Vyrobte si herbář snadno doma: Tipy, triky a přírodní estetika
Většina z nás si herbář pamatuje jako nutný a mírně otravný povinný projekt do školy, který jsme večer narychlo lepili z posledních sedmikrásek za domem. Dnes se k němu však vracíme s úplně jiným přístupem a tento článek vám možná vysvětlí proč. Je to totiž dokonalý způsob jak si odpočinout od práce, obrazovek, každodenního shonu. Vypnout telefon a začít si všímat těch nejmenších detailů v přírodě, které běžně přehlížíme.
Vaše vlastní výroba herbáře se může snadno proměnit v osobní kroniku výletů a míst, která máte rádi. Tento návod na herbář pro začátečníky i pokročilé vás provede tou praktickou stránkou věci - a to od toho, co si vzít s sebou do přírody, až po techniky lisování rostlin, díky kterým si váš DIY herbář zachová barvy a vydrží dlouhé desítky let.
Obsah
- Co si sbalit, než vyrazíte ven
- Sběr rostlin: Kdy je ta správná chvíle?
- Příprava před lisováním
- Jak správně lisovat a sušit
- Lepení a popisování
- Jak herbář uspořádat
- Pozor na zákon a ochranu přírody
- Další využití vylisovaných rostlin
- Vraťme se do přírody
Co si sbalit, než vyrazíte ven
Při hledání inspirace, jak vyrobit herbář, brzy přijdete na to, že nepotřebujete žádnou drahou výbavu. Správný materiálový seznam na herbář čítá jen pár věcí, které vám ale spolehlivě ušetří zklamání z polámaných či zapařených úlovků.
- Proutěný košík: V neprodyšné igelitce se vám cenné úlovky zapaří během pár minut. V košíku nebo i v plátěné tašce zůstanou krásně čerstvé, než vůbec dojdete domů.
- Ostré nůžky: Na šetrné sbírání květin potřebujete nůžky. Kytky nikdy netrhejte silou. Čistý řez je šetrnější k rostlině samotné i k vašemu herbáři, stonek totiž nebude mít roztřepené konce, rozhodnete-li se tedy stříhat rostlinu bez kořene.
- Zápisník a tužka: Poznamenejte si hned na místě, kde přesně jste rostlinku našli. Doma na stole už si nemusíte vzpomenout. Navíc herbář krásně doplní i duchaplné detaily, například co bylo zrovna za den, jaké bylo počasí i jak na rostlince opodál seděl čmelák.
- Malá lopatka: Hodí se, pokud chcete mít v sešitu zachycený i kořenový systém, což se většinou doporučuje a u menších bylin navíc vypadá vizuálně skvěle. Lopatku od hlíny pak můžete nosit v samotném košíku, abyste si neušpinili batohy.
Doma se vám pak bude na sušení rostlin hodit savý papír a kvalitní čtvrtky. Na lisování se vám vyplatí barevný dřevěný lis na rostliny, který je vhodný jak pro děti, tak pro dospělé. A řešíte-li dilema, zda zvolit herbář formátu A4, nebo A3, vězte, že menší formát se lépe skladuje, zatímco na A3 krásně vyniknou i velké kapradiny, které si budete jednoho dne moci zarámovat do velkých rámů.
Sběr rostlin: Kdy je ta správná chvíle?
Kvalita výsledku závisí hlavně na tom, v jaké kondici danou rostlinu utrhnete a následně skladujete. Ideální sběr rostlin probíhá tak, že počkáte, až se odpaří ranní rosa. Kousky sbírané za vlhka, nebo po dešti skoro vždy v lisu nehezky zhnědnou nebo dokonce chytnou plíseň.
Hledejte kusy, které jsou v plném květu a nejsou viditelně okousané od hmyzu. Ideální je mít z každého druhu stonek s listy i samotným květem. Pozor si dejte i na výběr místa. Vyhněte se bezprostřednímu okolí silnic, kde jsou kytky pokryté vrstvou prachu a také chemicky ošetřovaným polím.
Náš tip na ochranu přírody při sběru rostlin do herbáře: Pokud uvidíte krásnou rostlinku, která je však na daném místě jediná, raději ji netrhejte. Berte jen ty, kterých je v okolí dostatek, abyste nenarušili místní biodiverzitu.
Příprava před lisováním
Jakmile se vrátíte z venku plni dojmů, nenechávejte rostlinky jen tak ležet. Raději je okamžitě očistěte od zbytků hlíny i drobných broučků. Pokud je kytka zvadlá a svěšená, klidněji dejte ještě na hodinu do vázy s vodou, aby se přirozeně narovnala, a pak ji teprve připravte k samotnému sušení.
U každé rostliny si pečlivě uschovejte lísteček s vašimi poznámkami z terénu. Pokud přemýšlíte, jak určit rostliny do herbáře, právě s poznámkami to půjde nejlépe. Věřte, že je velmi snadné splést si dva druhy běžných trav nebo podobné žluté kvítky, když jich máte na stole dvacet najednou.
Jak správně lisovat a sušit
Sušení je v podstatě jen velmi pomalý proces odstraňování vlhkosti pod silným tlakem. Cílem je, aby rostlina zůstala dokonale plochá a zároveň si zachovala co nejvíce ze své původní barvy. Jak na to?
Klasické lisování:
- Rostlinu položte na savý papír (noviny nebo obyčejný balící papír, vyhněte se lesklým letákům). Mnozí se ptají, jaký je ten nejlepší papír na lisování a my máme jasno: staré pijáky fungují zaručeně nejlépe.
- Opatrně srovnejte listy a květy. Jeden list můžete záměrně otočit rubem nahoru, aby bylo krásně vidět i žilkování.
- Přikryjte další vrstvou papíru a vložte do dřevěného lisu nebo pod těžké knihy.
- Tlak musí být stálý. Prvních pár dní savé papíry opravdu denně měňte. Nasají do sebe totiž nejvíce vody a vlhkosti a jejich výměnou spolehlivě zabráníte hnilobě řešíte.
Pokud řešíte časový plán sušení rostlin, myslete na to, že něžné trávy do herbáře uschnou za pár dní, ale u masivnějších bylin počítejte klidně se dvěma, nebo třemi týdny. Nespěchejte na to. Můžete však zkusit i zrychlené metody, jak lisovat rostliny bez lisu:
- Žehlička: Na ten nejnižší stupeň a bez páry můžete listy opatrně přežehlit přes pečící papír. Je to rychlé, ale rostliny jsou pak mnohem křehčí.
- Mikrovlnka: Existují speciální lisy, ale lisování rostlin v mikrovlnce funguje i s tím, co máte běžně po ruce. Na talíř vhodný do mikrovlnné trouby položte papírový ubrousek. Rostliny na něj rozložte tak, aby se pokud možno nepřekrývaly. Zakryjte je dalším papírovým ubrouskem. Nikdy je nesušte na vysoký výkon, aby se rostlinky nespálily. Ohřívejte je 30 až 60 sekund a poté rostliny zkontrolujte. Pokud nejsou zcela suché, postup opakujte v krátkých 15-30 vteřinových intervalech, dokud nebudou křehké.
Lepení a popisování
Když je rostlina zcela suchá a šustí skoro jako papír, je čas ji upevnit na čistou čtvrtku. Zapomeňte ale na klasickou izolepu, ta časem zežloutne, lepidlo se většinou rozteče a udělá na papíře ošklivé mastné skvrny.
Nejlépe vypadají úzké proužky bílé papírové “washi” pásky, či také bavlněné či lněné samolepící proužky. Těmy rostlinky přichytíte v několika bodech, vždy převážně přes stonek. Čistý a profesionální dojem získáte také narýsováním tenkého okrajového rámečku a přidáním identifikačního štítku do pravého dolního rohu.
A co uvádět na popisky do herbáře? Každý list by měl mít v pravém dolním rohu štítek. Správný popis rostlin, neboli etiketa, obsahuje:
- Český i latinský název. (Zajímá vás, proč psát latinský název? Latina totiž pomáhá k přesnému a jednoznačnému určení, když jsou lokální lidové a regionální názvy nejasné.)
- Místo nálezu.
- Datum sběru.
- Vaše jméno.
Tip: Pokud lisujete rostlinku s tlustým středem (například bodlák, nebo šípek), podložte okolní tenké listy v lisu složeným ubrouskem. Tím vyrovnáte výškový rozdíl a listy se vylisují rovně, místo aby zůstaly ve vzduchu a nevzhledně se zkroutily.
Jak herbář uspořádat
Záleží jen na vás, jestli chcete mít svou vlastní seriózní vědeckou sbírku, nebo spíše vizuální deník. Začátečníkům se většinou nejlépe pracuje se systémem řazeným podle ročních období, nebo dokonce i podle barev květů. Hledáte-li tipy na školní herbář, třiďte rostliny podle botanických čeledí (třeba všechny hvězdnicovité k sobě a podobně.)
Estetika herbáře hraje velikou roli. Můžete ho mít jako volné listy v deskách, což je velmi praktické, když chcete nějakou stránku později přidat, nebo jinak uspořádat. Pevná vazba zase vypadá více jako kniha a lépe se v ní listuje. Pokud milujete minimalismus a čistotu, zaměřte se na herbář v severském stylu s dostatkem bílého místa v okolí lisované rostliny.
Pozor na zákon a ochranu přírody
Při lovu v přírodě buďte vždy soudní. Existují stovky chráněných druhů, které nesmíte utrhnout ani na vlastní zahradě, natožpak někde v lese. Pokud uvidíte kytku, kterou neznáte a vypadá neobvykle, raději si ji jen vyfoťte, nebo máte-li s sebou telefon, zkontrolujte, zda-li není chráněná.
V národních parcích a přírodních rezervacích bývá sběr čehokoliv zcela zakázán. Zaměřte se při sběru proto spíše na běžné louky, lesy, či i poklady, které najdete na zahradě, nebo dokonce po cestě z práce. I naprosto obyčejná pampeliška nebo kopřiva vypadají ve výsledku skvěle, když jsou tedy dobře vylisované.
Další využití vylisovaných rostlin
A to nejlepší na konec je fakt, že váš výtvor nemusí skončit jen založený v polici, zvláště po tom, co jste sběru, sušení i lisování věnovali tolik času. Pokud přemýšlíte, jak uchovat květiny trvale, vylisované rostliny se dají skvěle využít i jakožto vaše vlastní DIY herbářová dekorace:
- Rámování: Rostlina vložená za sklo v masivním dřevěném rámu bude vždy vypadat tradičně chalupářsky a neskutečně vkusně!
- Pohlednice a dárky: Nalepte malou kytku na tvrdý papír, doplňte ručním nápisem a máte originální přání k narozeninám. Věnujte takový jedinečný herbář jako dárek a radost obdarovaného je zaručena. Často jej tvoří jako relaxační a tvůrčí herbář pro ženy celé skupiny kamarádek!
- Výuka dětí: Jedná se o zdaleka ten nejlepší způsob, jak děti naučit že všechno to zelené venku, není jen obyčejná tráva, ale že každá rostlinka má své jméno - a hlavně to, že mohou být léčivé, některé naopak jedovaté a jak se vlastně dají využít. Děti i dospělí by se měli učit o výhodách, jaké jim příroda každodenně naskýtá a to nejen jako naturální lékárnička!
Vraťme se do přírody
Výroba herbáře bude běh na dlouhou trať. Nesnažte se jej proto uspěchat, či nasbírat všechny rostliny během jednoho hezkého dne. Mnohem více si tento koníček užijete, když si na svůj herbář vzpomenete na každém výletě, na každé procházce do přírody.
Mohou to být i roky, ale jednoho dne budete mít v ruce krásný a dokonce i voňavý dokument o tom, kde jste byli a co jste viděli. Stačí nůžky, zápisník a příště se v lese na moment zastavit a rozhlédnout!