děti. Činnost to pro ně bude zábavná, ale rovněž poučná. Pořiďte si domů dětské zahradní náčiní a uvidíte, jak se na pěstování vaše ratolesti s vrhnou s vervou jím vlastní.V dalším díle Zahradníkova kalendáře se budeme věnovat vyvýšeným záhonům a dřevěným truhlíkům na květiny. Pokud tedy chcete znát jejich výhody i nevýhody, nezapomeňte, že na našem blogu pro vás máme vždy jen ty nejužitečnější informace.

Dřevěné překližky najdou své využití především u domácích kutilů a modelářů. Jedná se o materiály různých rozměrů a tlouštěk, které na e-shopu nabízíme za bezkonkurenční ceny. Všechny jsou bez jakékoliv povrchové úpravy, v přírodním provedení, neošetřené. Najdete u nás větší desky, ale i drobné výřezy různých motivů a polotovary pro pyrografii, háčkování, macramé apod.

Proč zakoupit překližku právě na e-shopu ČistéDřevo.cz?

Překližka je díky svým vlastnostem poměrně všestranný materiál. Vyrábí se z několika vrstev dřevěné dýhy – počet vrstev a použité lepidlo pak udává její kvalitu. Hodí se pro nábytkářství, ale ocení ji i kutilové, kteří hledají materiál vhodný k dotvoření. Vyrábí se nejčastěji z břízy, borovice, topolu nebo buku, a my ji nabízíme v různých rozměrech a tvarech. Záleží tedy na vašich preferencích, na co budete chtít vybraný polotovar použít.

Nabídku neustále rozšiřujeme, aktuálně nabízíme například i extra tenké překližky o síle 0,4 mm. Nejčastěji u nás ale zákazníci nakupují kusy o tloušťce 3 a 4 mm, konkrétně tyto materiály: 

• Bříza
• Dub
• Americký ořech
• Topol

Překližku nabízíme v několika deskových formátech (např. A3, A4, A5), ale najdete u nás i hotové překližkové výřezy. Populární kulaté výřezy s očky se promění ve dna originálních pletených košíků, z kruhových výřezů pak vytvoříte lapače snů, upletete macramé nebo vypalovačkou do dřeva vykouzlíte vlastní mandaly. Překližka se proto bude hodit i kreativcům, kteří dřevo využijí jen jako základ pro další tvoření.

K čemu je překližka ideální?

Tento ohebný a hladký materiál se hodí jak pro méně výkonné pájky, tak i pro profesionální vypalovací stanice, takže jej stejně dobře využijí začátečníci i profesionálové. Je ideální pro řezání laserem a vodním paprskem, gravírování, modelování, řemeslné projekty, fretwork, šablonovací či rolovací pilu, nebo CNC router. Překližku proto využijete nejen k výrobě dekoračních předmětů a dárků s gravírováním, ale třeba i částí nábytku, obkladů nebo dětských hraček, obalů, beden a dalších projektů.

Materiál se vedle vyřezávání také báječně hodí na nejrůznější DIY postupy a tvoření s dětmi. Spoustu dřevěných výrobků z překližky jsme pro vás už vyzkoušeli a návody sepsali na našem blogu:

• Jarní věnec s vůní dřeva
• Macramé dřevěná dekorace
• Jak na ruční vypalování do dřeva
• Vyrobte si vlastní stolní hru
• Pískování s dětmi
• Kolotoč nad postýlku
• Jak vyrobit anděla ze dřeva
• Adventní kalendář ze dřeva
  

Okolní vlivy velice rády prověřují, zda jsou naše dřevěné dekorace, dřevěné bedýnky a nábytek ze dřeva dobře chráněné. Aby naše výrobky byly kryty co nejlépe, zaměřit bychom se měli na jejich finální úpravu. Kdy a čím dřevo natírat se dozvíte v dnešním článku.

Finální úprava povrchu

Úprava dřevěného povrchu se v průběhu let výrazně změnila. V minulých letech si člověk ani neuměl představit ponechat dřevo v jeho přirozené podobě. K úpravě povrchu dřeva se používaly velice účinné techniky, které měly za úkol co nejvíce prodloužit životnost dřeva. Postupem času se stále častěji začaly využívat i tzv. “měkčí dřeviny” (smrk či borovice) a do módy najednou přišla úprava, která z větší části přizná i dekor dřeva. Na vzestupu jsou tedy bezbarvé laky, vosky, oleje a mořidla. 

Proč je pro dekorace ze dřeva, dřevěné bedýnky, ale i hračky koncová úprava důležitá?

• Zlepšení vlastností povrchu.
• Prodloužení životnosti dřevěných výrobků i nábytku.
• Nelze opomíjet estetické vlastnosti – díky některý postupům více vynikne struktura a přirozená kresba dřeva.
• Účinná ochrana vůči plísním a dřevokaznému hmyzu, u opáleného povrchu dokonce i vůči požáru.
  
  

Co je pro koncovou úpravu naprosto zásadní?

Ať už chceme s výrobky ze dřeva, dekoracemi, dřevěným nábytkem jakkoliv nadále pracovat, tak zásadním krokem je důkladná příprava povrchu. Než se tedy pustíme do ošetření přírodního povrchu dřeva, musíme produkt pořádně vybrousit. Pokud si s broušením nevíte rady, sepsali jsme pro vás jednoduchý návod, jak na správné broušení dřeva.

Jak lakovat dřevo

Lak je transparentní nátěrová hmota, která ponechává na natíraném povrchu ochranný film. Díky bezbarvosti nijak nezkresluje dřevěný podklad. Využijeme jej zejména ve chvíli, kdy chceme ponechat přírodní barvu, ale zároveň potřebujeme dřevo uchovat před venkovními vlivy. 

Jak postupovat při lakování?

1. Nejprve si připravíme podklad. Zbavíme jej nečistot a pustíme se do broušení. Jak na to si můžete přečíst u nás na blogu.
2. Zvolíme si vhodný štětec, se kterým vám rádi poradí v každém hobby centru. Nejlepší službu prokáže střední plochý štětec v kombinaci se syntetickými či přírodními štětinami. 
3. Namáčíme jen špičku štětce, aby nám lak zbytečně nestékal po štětci a netvořil tak nerovnosti na ploše nátěru.
4. Natíráme vždy po směru vláken dřeva v několika vrstvách. Záleží na tom, co chceme natírat – nábytek ze dřeva do interiéru má menší náročnost než například zahradní nábytek ze dřeva.
5. Po zaschnutí laku můžeme produkt ještě zbrousit extra jemným brusným papírem (P220 a výše) a vytvořit tak celistvější výsledek.
6. Vzhledem k tomu, že lak vytvoří nepropustný film, je třeba jej čas od času kvůli popraskání obnovit.

Moření

Mořidlo je roztok určený převážně k barevnému moření dřeva. Dřevěné povrchy se roztokem hloubkově napouští a snadněji se tak vstřebávají do struktury dřeva. Barevná škála je dnes poměrně vysoká a vybírat můžeme hned z několika typů. 

Jak správně mořit?

1. Před mořením dřevo vyčistíme kartáčem, na silnější nečistoty se nebojte použít jemný brusný papír. Mořidlo na nedokonale obroušené dřevěné bedýnce totiž často zanechává nehezké fleky. 
2. Možností nanášení mořidla je hned několik – houbička, pěna, váleček, nebo štětec s extra jemnými štětinami ve střední délce. Na moření větších ploch doporučujeme spíše štětec, na menší se ale více hodí houba. Hlavně si nezapomeňte nasadit gumové rukavice!
3. Pečlivými pohyby pak mořidlo vtíráme do povrchu. Lihová mořidla se rychle vpíjí, proto postupujeme co nejrychleji. Mořidlo nanášíme ve směru vláken a jakékoliv kaňky hned roztíráme.
4. Pro tmavší odstín můžeme nanést více vrstev. Po nátěru počkáme 4 hodiny a je hotovo. Tekuté mořidlo bedýnku krásně probarví, vytáhne léta, suky a zvýrazní přírodní krásu dřeva.

Na trhu existují barevná mořidla, která doporučujeme použít ve chvíli, kdy chcete dřevěný povrch podpořit nějakou barvou. Vybírat rovněž můžete mořidla s příměsí vosku, či oleje. Změna oproti původnímu barevnému provedení se pohybuje okolo 60%.

 

 

 

Zobraziť tento príspevok na Instagrame

 

 

 

Príspevok, ktorý zdieľa ČistéDřevo.cz (@cistedrevo_cz)

Natírání barvou

Díky širokému výběru dnešních akrylových barev se při barvení dřevěného výrobku můžeme skutečně vyřádit a dát mu takovou barvu, která bude s ostatním vybavením ladit. Velkou nevýhodou je (podobně jako u lakování) jisté uzavření dřeva do neprodyšné vrstvy. Vlhko vznikající uvnitř dřeva nemá kudy odcházet ven a dochází k praskání a dalšímu znehodnocování nátěru. Nemusíme tedy zdůrazňovat, že lakovat a barvit dřevokrycím lakem bychom měli až ve chvíli, kdy máme podklad více než dobře vysušený. Chcete-li dosáhnout opravdu sytého pokrytí, počkejte dokud barva na dřevo zcela nezaschne, a následně aplikujte další nátěry. 

A kdy krycí barvy nejlépe použít? 

Ve chvíli, kdy před sebou máme částečně znehodnocený produkt, zašedlý, případně výrobek ztratil svůj přirozený půvab. Natírání barvou se slučuje s lakováním a postup naleznete výše.

Olej a vosk

Nejrůznější oleje jsou vhodnou alternativou k lakování a tedy i ochraně dřeva. Olej proniká hluboko do dřeva, neuzavírá póry a zachovává dřevěný materiál v celé jeho podstatě. Opět zde připomeneme důležitost důkladného broušení, díky kterému olej pronikne hluboko do struktury dřeva. Olejování se hodí zejména pro dřevěný nábytek, ale i nábytek z bedýnek, či podlahu (např. na terase), kde chceme co nejvýrazněji zachovat a zároveň zpevnit materiál. 

Výhody olejování

• Díky tomu, že proniká hluboko do dřeva, výrazně zpevňuje dřevěný materiál.
• Neuzavírá póry a nejvíce tak zachovává vlastnosti dřeva.
• Zanechává krásný hladký povrch, který na rozdíl od lakovaného předmětu působí přirozeněji.

Nevýhody olejování

• Při nedokonalém broušení se na rozdíl od lakování objeví skvrny.
• Ať chceme nebo ne, tak po čase olej oxiduje a dřevo získá lehce žlutohnědý odstín, který není vždy příjemný.

Vosk má podobné vlastnosti jako olej. Jeho nejvíce zdůrazňovanou výhodou je přírodní složení. Nevýhodu můžeme spatřovat v jeho ceně. Nábytek, ale například i dřevěná bedýnka, či hračka ze dřeva bude díky vosku krásně naleštěná a bude vypadat jako nová. Když se restauruje starší nábytek, je volba vosku naprosto nezbytná. V případě voskování ale musíme počítat i s vyšší náročností na práci. Vosk má tuhou konzistenci, hůře se nanáší a následně se musí pečlivě rozleštit hadříkem, aby se dosáhlo kýženého efektu.

Jak opalovat dřevo

Opalování dřeva patří dozajista k nejstarší technice práce se dřevem. Na povrchu se vytvoří zuhelnatělá ochranná vrstva, která se následně zbrousí a vytvoří povrch zdůrazněný o léta a suky. Údajně pochází z Japonska, kde je známa pod názvem Shou-sugi-ban a dřevo je opalováno nad otevřeným ohništěm. Dnešní modernější metody se spoléhají na plynový hořák a opalují se měkké tkáně dřeva na povrchu. Následné broušení již není nutné.

Výhody opalovaného dřeva

• Cena – opalování rozhodně patří mezi nejlevnější povrchové úpravy vůbec.
• Velmi účinně bojuje proti dřevokaznému hmyzu. 
• Dřevo zůstává stálé, nijak se nekroutí a neničí.
• Doporučuje se opalování dřeva použít zejména ve venkovních prostorách, na chaty a chalupy. Zahradní nábytek, dřevěná bedna a mnohé další výrobky ze dřeva jsou díky opálení méně náchylné k ohoření, respektive vzniku požáru.
• Trvanlivost se odhaduje až na 60 let.
  
  

Možností finálních úprav, které můžeme zvolit, existuje opravdu velké množství. Snad vám článek pomůže vybrat si tu nejvhodnější variantu pro vaše dřevěné výrobky.Více nápadů a rad týkajících se dřeva a dřevěných výrobků najdete na našem blogu a sociálních sítích.

Broušení dřeva je pro další povrchové úpravy dřevěných výrobků naprosto zásadní a měli bychom být v tomto kroku precizní. Následné lakování, moření, opalování či potírání olejem a voskem jsou sice finálním řešením, ale bez správného opracování před dokončením nebude výsledek nikdy dokonalý. Pojďme se společně podívat na základní pravidla správného broušení dřeva.

Jak brousit dřevo

Rozhodnutí o finální úpravě

Chceme-li opracovat například dřevěný nábytek, nebo jakýkoliv výrobek ze dřeva, tak ještě před samotným broušením musíme zvážit, jaká bude finalizace produktu. Použijeme na dřevěnou bedýnku, zahradní nábytek ze dřeva, či dekoraci vosk, mořidlo, či snad lak? Každé broušení je přímo závislé na úpravě povrchu. Nikdy tedy nepostupujme tak, že prvně dřevěné výrobky přebrousíme a teprve poté se budeme rozhodovat, jakou povrchovou úpravu zvolíme.

• Jak brousit před lakováním

Nepřeskakujeme zrnitosti a brousíme postupně dle návodu níže. Na rozdíl od jiných povrchových úprav je u lakování žádoucí, aby se po zaschnutí lak přebrousil zvlášť jemným brusným papírem (uvádí se zrnitost 240 až 320 – tato zrnitost už se běžně používá na kovy a nikoliv na dřevo).

• Jak brousit před mořením 

Broušení před mořením by mělo být stejnoměrné, pokud bychom rovnoměrné broušení nedodrželi, tak hrozí vyšší riziko vzniku skvrn. Doporučujeme v tomto případě brousit déle jemnějším typem zrnitosti brusného papíru (práce proto bude zdlouhavější a náročnější). Podobně vypadá i broušení před voskováním a olejováním dřeva.

• Jak brousit před opalováním

Zde aplikujeme opačný postup a nebojíme se broušení brusným papírem s nižší zrnitostí. Díky vzniklým rýhám po hrubém broušení daleko více vynikne struktura opalu.

Správný postup při broušení

1. Nejprve si rozmyslíme, jakou povrchovou úpravu se rozhodneme na výrobky ze dřeva použít a podle toho zvolíme typ následného broušení.
2. Rozhodneme se, jaký typ brusných pomůcek zvolíme a zároveň si dobře prostudujeme jednotlivé typy brusnosti.
3. Vždy postupujeme od nejhrubší zrnitosti k té nejjemnější, a to v souladu s finalizací povrchu.
4. Brousíme vždy ve směru vláken (broušení proti směru vláken se používá jen při zvláštních případech). V našem případě jsme začínali na brusnosti P 80, většina dřevěných výrobků i nábytku ze dřeva se dnes může pyšnit rovným a opracovaným povrchem. Pokud tedy nechceme zbrousit starý nátěr, nemusíme používat smirkový papír s výrazně hrubším zrnem.
5. Brusný papír dobře napneme na vhodnou podložku (nejjednodušší je použít například obyčejný dřevěný špalík).
6. Nepřeskakujeme zrnitosti. Vždy postupujeme od nejhrubší zrnitosti k té nejjemnější tím způsobem, že se držíme řádu jedné zrnitosti.

PŘÍKLAD: Při opracování dřevěného výrobku postupujeme nejčastěji v řádu zrnitosti 80 → 100 → 120 → 150 → 180 → 220.

7. Při broušení se vyhýbáme přílišnému tlaku na produkt. Vlákno se pak příliš zatlačí a vzniknou nerovnosti, které se následně špatně odstraňují. Při další úpravě se zatlačená vlákna zvedají a jsou náchylná i v případě povrchové úpravy. Nemluvě o nedokonalém vzhledu.
8. Ostrost brusného papíru pravidelně kontrolujeme. Příliš tupý brusný papír opět zapříčiní zatlačování vláken a samozřejmě způsobí i horší a náročnější práci při broušení.

Co k broušení použít

Zásadní je využití brusného papíru. Podložkou pro abrazivum (pískový materiál vhodný k broušení) nejčastěji bývá papír, plátno či nejrůznější druhy PU pěny. Jednotlivé podložky se liší tuhostí a využívají se pro různé druhy zrnitosti (například houbička se hodí spíše pro jemné broušení, hrubé zrno zase využívají elektrické brusky). K broušení můžeme využít nejrůznějších brusných houbiček, pásových brusek, ale pro ruční broušení postačí i obyčejný dřevěný špalek, na který připevníme brusný papír.

Jak vybrat správný brusný papír

Jak už jsme zmiňovali na začátku, tak bereme v potaz nejen koncovou úpravu povrchu, ale také dřevěný výrobek. Jedná-li se o dřevěnou dekoraci, bedýnku ze dřeva, či jakýkoliv jiný produkt, kde není potřeba odstraňovat lak nebo plíseň, nemusíme volit příliš velkou (metricky – nízkou) hrubost.

Pro lepší představu vám přinášíme následující rozcestník jednotlivé hrubosti zrna.

Zrnitost zrna

Zrnitost se udává číslicí, počet zrn (počet ok na sítu při třídění) na čtvereční palec. Brusný papír se klasicky vyrábí od zrnitosti P16 do zrnitosti P1200. Při broušení dřeva si běžně vystačíme se zrnitostmi od 60 do 180 (220).
Zjednodušeně lze říci, že čím větší zrnitost, tím jemnější broušení.

P 40
Výsledkem bývá velice hrubé broušení. Spolehlivě odstraňuje starý nátěr i rez.

P 60
Střední zrnitost obrousí hrany i nedokonalosti dřeva (různé odštěpky, ulomené části apod.)

P 80 
Spadá již pod jemné broušení. Hravě si poradí s nedokonalostmi a pokud nemáte nijak poničené, nalakované, či plesnivé dřevěné bedýnky, případně jakékoliv jiné dřevěné výrobky, tak vám bohatě postačí začít právě na této zrnitosti a používat brusné papíry postupně od P 80 výše. 

P 100
Jedná se o jemné broušení dřevěného výrobku zbaveného všech nečistot a to před nátěrem.

P 120
Jedná se o jemné broušení dřevěného výrobku zbaveného všech nečistot a to před samotným finálním nátěrem.

P 150
Velice jemné broušení, které vyhlazuje předchozí broušení dohladka.

P 180
Velice jemné broušení, které vyhlazuje předchozí broušení výrobku či nábytku dohladka.

P 240
Dané broušení povrch dokonale vyhladí, ale běžně se používá i na přebroušení laků.

P 320
Zvlášť jemné broušení, jež se převážně používá až po finální úpravě lakem.

Typy abraziva

Podle potřeby volíme i typ tzv. abraziva (pískovací materiál používaný k broušení). V tomto případě nás bude zajímat zejména barevné rozlišení. Nabídka brusných papírů je poměrně vysoká a při dobré znalosti vhodného abraziva a zrnitosti pro nás již následné broušení nebude žádný problém.

• Brusný papír s drceným granátem

Poznáme jej podle typicky červenohnědé barvy. Pro obrušování dřeva se skvěle hodí, i když práce s ním je náročnější. Na druhou stranu je nutno podotknout, že povrch bývá o něco hladší, než při použití brusného papíru s jiným abrazivem. Největšího účinku dosahuje při konečných úpravách dřevěného výrobku.

• Keramický brusný papír

Pyšní se jedním z nejtvrdších abraziv vůbec. Zanechává velice hrubý povrch, který ale zároveň odebírá nejvíce materiálu. Využívá se k broušení na pásových bruskách i na ruční tvarování dřeva. Většinou ho nalezneme v hnědém provedení a nedoporučujeme ho například na broušení překližky, kde se snadno probrousí horní vrstvou a materiál nadobro zničí.

• Oxid hlinitý

Papír s oxidem hlinitým se pro práci se dřevem používá nejčastěji. Oproti abrazivu granátu je sice odolnější, ale nezanechává tak jemný povrch. Nejčastěji jej uvidíme na elektrických bruskách v zeleném odstínu.

• Papír s karbidem křemíku

Tmavě šedý až černý smirkový papír se používá zejména na uhlazování kovů. V dřevařském odvětví se aplikuje při speciálních úkonech, kde se dřevo lehce vlhčí a následně přebrušuje papírem s karbidem křemíku.

• Skelný (křemenový) papír

Typická je pro něj žlutá barva a lehkost. Uplatňuje se převážně na velice jemné broušení (například již po povrchové úpravě). Nevýhodu pak vidíme v tom, že se rychle a často rozpadá. Pro práci s masivním dřevem se proto používá minimálně. Využít bychom ho mohli na případnou jemnou práci s dekoracemi ze dřeva.

Pro další rady a tipy ze světa dřevotvorby sledujte naše sociální sítě a blog, kde najdete spoustu užitečného materiálu pro vytvoření harmonického domova.

Spoustu rodičů si pokládá otázku, jaké zvolit světlo dětského pokoje. Klidně se nechme strhnout módou a designem, ale nezapomínejme při výběru věnovat pozornost praktičnosti. Dalším důležitým aspektem je i světelná teplota. Víte, v čem mohou být dřevěné výrobky v interiéru nápomocné? A může se světlo stát i dekorací, aniž bychom ohrozili jeho přirozenou svítivost? Odpovědi nalezneme v následujícím článku, kde najdeme i návod na výrobu dětského nočního světýlka.

Jak správně osvětlit dětský pokoj

1. Zaměřme na centrální stropní svítidlo. Volíme ho co nejjednodušší a nezatěžujeme jej stínidly. 
2. Pozitivní dojem z dobře osvětleného pokoje umocníme dřevěným nábytkem, který má vědecky podložený pozitivní vliv na lidskou psychiku. V kombinaci s vhodně zvoleným osvětlením dokáže v dětském pokoji doslova zázraky.
3. V případě, že nám chybí dostatek aktivního světla, pomůžeme si zrcadly, které jsou mistry ve hře světla a stínu. 
4. Myslíme na barevnou sladěnost, a to nejen barev v pokoji, ale i sladěnost chromatičnosti světel, společně s dekoracemi a dřevěným nábytkem.
5. Důraz klademe na barvu interiérového vybavení. K tmavému dřevěnému nábytku (ořech, ovocné dřeviny) volíme jasnější barvu světla. U světlého dřeva, jako je například smrk nebo borovice, dáme přednost teplejším odstínům.
6. I dřevěné světlo může být dekorací, obzvláště v menších prostorech, kde na výzdobu domácnosti nemáme moc místa a potřebujeme skloubit krásu s praktičností. Dřevěné světlo báječně nahradí nástěnnou dekoraci a ještě osvětlíme například odpočinkový kout.
7. U stropního svítidla ale nekončíme! Dětský pokoj si žádá i osvětlení pro místo na hraní, odpočinek, spánek, a samozřejmě i pracovní stůl.

Vyrábíme originální noční světlo pro děti

Jste kreativní a máte rádi, když je interiér vybaven podle vašich představ? Noční světlo můžete vyrobit i sami. Zhotovení vás příjemně překvapí hravostí i jednoduchostí.

Co budeme potřebovat

• výřezy z překližky
• noční LED svítidlo
• oboustranná lepicí páska

Postup

1. Nejprve zvolíme vhodné LED světlo. Klademe důraz na teplotu chromatičnosti světla. Ta by se měla pohybovat v hodnotách zhruba do 3000K (hodnota 1000K se přirovnává k západu slunce, či plamenu svíčky). Bodové světlo by nemělo být příliš zakulacené (lépe se na něj následně aplikuje stínidlo z překližky).
2. My jsme pro výrobu stínidla vybrali balonek z překližky se jménem na míru. Vybírat můžete i z dalších tvarů (mráčky, girlanda se jménem, kolečka, či zvířátka). Záleží jen na vašich preferencích.
3. Nyní na LED světýlko z obou stran připevníme oboustrannou lepicí pásku. Máme vyzkoušeno, že i na zdi dobře drží, takže se nemusíme bát případného odlepení.
4. Na jednu stranu světýlka přilepíme pomocí oboustranné lepicí pásky balonek se jménem.
5. Vybereme vhodné místo na stěně (ideálně v blízkosti dětské dřevěné postýlky), nejlépe tak, aby na světýlko dítě dosáhlo a mohlo si kdykoliv samo rozsvítit. A to pouhým jedním stisknutím! 

TIP NA ZÁVĚR: My světýlko nechali v přírodním provedení, ale vy se toho vůbec nemusíte držet. Na překližku se dá skvěle malovat pomocí akrylových barev, či spreje. Takže barvu světýlka si snadno zvolíte sami a sladíte s okolními doplňky.

Proč nepodcenit barvu osvětlení

Opomíjeným, ale velice důležitým bodem při výběru správného osvětlení je barva světla (nazývána rovněž teplotou chromatičnosti světla). Teplota chromatičnosti světla výrazně ovlivňuje náladu. Chcete-li se tedy ve vašem domově cítit příjemně, spojte tu správnou barvu světla s povrchy ze dřeva. 

Základní rozdělení teplot barev:

• Teplá bílá – sladit ji můžete například s proutěnými výrobky, či dřevěnými dekoracemi, které pozitivní dojem ještě více umocní. Ocení ji zejména obývací pokoje a další odpočinkové kouty vašeho domova.
• Neutrální bílá – skvěle ladí k dřevěným doplňkům z břízy, nábytku z jasanu a celkově světlejším interiérům (populární boho, skandinávský či venkovský styl). 
• Studená bílá – používáme zejména pro práci, případně tam, kde potřebujeme osvětlit tmavší kout, či dřevěný nábytek z tmavého masivu (ořech, kaštan, švestka).

Stropní svítidlo

Jak už jsme zmiňovali, tak barva světla by měla být neutrální bílá. Příliš teplý odstín světla způsobí rychle nastupující únavu, bílé světlo zase není příliš útulně. Stropní světlo by mělo mít co největší rozptyl, proto ho volíme v jednoduchém designu a co nejvýše u stropu. Teplota chromatičnosti centrálního stropního svítidla by se měla pohybovat od hodnoty 3500K do 5500K. Toto světlo je neutrální a pro stropní svítidla v obytných prostorech se hodí nejvíce.

Osvětlení pracovního stolu

Zde si můžeme dovolit jasnější a bílé světlo, jež pomáhá udržet pozornost. Na pracovním stole by světlo nemělo překážet a dítě jakkoliv rušit. Můžeme použít i odvážnější kousky, které budou k pokoji ladit. Boho interiéru sluší proutěné stínidlo, vintage styl podpoří romantická bílá lampička, skandinávský zase ocení dřevěné světlo v minimalistickém provedení.

Noční světýlko k posteli

V prvé řadě by dítě mělo na světlo dosáhnout. Záležet bychom si tedy měli dát na praktickém zapínání a vypínání. Světýlka popsána výše jsou nejen praktickou vychytávkou, ale i dřevěnými nástěnnými dekoracemi, které místnosti dodají správný šmrnc. Rozhodně musíte vyzkoušet jejich snadnou výrobu!

Mnoho rodičů touží splnit dětem i to nejbláznivější přání a podléhají trendům, které zrovna mezi dětmi frčí. A proč ne? Dětem světlo ve tvaru dinosaura, vrtulníku či Pikachu udělá radost a pokud bude za rok v módě zase něco jiného, můžeme výřez z překližky vyměnit zase za úplně nový tvar. 

Pinujte s námi!

V dnešním článku se zaměříme na zrcadla, která jsou nedílnou součástí každého interiéru. Z článku se dozvíte, jak zrcadla umisťovat, proč jsou v bytě důležitá a samozřejmě přikládáme návod na stylové zrcadlo v “bohémském” stylu, které váš domov vyladí k dokonalosti.

Co je to styl boho?

Boho bydlení okouzlí nevázaností, mixem materiálů i barev a velice hřejivou atmosférou, která je pro tento styl typická. Inspirací je nezávazný až kočovný způsob života, nekonvenčnost a materiály inspirované vůní lesa i ruční prací. Prostory by měly odrážet vaše já, spontánnost i lásku ke všemu přírodnímu. Důraz se klade na přírodní materiály, dřevěné dekorace, ale i dobře prosvětlený prostor. Chybí vám doma dostatek světla? A věděli jste, že levným a snadným pomocníkem k vytvoření spousty světlého a pozitivního prostoru jsou právě zrcadla?

Jak doma vytvořit boho interiér

Jaké materiály jsou pro boho styl typické?

• Dřevo, dřevo a zase dřevo – bez dřevěných výrobků by bydlení nemělo ten správný šmrnc.  
• Proutí, ratan i pedig jsou ideálním materiálem pro bytové doplňky a dekorace.
• Textil – pozor si dejme zejména na soulad barev. Boho styl je typický svou barevností a atypičností. Málokdo ale ví, že základní škálou jsou odstíny béžové a krémové, ke kterým se následně dokupují barevné textilní doplňky.
• Mořská tráva přináší do bytu závan exotiky a stává se praktickým pomocníkem ve všech směrech.
• Vyvarujme se umělým materiálům jako je plast, sklo a MDF desky.
• Dejme prostor lanům, provazům i sítím, které do bytu vnesou nádech modernosti.

Čím ještě boho styl podpořit?

• Macramé dekorace můžeme pověsit na zeď, nad postel, či jakkoliv jinak oživit interiér. Drhání macramé je navíc velice uklidňující činností, kterou můžeme zvládnout i sami.
• Výrobky z proutí dodají interiéru nádech tradice i vzdušnosti. Stačí se zaměřit na pár drobných prvků jako je například proutěná váza, či proutěné věnce do chodby. V obývacích místnostech se nemusíme bát ani větších kousků jako je například proutěné křeslo. 
• Závěsné houpací křeslo, či síť poslouží k báječným hygge okamžikům a relaxaci.
• Přijde vám dřevěný korálkový závěs trochu retro? Pak vězte, že k boho stylu se snad nic nehodí více!
• Taburet je neodmyslitelnou součástí každého boho interiéru. Velice oblíbeným je proutěný taburet, který volíme v případě, že už máme v bytě dostatek barev. Pokud naopak hledáme barevný prvek, tak sáhneme klidně po křiklavějším kousku z přírodního textilu (vlna, bavlna).
• Nezapomínejme samozřejmě na zelené rostliny. Pokud však v bytě bojujeme s místem, za skvělé řešením považujeme proutěné závěsné květináče, případně můžeme sáhnout po textilní verzi.
• Zrcadlo v dřevěném rámu, případně jakémkoliv jiném stylovém rámečku dodá energii jindy nudné zdi. Inspirujte se naším DIY návodem níže.

Výroba zrcadla v boho stylu

Jak už jsme zmiňovali, tak zrcadla k boho interiéru neodmyslitelně patří a dodávají prostoru důležitou pozitivní energii. Zrcadla v dřevěném rámu vás už nudí? Nabízíme netradiční provedení, které okouzlí každého milovníka moderního bytového designu.

Co budeme potřebovat

• proutěný věnec
• podložka z mořské trávy/ratanu či pedigu
• tavná pistole
• kulaté zrcadlo/a (průměr se odvíjí od průměru věnce z proutí, zrcadlo by mělo mít cca o 5 cm menší průměr)

Postup

1. V první řadě musíme vybrat vhodnou velikost kulatého zrcadla a samotného podkladu. My k výrobě boho zrcadla použili věnec a následně i prostírání z mořské trávy.
2. U věnce by průměr zrcadla měl být jen o něco málo menší než samotný věnec.
3. Věnec pomocí tavné pistole připevníme k zrcadlu, důkladně přitlačíme a necháme zaschnout.
4. V případě, že zrcadlo chceme připevnit na ratanovou, proutěnou či jakoukoliv jinou podložku, tak vybereme průměr zrcadla výrazně menší než náš podklad. Jedině tak vynikne netradiční rám.
5. Pokud jste podobně jako my zakoupili zrcadlo s již zabudovaným systémem k zavěšení, zrcadlo pověsíme.

TIP na závěr: Jako podklad pro originální zrcadlo svépomocí může posloužit i podložka z kmene stromu, případně výřezy z překližky ve tvaru, jaký je vám nejsympatičtější. Postup výroby bude defacto stejný jako v předcházejících bodech.

Hlavní výhody zrcadel v interiéru

Zrcadla ve vašem domově dokážou doslova zázraky.

1. Opticky zvětší celý prostor.
2. Zkrášlí místnost a dodají jí šmrnc.
3. Pomáhají místnost osvětlit.
4. Jsou neutrálním a univerzálním kouskem hodícím se do každého typu interiéru.
5. Podle některých pověr mají magickou moc.
6. Na vhodně zvoleném místě přináší do příbytku pozitivní energii, hojnost a harmonii.

A kam zrcadlo nevěšet? Učení feng shui nedoporučuje zrcadla umisťovat do ložnice, kde by mohla narušovat klidný spánek. Tradičně se ve většině kultur věří, že by se nemělo věšet naproti dveřím, neboť zbytečně odráží energii příchozího zpět. Na druhou stranu mnohé národy naopak tvrdí, že zrcadlo hned naproti vchodovým dveřím odrazí negativní a zlé síly, které by mohly ovlivnit chod domácnosti.

Věděli jste například, že v minulosti byla zrcadlům dokonce přisuzována magická moc? Jen si vzpomeňme na starobylou pohádku o Sněhurce a zlé královně s kouzelným zrcadlem. Na správném místě dokáže odehnat zlé duchy, či odrazit negativní energii příchozího. V mnoha kulturách má být zrcadlo bránou do magického cizího světa, což se následně odrazilo i v literatuře a filmovém odvětví.

Milovníci dřeva zbystřete. Máme pro vás návod na jedinečné dřevěné hodiny, které kuchyni padnou jako ulité. A víte, co je na nich nejlepší? Snadno zrecyklujete dřevěné i servírovací prkénka, nebo třeba dřevěné talíře. Zaručujeme nadmíru okouzlující výsledek.

Dřevěné nástěnné hodiny snadno a rychle

Jaká by to byla kuchyně bez dřevěných hodin? Právě hodiny bývají dominantou každého pokoje, kuchyni nevyjímaje. Pokud hledáte autentický kousek, vřele doporučujeme podlehnout trendu posledních let – hodinám vyrobeným z kuchyňských prkének, kterých je teď plný Pinterest. Ač jsme se výroby báli, výsledek nás mile překvapil. Posuďte sami.

Co budeme potřebovat

• Prkénko na krájení
• Hodinový strojek
• Pyrografickou pájku na vypalování do dřeva
• Ruční frézu

Postup

1. Najdeme si vhodné prkénko do kuchyně. Důležité je zvolit dostatečně velké prkénko, aby měly ručičky hodinek prostor a nevyčnívaly přes okraj.
2. Dřevěné prkénko má samo o sobě poměrně silnou tloušťku. Ve chvíli, kdy budeme chtít do prkénka zakomponovat strojek na hodiny, musíme využít ruční frézu.
3. Do prkénka vyřežeme ruční frézou otvor podle velikosti zvoleného hodinového strojku. V případě, že frézku nevlastníte, můžete otvor ručně vydlabat pomocí dláta. Naštěstí je dřevěné prkénko vhodným materiálem pro vyřezávání do dřeva. Připravte se ale na to, že se nám bez vykružovadla doba výroby hodin prodlouží.
4. Nyní přichází kreativní část, kdy pomocí pájky na dřevo vypálíme do dřevěných hodin čísla. Můžete si – jako my – pomoci použitím šablony.
5. K hodinovému strojku bývá ve většině případů připojený návod pro snadné složení.
6. Teď už stačí hodiny zavěsit na vhodné místo, například na prázdnou stěnu za kuchyňským stolem, nebo nad výklenek dveří.

Jak vyčistit dřevěné prkénko

Chcete zrecyklovat staré dřevěné prkénko, pro které už nemáte v kuchyni další využití?

Nezapomínejme na důkladné čištění.

Většina z nás používá dřevěné nádobí, misky, vařečky (a my na ně nedáme dopustit). O dřevěné výrobky je však potřeba se i dobře starat, aby vydržely co nejdéle. K čištění dřevěných potřeb do kuchyně nám výborně poslouží obyčejný citron a jedlá soda. Výrobky ze dřeva jednoduše nastříkáme citronovou šťávou a necháme 10 minut působit. Následně vše posypeme jedlou sodou a vezmeme si na pomoc kartáč na nádobí, kterým prkénko, dřevěnou misku, či příbor důkladně vyčistíme. Citron můžeme také vyměnit za ocet, který má schopnosti ničit zdraví škodlivé a nebezpečné bakterie (salmonella, E. Coli). Přesný návod najdete v následujícím videu.

Čím ještě v kuchyni podpořit útulnou atmosféru?

Ne nadarmo se říká, že kuchyně je srdcem domova. Měla by být v první řadě útulná, příjemná a praktická. To samozřejmě vyžaduje zvláštní přístup k designu, který cílí na skloubení praktičnosti s pohodlím.

Na co se zaměřit? 

1. Sladění barev je základ. Obecně kuchyni sluší přírodní, krémové odstíny s přiznaným dekorem dřeva. Doporučujeme tento krok nepodceňovat a vytvořit si vhodně zkombinovanou paletu barev, či tzv. moodboard.
2. Zelené rostliny dokáží v interiéru zázraky, buďme ale praktičtí a nahraďme okrasné rostliny praktickými bylinkami. V dřevěném truhlíku budou kuchyni slušet daleko více.
3. Investujte do kvalitního dřevěného nábytku, který má sám o sobě zvláštní kouzlo a vytváří harmonické prostředí v rodinném duchu.

Dřevěné hodiny nejsou jediným stylovým doplňkem, které do kuchyně skvěle ladí. Mrkněte i na další vychytávky.

• Kuchyňská prkénka mohou posloužit i jako stylové dekorace, či dokonce obrazy. Pokud jste majiteli pájky do dřeva, tak s trochou umu a špetkou fantazie můžete vykouzlit na dřevěném prkénku doslova skvosty a prostor kuchyně oživit.
• Dřevěná police na kořenky sluší každé kuchyni a vy oceníte zejména její praktičnost. Na kořenky použijte popisky, či jmenovky v designu, který je vám nejblíže.
• Výrazné popularitě se těší také černé magnetické tabule, folie, případně tabulová barva, díky které si můžete v kuchyni nechávat rodinné vzkazy, úkoly a osobní poznámky. V kombinaci se dřevem na sebe taková kuchyně rozhodně strhne pozornost.
• Schovejte si nezbytnosti do dřevěných bedýnek, které prostor odlehčí a vdechnou místnosti minimalistickou atmosféru vonící po dřevu.
• Potřeby do kuchyně si klidně nechte vystavené na lince, stačí mít efektní dózy, stojany a příborníky, které místnost vyladí k dokonalosti.

Při vybavování kuchyně nezapomínejme na vhodné světlo. Není nic horšího, než vařit ve špatně osvětlené kuchyni. Pokud v místnosti chybí aktivní světlo, existuje na trhu spoustu možností, jak jej plnohodnotně nahradit. Volíme teplejší odstíny a osvětlujeme více koutů kuchyně. Jedno stropní svítidlo jednoznačně stačit nebude.