Máte rádi naše dušičkovské tradice, zároveň ale chcete udělat radost dětem, které se doslova zamilovaly do Halloweenu, zábavných kostýmů a dlabání dýní? Pusťte se do výroby nejen neobvyklého dušičkovského věnce, ale i do zábavné halloweenské dekorace, která na pár dní ozdobí váš byt, či dům. Zabavíte sebe i prcky a zbavíte se splínu, který na vás s mlžným oparem podzimních dnů může dopadnout.

Závěsný věnec v halloweenském duchu

Vaše dveře vždy vítají hosty a vy si na výzdobě dáváte záležet. Přivítejte chmurný podzim a překvapte přátele odvážným věncem v trochu strašidelném duchu.

Co je na to potřeba?

• kulatá překližka s otvorem na zavěšení
• akrylové barvy
• štětce (nejlépe ploché, jemné a vhodné na akrylové barvy)
• strašidelné dekorace dle přání (například malou lebku, pavouka, netopýra, nebo kočku)
• kaligrafické šablony (nejsou potřeba pokud si na písmo troufnete sami)
• bezbarvý lak

Jak na to?

1. Základem této dekorace je kulatá dřevěná překližka. Výhodou bude, že věnec můžete využít i pro další roky. Zub času se na ni podepíše minimálně. 
2. Nejlépe den předem natřete překližku bílou barvou. Poslouží vám to jako skvělý základ pro další kresbu. V tomto ohledu vám klidně mohou být nápomocné vaše děti, které se u štětce a barvy s jistotou na nějakou dobu zabaví. 
3. Poté jsme do jedné třetiny nalepili lepící pásku a vrchní část překližky vybarvili na černo. Po zaschnutí barvy jsme pásku sundali a teprve tehdy můžeme pokračovat v práci.
4. V této části výroby se už naplno může projevit vaše kreativita. Nápadům se meze nekladou. My jsme použili motiv pavouka, který je velmi jednoduchý a lehce zvládnutelný. Také jsme se inspirovali bílo černou kombinací. Pokud jste ale zdatní malíři, tak skvěle vypadá na bílém podkladu namalovaná dýně, nebo třeba čarodějnice. Vyhrát si můžete i s barevným provedením a v některé části například přiznat dekor dřeva. Vřele ale doporučujeme využít černo-bílé kombinace s oranžovým prvkem. Vtisknete věnci podzimní atmosféru.
5. Nezapomeňte na nápis Halloween, pokud si troufnete sami, tak můžete využít svých krasopisných schopností. Pro méně zdatné zase existují kaligrafické předlohy a šablony. Barvu opět můžete volit dle svých preferencí. 
6. Celé vaše dílo přelakujte bezbarvým lakem. Ten akrylové barvy na dřevu skvěle zafixuje a nemusíte se bát deště ani povětrnostních podmínek, pokud se rozhodnete umístit jej na venkovní dveře.
7. Nyní přichází část, kdy můžete svůj věnec dozdobit například sušenými květinami, pavoukem, sladěnou mašlí apod. 

Netradiční věnec na Dušičky

Chcete letos položit na hrob zesnulého něco trochu jiného, ale zároveň trvalého. Nechte se inspirovat naším věncem, který je úžasně jednoduchý, ale zároveň natolik unikátní, že se bude prostě skvěle vyjímat.

Co budete potřebovat?

• Dřevěná kulatina
• Svíčka
• Hřbitovní svíčka
• Kříž (nebo jiný motiv) z překližky
• Vhodné lepidlo

Jak na to?

1. Základem věnce je netradičně dřevěná kulatina. Dřevo je samo o sobě velice trvalým materiálem, takže si prostě vyberte tu, která se vám líbí. My nejvíce doporučujeme tu z břízy, protože vypadá prostě báječně. 
2. Musíte si dobře rozvrhnout kompozici. Co kde bude umístěno, aby to dobře vypadalo a při zapálení svíčky byl efekt co nejskvělejší.
3. Svíčku, hřbitovní lucernu a kříž k podložce jednoduše přilepte. Lepidlo vybírejte pečlivě, aby se vám pak nestalo, že při prvním podzimním větru, budete sbírat poházené svíčky a lucerny po okolí. 
4. Svůj věnec samozřejmě můžete doplnit o čerstvé, či sušené květiny, či jiné dekorace, které se vám budou líbit a váš věnec jenom podtrhnou.

Něco málo k historii

Již od nepaměti se vzdává hold zemřelým a to ve všech kulturách napříč světem. V českých zemích se slaví zejména Dušičky, ale v poslední době se do popředí dostává i ryze anglosaský lidový svátek  – Halloween.

Dušičky jsou lidovým svátkem se silně zakořeněnou tradicí. Plynule navazují na jiný křesťanský svátek – Slavnost všech svatých, který se slaví den předem, tedy 1. listopadu. V tyto dny se zpravidla navštěvuje hřbitov, či rodinný hrob a pozůstalí na své zemřelé vzpomínají pokládáním věnců na hrob a zapalováním svíčky. Naopak Halloween se slaví v noci 31. října. Je spojením pohanského svátku Samhain, římských pohanských svátků a křesťanské Slavnosti všech svatých. Komerčním se svátek stal až ve 20. století, kdy vznikl Halloween tak, jak ho známe dnes. Kolem roku 1950 se začaly objevovat lidé a děti oblečení do nejrůznějších masek a koledování.

Mezi oběma svátky však dochází k výraznému prolnutí. Staří Keltové slavili v noci z 31. října na 1. listopadu konec roku – tzv. Samhain. Ten byl hranicí mezi létem a zimou, ale také obdobím, kdy se stírá hranice mezi živými a mrtvými. Slavil se různě – lidé se pomalovali a oblékali do starých cárů, aby se ochránili před zlými duchy, nebo nechávali za okny zapálenou svíci (třeba ve vyřezávané řepě). S příchodem křesťanství se k oslavě konce roku přidala i oslava konce úrody. Keltové a Slované v té době ovládali celou střední Evropu a tak se předpokládá, že se Samhain slavil i na našem území, neboť kultura obou národů se intenzivně prolínala. S příchodem křesťanství se navíc u  původního Samhainu objevují i další tradice a zvyky, které zase přinesli například Slované, nebo Římané.

Podzim pomalu klepe na dveře a vy výrazně pociťujete úbytek slunce, vitality a dobré nálady. Stále častěji na vás spadá splín a mnoho lidí má i sklony k depresím. Potřebujete nakopnout, dobít energii a vrátit úsměv na tvář? Tak pozorně čtěte následující řádky, které vám pomohou se vypořádat se sychravou psychickou nepohodou.

Prevence je základ

Jistě víte, že pokud chcete předejít negativním stavům, tak je důležitá prevence. Jsme po létě zvyklí na slunce, teplo a vitamín D. Toho všeho se nám ale nyní nedostává. S příchodem podzimu navíc začíná naše tělo reagovat na prodlužování noci a automaticky se zvyšuje tvorba hormonu zvaného melatonin, který úzce souvisí s navozováním spánkového cyklu. Laicky řečeno, čím dříve se stmívá, tak nám melatonin říká, že už máme být unavení a měli bychom se ukládat ke spánku. A to je ten důvod velké únavy, která nás může postihnout. Jste srdcem i duší bojovník, který se nechce jen tak vzdát, tak přesně pro vás tu máme 4 nejdůležitější tipy na obnovu duševní harmonie. 

Pořádné prokrvení

Kromě fyzického pohybu vám k prokrvení těla může pomoci skvělá masáž. Doma si můžete udělat hřejivou a útulnou atmosféru, pustit si oblíbenou hudbu, zapálit svíčky a provonět byt příjemnou vůní. Skvělým pomocníkem v prokrvení, ale i v rychlém boji proti náhlé únavě je dokonalá masáž, o kterou můžete poprosit třeba partnera. Využít můžete nejrůznější masážní válečky, masážní strojek, nebo i ruční dřevěný masážní strojek. Pokud chcete, aby byl výsledek dokonalý a hmatatelný, tak vsaďte na dřevěné přírodní produkty bez chemie. Únava se nejčastěji projevuje v práci. I zde však máme báječné řešení. Masážní váleček a masážní váleček na nohy. Ty vám skvěle pomůžou při vnitřním napětí i při pocitu těžkých nohou.

Něco pro potěchu oka

Ze všech sil se snažíte bojovat proti únavě, ale přesto na vás občas dopadne splín a tak potřebujete zvednout náladu. Nic vás tolik nepotěší jako příjemné domácí prostředí, které bude hýřit teplem rodinného krbu, láskou a sladěným interiérem. Udělejte si doma koutek jen sami pro sebe, který vám pomůže dostat se do té správné nálady. Podzimní dekorace ze dřeva by tento dojem mohla ještě více umocnit. Proutěné křeslo,naturální aranžmá, svícen, či taburet z vrbového proutí  – taky se vám už teď rozlévá po těle příjemné teplo? Dejte si do vázy květiny, využijte přírodní dekorace a vsaďte na měkké polštáře – celkový dojem bude dokonalý. S dobrou kávou, nebo knihou v ruce se bude proti nepohodě bojovat daleko snadněji. 

Strava

Nepřekvapí vás, že základem správného fungování těla, je jeho správná výživa. Pokud chcete být fit po fyzické i psychické stránce, tak zvyšte příjem vitamínu C. Zelenina a ovoce vám v tomto ohledu prokáží báječnou službu. Podobně jako proces kvašení, který je doslova zásobárnou vitamínů a minerálů. Pokud chcete svému tělu dodat potřebné látky a zároveň se odreagovat, tak si kupte krouhač na zelí a tlouk a zapracujte na zásobách na zimu. Vřele doporučujeme vsadit na sezónní potraviny, jako jsou momentálně jablka, hrušky, švestky, dýně, cukety nebo brambory. K vaření určitě přidávejte tzv. termogenní koření. Mezi ně patří například zázvor, chilli, kari, fenykl, skořice a mnohé další. Uvařte si skvělou dýňovou polévku se zázvorem a kari a uvidíte, jak vám příjemně zahřeje organismus. Maso je výborné kořenit například jalovcem a rozmarýnem, který účinně podporuje činnost jater a bojuje proti únavě. Vyhýbat byste se měli tučným jídlům, prázdným kaloriím a smaženým pokrmům. Abyste doplnili vitamín D, tak hojně připravujte jídla z mořských ryb, máku, či kvalitního tvrdého sýra. 

Pohyb na čerstvém vzduchu

Fyzická aktivita vám rovněž  lehce pomůže nastartovat organismus. Nemusíte se ale bát, pokud nejste zrovna sportovně naladění jedinci. Vyjděte si třeba na krátkou procházku do lesa, vezměte si proutěný košík na houby a spojte příjemné s užitečným. Na drobné pochůzky vytáhněte místo auta kolo, či koloběžku, nebo se protáhněte pomocí několika jógových pozic. Jakýkoliv pohyb je totiž lepší než žádný pohyb.

Někdo z vašich známých, či rodiny chystá svatbu a vy chcete být originální. Nuda není zrovna váš styl a dát blahopřání do obyčejné bílé obálky se vám příčí? Pro kreativní jedince tu máme skvělý nápad a tím jsou dřevěná přání, která zanechají skvělý dojem. Pokud si tam navíc necháte vypálit vlastní text přímo na míru, tak si můžete být jisti, že vás na svatbě nikdo nepředčí.

V dnešním článku pro vás máme tipy na ty nejoblíbenější texty na svatební pozvánky. Inspirujte se našimi nápady a vyberte si z široké nabídky svatebních přání i pozvánek v atraktivním designu.

Svatební přání

Obsah:

• Texty na svatební přání
• Grafické zpracování
• Vzhled svatebního přání
• Citáty
• Verše a básně
• Vtipné texty

Prozkoumat svatební nabídku

Originální svatební přání – text

Ptáte se jaké zvolit texty na svatební přání. To by mělo být zejména neotřelé a osobité a opravdu si na něm dejte záležet. Krásná slova totiž umí vykouzlit radost i slzy na tvářích novomanželů. Chcete mít přece gratulaci, která rozhodně nezapadne mezi ostatní. V tomto článku vám navíc poradíme, jaký text svatebního přání nejlépe zvolit. Máme zde pro vás pár ověřených tipů.

1. Grafické zpracování

Nejlepší je zvolit si jednoduché svatební motivy, které budou s celkovým dojmem krásně ladit. Na svatební přání můžete dát například prstýnky, srdíčka či holubičky. Přírodně laděnou svatbu doplní reliéfy květin, stromů, či listů. Na svatbu ve venkovském stylu se zase báječně hodí folklorní motivy.

2. Vzhled svatebního přání

Největší důraz byste samozřejmě měli klást na obsah. Texty přání k svatbě by ale měly taky nějak vypadat. Opět i zde platí pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Volte jemné pudrové barvy a nejlépe přírodní materiály. Křiklavé barevné a kýčovité přání ze supermarketu zřejmě nevěsta s ženichem moc neocení. V tomto směru rozhodně doporučujeme dřevěná svatební přání, která jsou přesně tím, co se od gratulace očekává. Jsou jednoduchá, velice osobní, krásná na pohled a vy navíc můžete projevit svého kreativního ducha.

3. Citáty

Pokud si nejste jisti, jaký text na svatební přání zvolit, tak sáhněte po dostupných citátech, kterých najdete všude spoustu a snadno tak vyberete ten, který se k budoucím manželům hodí. Výstižné výroky o lásce budou na dřevěném přáníčku určitě skvěle vynikat. Máme pro vás pár oblíbených příkladů.

“V manželství fungujeme jako andělé s jedním křídlem. Pouze když se obejmeme, můžeme létat”.(Luciano De Crescenzo)
“Nemiluje ten, kdo nemiluje navždy.” (Aristoteles)
“Miluji život, protože mi dal Tebe. Miluji Tebe, protože jsi můj život.” (John Lennon)

4. Verše a básně

Pokud je nevěsta romantická duše, tak určitě ocení veršované přání ke svatbě. Text by měl být krátký a hlavně výstižný. S délkou to nijak nepřehánějte. Pokud jste poetická duše, která má skládání veršů v malíku, tak můžete vymyslet něco sami. Přikládáme však i inspiraci na vhodná veršovaná svatební přání.

“Je mnoho lásek na světě, však žádná není stejná, ta Vaše ať je nejhezčí, vždy upřímná a věrná…”
“Ve svém krásném manželském svazku poznejte jen samé štěstí a lásku!”
“Kráčejte šťastni životem, vše buď Vám blahou zvěstí, co potká život Váš, buď jen láska a štěstí.”

5. Vtipné a humorné svatební texty

Jdete na svatbu někomu z dobrých přátel a můžete si tedy dovolit být osobnější. Rozhodně tedy zvolte přání, kde uplatníte svůj smysl pro legraci. Úderný vtipný text pobaví nejen ženicha s nevěstou, ale i ostatní svatební hosty. Příliš to ale nepřehánějte. Svatebčané totiž určitě neocení politická, vulgární nebo morbidní témata. 

“V každém manželství, které trvalo déle než týden, se najdou důvody k rozvodu. Vtip je v tom, stále znovu nacházet důvody k manželství.”
„Už je to dokonáno, už je to hotovo. Na svatbu je zaděláno, šetři ho, ty potvoro.“
„Žena pláče před svatbou, muž většinou až po ní.“

Pokud se někdo rozhodne kráčet životem ve dvou, je to vždy radostná a romantická událost. Nevěstu s ženichem samozřejmě potěší pouhá vaše přítomnost. Pokud jste si ale vybrali natolik osobní a originální přání jako je to dřevěné, tak věříme, že jejich radost se zdvojnásobí a budou se nad vaším přáním usmívat ještě za 50 let!

Rádi ladíte dům, či byt do ročního období. Pak jistě hledáte způsoby, jak originálně vyřešit letošní podzimní výzdobu. Jste nadšeni ze všech těch teplých barev a chcete si vnést trochu barevné přírody i do vašeho interiéru. Rozzařte domov svou osobitou atmosférou!

Co je na to potřeba?

• dřevěná bedýnka nebo dřevěný svícen
• zelené větvičky
• svíčky (počet záleží jen na vás)
• dřevěné ozdoby
• dýně (umělé, živé – je to jen na vás)
• LED světýlka
• podzimní bobule nejlépe v červené, či oranžové barvě, šišky
• zelená aranžovací kostka
• bodce pod svíčky (nemusí být)

Jak na to?

1. Vyberte si základ pro vaši dekoraci. Na stole se bude krásně vyjímat například dřevěný truhlík, nebo bedýnka. Obojí dodá vaší jídelně přírodní nádech. Pokud vás však ani jedno nezaujalo, tak zkuste například proutěný košík, který k tomuto účelu rovněž skvěle poslouží. Pokud se nechcete pouštět do nějakého veledíla, tak si jen dle vlastních představ můžete dozdobit dřevěný svícen, který vám domů vnese kousek samotného lesa.
2. Do truhlíku na dno můžete vložit kamínky, či zelenou aranžovací kostku, která poslouží jako základ pod aranžmá.
3. Nyní už se můžete vrhnout na samotné dekorování. Nejprve si truhlík, či bedýnku vyložte větvičkami dle výběru. Skvěle vypadají například smrkové, či borovicové větve, ale dobře poslouží i běžně dostupné větvičky z tújí.
4. Svíčky můžete na větvičky jednoduše přivázat, nebo použít bodce pod svíčky, které právě můžete zapíchnout do zelené kostky. 
5. Nyní už můžete na větvičky přivazovat, či jak jsme to udělali my, jednoduše pokládat ty nejrůznější ozdoby. Zde klidně zapojte děti, které vám ochotně budou dodávat inspiraci a rádi přiloží ruku k dílu. Doporučujeme doplnit truhlík, či bedýnku o sezónní bobuloviny, dýně nebo krásné dřevěné ozdoby, z kterých budou vaše ratolesti nadšené. Milovníci vintage stylu ocení i dřevěné ozdoby ve tvaru srdíček.
6. Třešničkou na dortu na vašem výtvoru budou LED světýlka, která celkový teplý dojem jenom podpoří.
7. Kreativitě se meze nekladou a vy můžete propustit uzdu fantazii.

Jednoduše a osobitě

Výroba podzimního truhlíku je jednoduchá a výsledek vás bude těšit mnohonásobně déle a rozhodně více. My se navíc držíme velice efektivního úsloví, že v jednoduchosti je krása, takže se nemusíte bát, i kdybyste byli ve výrobě dekorací úplný začátečník. Podle zdejšího návodu to s přehledem zvládnete.

Efektivní využití vlastního stylu

Ve výrobě dekorací můžete experimentovat a využívat sezónní produkty. Výroba domácích dekorací může být i skvělou terapií, nemluvě o báječném výsledku. Drobné dekorace navíc můžete použít jako velice osobní dárek, který potěší každou maminku, sestru, či babičku.

Pokud vás výroba bavila a vytvořili jste si skvělý kousek, na který se nemůžete vynadívat, tak se můžete těšit i na další články v podobném duchu. V příštím návodu naleznete výrobu skvělé závěsné dekorace v trochu strašidelném Halloweenském duchu.

Máte doma prázdnou stěnu, která by chtěla oživit a už máte dost těžkopádného nábytku a zahlceného interiéru nejen nábytkem, ale i nejrůznějšími dekoracemi, knihami, či květinami? Odlehčete interiér pomocí moderních dřevěných polic. Díky skvělým designovým kouskům si můžete stěnu navíc dokonale vylepšit.

Moderní interiér si báječně rozumí s otevřeným prostranstvím, dřevem, přírodními materiály a kreativní inovací. Kde tam jsou doby uzavřených masivních skříní a nejrůznějších vitrín. Díky policím se váš domov stane světlejším, větším a zejména vzdušnějším. Vybírat v dnešní době už můžete z nejrůznějších typů polic.

Policové sestavy

Díky sestavám můžete směle nahradit masivní, drahé a hlavně velké kusy nábytku. Například kuchyňské skříňky, knihovny, či obrovské prosklené vitríny, jaké vídáváte u svých babiček a tetiček. Moderní a nadčasové bydlení dává přednost mnohoúčelovým a kreativním policím. Do policové sestavy můžete naskládat například knihy, nebo cokoliv, co si žádá úložný prostor. Pokud máte pocit, že byste měli mít něco uzavřené, či skryté před očima případného návštěvníka, tak můžete využít nepřeberné množství úložných boxů, krabic, či proutěných košíků.

Dřevěné nástěnné police

Na ty nejrůznější drobnosti, dekorace, květináče s rostlinami skvěle poslouží police ze dřeva v jednoduchém designu. S tímto typem polic si budou rozumět zejména ti z vás, kteří nemají rádi žádné výstřelky, ale dávají přednost čistým liniím a přírodním materiálům.

Modulární police

Stále populárnější jsou modulární police, díky jejichž dílům si můžete sestavit vlastní regál dle vlastního přání. Takový výsledek může být kreativní a atypický. My doporučujeme využít tento typ polic například do pokoje adolescenta, který může popustit uzdu své fantazii, ale i podpořit své manuální a edukační schopnosti.

Bedýnkové poličky

Žhavou novinkou, která nesmí chybět v současném bytě člověka s mladou a kreativní duší, jsou poličky složené z bedýnek. Oceníte zejména jejich variabilitu a kompatibilnost. Pokud jste si tedy jako děti rádi hráli s kostkami, tak tento typ polic pro vás bude jasnou volbou.

Designové kousky všech možných tvarů

Pokud chcete jakoukoliv místnost oživit a dopřát jí punc exkluzivity, tak vsaďte na poličky těch nejrůznějších tvarů. Skvělým doplňkem do dětských pokojíčků jsou police ve tvaru domečku. Ty jsou u dětí obzvlášť oblíbené a u pracovního stolu slouží skvěle při ukládání pastelek a nejrůznějších psacích či školních potřeb. Kreativně se budou vyjímat i poličky ve tvaru medové plástve, které v pokoji navodí doslova pohádkovou atmosféru, kterou děti budou milovat.

Proutěné poličky

Máte rádi, když máte přírodu na dosah a boho styl vás v mnohém inspiruje, tak to pro vás budou nejvhodnější proutěné police, které jsou výjimečným a neotřelým kouskem a v domácnosti se budou báječně vyjímat.

A dál…

Skvělým nápadem jsou i police do chodby. Pokud na chodbě bojujete s místem, tak si můžete pořídit třeba polici s věšáky, která vám zcela nahradí velkou skříň.

Hřejivý přírodní materiál, jakým dřevo bezesporu je, si zaslouží i náležitou péči. Každý druh dřeva vyžaduje jiný dohled a někdy je to opravdu alchymie. V následujícím článku se však dozvíte vše potřebné, ať se můžete bez obav starat o své dřevěné výrobky, které se vám za to odvděčí dlouhou životností.

Jak odstranit lak ze dřeva

Co budu potřebovat: horkovzdušnou pistoli, špachtli, chemický odstraňovač barvy, smirkový papír, truhlářská škrabka, vibrační bruska

Nejčastějším problémem, se kterým se můžete při starosti o dřevo setkat, je odstranění starého nátěru ze dřeva. Rádi byste dřevu dodali nový lesk, nebo třeba kvůli změně interiéru potřebujete dřevo natřít úplně novým odstínem? Existuje hned několik tipů, jak odstranit starou barvu ze dřeva. Nejlépe vám v tomto ohledu poslouží teplo. K tomu vám bude skvěle nápomocna horkovzdušná pistole. Tou velmi snadno narušíte strukturu a zkrabatělý lak a barvu pak jednoduše seškrábnete špachtlí. Odstranění starého laku ze dřeva snadno dosáhnete i chemickým odstraňovačem. Jeho velkou výhodou je, že se dostane i do těžko přístupných míst a spár. Bohužel však zřejmě budete muset své snažení ještě několikrát opakovat. Odstranit barvu ze dřeva lze i mechanicky. Je to fyzicky náročnější, ale odměnou vám budou téměř nulové náklady. Smirkovým papírem lehce dosáhnete skvělého výsledku. Pro hrubší opracování použijte papír se zrnitostí 40 až 60 a pro pečlivější dobroušení a hladší opracování zvolte smirkové papíry o zrnitosti 100 a více.

Jak odstranit vosk ze dřeva

Co budeme potřebovat: fén, žehličku, savý papír, hadr, mýdlovou vodu nebo ocet, líh, technický benzín

Máte rádi hřejivou atmosféru, která k příjemnému dřevu neodmyslitelně patří. Pak jste zřejmě nejednou sáhli po svíčkách, které vám váš byt nádherně rozsvítily a provoněly. Bohužel se může stát, že vosk často ukápne kde nemá a váš krásný nábytek zdobí nevzhledná skvrna. Vosk lze velice snadno z povrchu odstranit teplem. Můžete použít žehličku, či fén, kterým povrch nahřejete a poté setřete. Pod žehličku ale vždy vložte savý papír, nebo klidně i starou látkovou utěrku, která vosk vsákne. Vosk samotný však není tím největším problémem. Pod voskem najdete ještě skvrnu, která jde v lepším případě setřít mýdlovou vodou nebo octem, v tom horším případě budete muset sáhnout po lihu, či dokonce technickém benzínu, který by si s parafínovými uhlovodíky obsažených ve svíčce měl hravě poradit. Bohužel poslední zmíněná technika není příliš vhodná na lakovaný nábytek, protože jej může nenávratně poškodit.

Jak odstranit lepidlo ze dřeva

Co budete potřebovat: chemický odstraňovač lepidla, hadřík, pomerančová kůra, majonéza, bílý ocet, aceton, fén, smirkový papír

Pokud se dřevem pracujete, můžete se setkat i s tím, že dřevo ušpiníte nějakým lepidlem. Rovněž i kreativita vašich dětí i vaše může na vašem dřevěném stole zanechat své nesmazatelné stopy. Občas si děti dokonce chtějí vyzdobit své dřevěné hračky. V této chvíli si můžete pomoct hned několika způsoby. Pokud chcete zvolit přírodnější a běžně dostupnou alternativu, tak použijte například majonézu, kterou nechte na lepidle chvíli působit. Podobným způsobem vám může pomoci i pomerančová kůra, či bílý ocet. Obojí nechte působit na znečištěném místě a poté setřete vlhkým měkkým hadříkem. Odstranění lepidla ze dřeva můžete dosáhnout i komerčními výrobky, které zakoupíte v běžných hobby marketech. Použít se dá samozřejmě i aceton. Pokud máte problémy s většími a zaschlými skvrnami od lepidla, tak opět použijte fén, který lepidlo změkčí, nebo smirkový papír o zrnitosti 600, jenž odstraní větší nános zaschlého lepidla.

Jak odstranit smůlu ze dřeva

Co budete potřebovat: Nůž, technický benzín, benzínový čistič, lak na opravu

Odstranění smůly ze dřeva je oříškem, který trápí nejednoho domácího kutila, nebo někoho, kdo si třeba koupil nové masivní dveře a pryskyřice se začala na produktu objevovat. Smůlu je nejlepší odstranit mechanicky pomocí ostrého nožíku, či škrabky. Při dočišťování se spolehněte například na benzínový čistič, nebo technický benzín. Odstraňování pryskyřice je bohužel problematické a málokdy se podaří nezničit povrchový lak. Pravděpodobně budete poté muset provést ještě jisté korekce dřeva, či samotného výrobku.

Jak odstranit plíseň ze dřeva

Co budete potřebovat: smirkový papír, na prevenci lak a impregnaci, chemické prostředky proti plísni

Kvalitu dřeva může výrazně snížit právě plíseň. Nejlepší je dřevo chránit tak, aby k plesnivění a vlhnutí vůbec nedocházelo. Proti natáhnutí vlhkosti účinně bojuje dobře zvolená impregnace a lak. Pokud se vám přesto plíseň objeví, tak na  odstranění plísně ze dřeva použijte chemické přípravky k tomu určené. Předtím je dobré pokusit se v rámci možností plíseň odstranit mechanicky pomocí škrabky, či nože. Poté použijte chemický odstraňovač plísně a následně dřevo ošetřete impregnací a lakem. Podobně postupujte i při odstranění mechu ze dřeva. Bohužel musíte počítat s tím, že tmavé stopy po plísni už ze dřeva jen tak nedostanete. Můžete pouze zabránit dalšímu šíření plísně.

Pravidelné čištění a údržba

Správné ošetření je základ. Samozřejmě se nesmí zapomínat ani na běžné čištění dřevěných povrchů. Dřevo otírejte nejlépe mírně navlhčeným hadříkem a používejte čistící prostředky určené přímo na dřevo. Například na nábytek existuje spousta prostředků, které odpuzují prach, nebo dokáží výrazně podpořit lesk, či barvu dřeva. Nezapomínejte, že dřevu příliš mnoho vody škodí. Proto dbejte například na řádně vyždímaný mop, či hadr. Dřevo se totiž, nejen že může zkroutit, ale často se do něj dostane právě plíseň.

Dřevo do kuchyně patří! Je nejen praktickým a nezávadným materiálem, který využijete při velkém kuchařském nasazení, ale zároveň vypadá v interiéru skvěle a vkusně. Na jaké doplňky byste se měli zaměřit, abyste i ze sebestudenější kuchyně získali útulný a hřejivý prostor, který bude zároveň praktický? 

Slaďte kuchyni do jednotného stylu

Ač se to nemusí na první pohled zdát, detaily jsou důležité. Ještě než si do kuchyně pořídíte první stojan na vařečky, měli byste mít rozmyšlené, do jakého stylu kuchyň chcete ladit. Ono se pak velmi snadno může stát, že jednotlivé kousky sice budou vypadat dobře, dohromady to ale bude pěkný guláš. A nejen ten na talíři. 

Dřevěné doplňky a dekorace si vybírejte s ohledem na styl, který se vám nejvíce líbí a který ladí i se zbytkem vašeho domu či bytu. Rustikálním a venkovským kuchyním dominuje masivní dřevo, skandinávským interiérům zase sluší bambus. A pokud budete vybírat produkty laděné do industriálního stolu, pak se využijete exotické teakové nebo akátové dřevo.

Dřevěná deska má své pro i proti

V kuchyni potřebujete zejména prostor, který bude uzpůsobený tomu, jak často a jak náruživě v kuchyni trávíte čas. Pokud dostává vaše pracovní deska zabrat, pak ji volte z odolného a kvalitního materiálu. Ideálním druhem dřeva je dubové nebo bukové. 

Pracovní desky z masivu bývají napuštěny olejem, který zaručuje delší životnost. Olejový nátěr se ale jednou za čas musí obnovit. Nevýhodou masivních pracovních desek je jejich náchylnost k drobným oděrkám i vlhkosti. S tím vším je třeba při koupi počítat.

Dózy v dřevěném kabátku

Jak na správné skladování potravin? Je to věda. Abyste nemuseli skladovat suroviny v původních otevřených obalech, uskladněte je v přehledných a ideálně vzduchotěsných dózách. Tím prodloužíte i jejich životnost. I ty můžete pořídit dřevěné, respektive s dřevěným víkem. Jednotlivé suroviny si nezapomeňte oštítkovat, abyste měli přehled.

Dózy bývají většinou vyrobeny z plastu nebo skla. Jedná se o velmi elegantní způsob uskladnění suchých a sypkých potravin od luštěnin, těstovin, mouky, cukru nebo strouhanky. Tvary a velikosti jednotlivých dóz můžete uzpůsobit konkrétním surovinám i umístění v kuchyni. Najdete tak pro ně vhodné místo i v menších poličkách nebo skříňkách. Hlavně ale budete mít dokonalý přehled o všech surovinách a jejich množství.

Organizérům dřevo sluší 

Dřevěné doplňky můžete do kuchyně pořídit i tam, kde nebudou na první dobrou vidět. Zároveň vám ale pomohou efektivně zorganizovat prostor. Praktické jsou třeba organizéry na příbory, které vám pomohou udělat pořádek v jinak nepřehledných zásuvkách. 

Kromě příborů ale můžete pořídit i další skvělé stojany, například na nože, na párátka, na papírové utěrky, stojan na koření a dochucovadla nebo na kuchařku či vařečky. 

Kuchyňské potřeby nemusí být jen z plastu

Ačkoliv jsme zvyklí krájet, sekat, válet nebo míchat nejčastěji s pomocníky a náčiním vyrobeným z plastu, i ty může dřevo spolehlivě nahradit. Ať už se bude jednat o dřevěná prkénka nebo krájecí desky, paličky na maso, naběračky, obracečky, podtácky, válečky, vařečky, chlebníky, krouhače nebo mlýnky, poslouží vám nejen po té praktické stránce. Skvěle vypadají v kuchyni i vystavěné na otevřených policích. Mimo čas, kdy je používáte, budou stylovou kuchyňskou dekorací. Oproti jejich plastovým příbuzným je ale raději nedávejte do myčky nádobí a nevystavujte je delší dobu vlhkému prostředí. 

Letošní rok je pro celé ČistéDřevo klíčovým. Je to přesně 5 let od založení e-shopu, tedy od zlomového okamžiku, kdy se dvěma kamarádům zhmotnil tajný sen. V průběhu pár let naši zakladatelé Tomáš Kruczek a Tomáš Izaiáš vdechli život dvěma e-shopům s dřevěnými produkty a rozhodli se vkročit do neznáma. Rozhovor o začátcích ČistéDřevo a Foglio, jejich oblíbených produktech i o tom, že občas je dobré vykročit z komfortní zóny a přijmout změny, které vám umožní růst.

Jaké byly začátky e-shopů ČistéDřevo.cz a Foglio.cz?

Tomáš K. (Kruczo): Když jsme před sedmi lety brigádničili, trávili jsme společný čas sněním. Chtěli jsme přijít s něčím, co na českém trhu chybělo – a nemělo by – a to je dřevo. My se s Tomem známe odmalička, takže jsme do toho šli spolu (a po hlavě:-)). Z vydělaných peněz jsme si koupili v roce 2015 torzo webu, ale neměli jsme žádné zkušenosti a žádný plán, jen hromadu snů a garáž půjčenou od mého táty. A pak začaly chodit první objednávky… 

Tomáš I. (Izi): Chtěli jsme si podnikání vybudovat sami, krůček po krůčku, takže jsme jeli od nuly a na doraz. Nápadů jsme měli hromadu, ale byl to pokus-omyl. Hledali jsme různé cesty, jak prorazit, sami jsme se teprve učili se dřevem pracovat. Plnohodnotný e-shop ČistéDřevo.cz se nám podařilo spustit v roce 2016 a Foglio.cz o rok později. ČistéDřevo bylo určeno primárně na prodej bedýnek, zatímco na Fogliu jsme nabídku zaměřili na výrobky pro děti. Postupem času jsme rozšiřovali služby a nabídku, až se to nakonec přirozeně začalo prolínat.

Jak na ty změny postupem let reagují zákazníci?

Izi: E-shop je živý organismus, který reaguje na potřeby zákazníků. Jako nejrozdílovější posun vnímám moment, kdy jsme se rozhodli koupit laser. Naši zákazníci jsou totiž většinou nadšenci, kteří milují dřevo a chtějí utratit peníze za něco unikátního. To jim umíme nabídnout, a to nás baví.

Kruczo: Mně se nejvíce líbí, když si někdo přijede pro osobní odběr a říká, jak to ze skladu voní dřevem, pilinami, laserem. Takový člověk si u nás udělá radost, pak napíše hezkou recenzi a namotivuje nás k tomu, abychom sortiment chtěli rozšiřovat ještě víc. Jen se to teda bohužel nedá stejnou měrou táhnout na více e-shopech najednou. 

Takže Foglio skutečně končí? Jak dlouho jste to připravovali?

Kruczo: Nevědomky docela dlouho (směje se). Jak roky plynuly, vyvíjely se i potřeby lidí. Najednou se vše začalo více a více prolínat a my sami jsme začali mít problém určit, které zboží půjde na ČistéDřevo a které na Foglio. Nakonec jsme se rozhodli nabízet je tam i tam, a tak jsme si vlastně připravili půdu pro sloučení.

Izi: Měli jsme potřebu se zase posunout o kousek dál a vytvořit jedno místo, kde bude všechna inspirace pod jednou střechou, a sjednocujícím prvkem nebude jen jedna striktní cílová skupina, ale právě dřevo jako materiál. Ať má někdo raději dřevěné nádobí, další upotřebí spíše hračky ze dřeva, všechny nás spojuje hlavně schopnost pomocí dřeva vnést do našich domovů útulnost, hřejivou vůni přírody a krásnou atmosféru. 

Kruczo: Přesně tak. Foglio jako samostatný e-shop končí, ale vlastně ne tak úplně, jen se přirozeně propojil v jeden celek s e-shopem ČistéDřevo. Všechny produkty, které byly na Fogliu, jsou už více než rok i v nabídce na ČistéDřevo a i nadále budou. Hračky pro děti a vybavení do pokojíčků jsou jedněmi ze stěžejních kategorií, takže na ČistéDřevo bude Foglio “žít” dál.  A navíc i o něco svobodněji. Kdo bude chtít, může se inspirovat i dalšími výrobky a styly a vybrat si to, co se mu opravdu líbí. 

Co byl úplně první produkt na Foglio? A prodává se ještě dnes?

Izi: Prvním zalistovaným produktem na Fogliu byl dřevěný houpací kůň z bukového masivu. Tohohle tradičního krasavce máme v nabídce dodnes, je to nadčasová klasika.

Kdy jste si naposledy udělali radost nějakým kouskem ze dřeva? A co to bylo?

Kruczo: Kde začít (směje se). Oba dva jsme zrovna dostavěli dům a jsme v procesu zařizování a vybavování. Třeba v kuchyni mám většinu vybavení ze dřeva – prkénka, blok na nože, vařečky a tak. I ze starého bytu jsem si přestěhoval pár stálic. Už roky třeba používám mlýnky na sůl a pepř a moc rád s nimi vařím, jsou výborné a navíc na kuchyňské lince vypadají neskutečně stylově.

Izi: Já mám v tomhle stylu nejméně polovinu domácnosti. Největší slabost mám pro naše bedýnky, ty máme i v ložnici místo klasických nočních stolků. Přítelkyně je závislák na svíčkách, které máme snad v každé místnosti. Jídelní stůl nám zdobí neopracovaná podložka z kmene břízy, snídáme spolu často z kokosových misek, máme i dřevěné podtácky… Mám pokračovat?

Pokračuj! Zlákal tě (vás) nějaký trend v poslední době?

Izi: Za mě je tím top trendem rozhodně olivové dřevo, to je neskutečně fascinující materiál. Představte si ten olivovník, který roste hrozně pomalu a různě se při tom deformuje a kroutí. Plodí třeba i 150 let, takže než strom setnou, roste opravdu dlouho. Navzdory výraznému zkroucení je pak dřevo téměř bez deformací, navíc je tvrdé a extrémně odolné, ale hlavně: ta kresba, ty barvy!

Kruczo: Mi podobně učaroval bambus. Je nenáročný na pěstování a šetří klasické lesy. Protože roste v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu, dobře snáší kontakt s vodou, jeho využití je proto široké. Stejně je to třeba s akácií, i ta je extrémně odolná a také má jemnou texturu a hřejivé barvy… Abych to shrnul: začali jsme objevovat dodavatele, kteří naši nabídku povznesou na vyšší úroveň, takže se máte na co těšit!

Je něco, co byste chtěli, aby zákazníci Foglio věděli?

Kruczo: Teď asi můžu mluvit za nás za oba: Styly, trendy a potřeby člověka se přirozeně časem mění, ale touha mít krásný a útulný domov z módy nevyjde nikdy. Přáli bychom všem nadšencům do dřeva, aby neustále objevovali jeho krásy a udělali si doma útulné zázemí s vůní přírody.

Izi: Jen bych rád dodal, že ČistéDřevo je postaveno na Vašich přáních. Takže se nás rozhodně nebojte oslovit s podněty ke zlepšení nebo třeba pokud jste v nabídce nenašli, co jste hledali. Samotné nás někdy překvapí, co všechno se ze dřeva dá vyrobit (a proč nás to už sakra nenapadlo :-))

Kluci, díky za váš čas. Budeme se těšit na další novinky!

Tomáš Heller (www.teatom.cz) vyrábí ručně vyřezávané tácy ze dřeva a minimalistický nábytek inspirovaný japonskou estetikou a světem čaje. Požádali jsme Tomáše o rozhovor o všem, co dělá a co chystá. Vyklubalo se z toho krásné povídání o krásném řemeslu, přesvědčte se sami.

Tomáši, jak jste se k práci se dřevem dostal, máte v rodině řemeslnou tradici?

V rodině řemeslnou tradice nemáme a možná proto mě to k řemeslu tak táhne. Měl jsem šikovného dědu, který postavil dvě chalupy a se vším si poradil, pamatuji si, že měl hodně nářadí a pořád něco kutil. Bohužel zemřel, když mi bylo 7 let, a tak mi toho bohužel už nestačil moc předat.

Již od mladých let jsem měl rád různý pionýry – kluci co začali vyrábět v garáži rámy horských kol, skateboardy, snowboardy, horolezecké vybavení pro vlastní potřebu a kamarády. Z těchto kluků se v mnohých případech za pár let stali zakladatelé značek, které známe dnes. Něco takového mě hrozně lákalo – dělat to, co mě opravdu baví a co mi dává smysl, začít na koleni a pak se uvidí. 

Cesta ke dřevu ale nebyla přímá. Napřed jsem vystudoval inženýrské studium na Fakultě tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze. Po absolvování jsem začal pracovat mimo obor ve firmě EYELEVEL jako produkční a nákupčí – i když to bylo zajímavé místo v dobrém kolektivu, prostě mě to více táhlo ke dřevu a kreativní manuální práci. Všechny víkendy jsem strávil s dlátem v ruce na chalupě pod naší lípou. Volání lesa a dřeva byla tak silná, že jsem se po 9 měsících rozhodl práci opustit a začít se živit řezbářstvím a prací se dřevem. Postavili jsme s tátou zahradní altán (moji novou dílnu) a z Moravy jsem si přivezl starou hoblici. Ve vedlejší vesnici jsem koupil pěkné 30 let vyschlé ořechové fošny a začal vyřezávat první čajové tácy. 

Začátek to nebyl lehký a po pár měsících mně začaly docházet finance. Naštěstí přišel kamarád Petr a doporučil mi, abych se přihlásil s mými čajovými podnosy do podnikatelského inkubátoru Point One na České zemědělské univerzitě, kde jsem studoval. Znělo to šíleně, neměl jsem ale co ztratit, vyplnil jsem přihlášku, prošel přijímacím řízením a vzali mě. 

Díky inkubátoru jsem svoje malé podnikání uchopil tak nějak životaschopněji. Dozvěděl jsem se mnoho informací z oblasti marketingu, průzkumu trhu, cenotvorby, web design, sociálních sítí a dalších. Ze všeho nejvíc mě ale zachránilo to, že v prostorách inkubátoru vznikla před rokem a půl také vybavená dílna, kam jsem se mohl přestěhovat a kde tvořím až do dnešních dnů. Je to můj druhý domov. 

Už ale nedělám pouze čajové tácy a dřevěné nádobí jako v mých začátcích. Poznal jsem, že tak bych se neuživil. Před rokem jsem začal jezdit pracovat na pár dní v týdnu za kamarádem a uměleckým truhlářem Markem Vodičkou, který dělá především dřevěné kliky, zakázkový organický nábytek a lektoruje řezbářské kurzy po celé ČR. Společně pracujeme především na nábytku a různých tesařských stavbách – altán, terasa, schody, balkon atd. Občas s ním lektoruju také řezbářské kurzy. Toto léto pracujeme na přestavbě starého hospodářského stavení na malou obytnou chalupu, kde nás čeká spoustu tesařiny.

Abych to tedy shrnul, v současné době kombinuju řezbářství s truhlářstvím a tesařstvím. Je to pro mě hlavní pracovní náplň. Od menších projektů přecházím ke větším, neustále se učím nové techniky a experimentuju s estetikou výrobků. A stále tvořím čajové tácy, jako na začátku.

Kde jste posbíral své know-how a kde čerpáte inspiraci? Design produktů je čistě váš?

Od začátku jsem čerpal know-how především z YouTube, kde mám své oblíbené kanály. Velkou inspirací jsou mi také kluci z amerického magazínu Mortise and Tenon, kteří dělají nábytek, jako v dobách před průmyslovou revolucí, jen za pomocí ručního nářadí a tradičních technik. Rád poslouchám v dílně jejich podcasty, které se týkají hlavně filozofie řemesla, přístupu k němu, významu ruční práce, různých zamyšlení nad životem; odkazují i na různé knihy, které pak čtu. Kromě toho mají skvěle zpracované video kurzy, které lze koupit. Je to opravdu hodně inspirující.

Co se týče různých technik a truhlářských/tesařských spojů tak čerpám hodně z knih. Hodně obdivuju japonské tesaře, jejich spoje, techniky a nářadí. Japonsko je pro mě velkou inspirací i co se týče designu – nazval bych to spíš japonské pojetí estetiky. Japonská estetika nebo spíš pocit, který některé předměty vzbuzují se nazývá wabi-sabi. Jsou to dvě slova o kterých si můžete přečíst celou knihu nebo poslechnout na YouTube pětihodinovou audioknihu. Vlastními slovy bych tuto estetiku popsal jako tichá elegance, dokonalá nedokonalost, neúplnost, naturální krása, obyčejnost vzbuzující nějaké otázky, pocity, které nejdou vyjádřit. Japonci říkají, že to jde jen zažít, pocítit to. Tak to mě inspiruje. 

Mám několik oblíbených řemeslníků, umělců, které sleduju na Instagramu. Jejich práce je fakt krásná a inspirativní. Není to o tom kopírovat práci ostatních, to snad ani nejde. Ale někdy mně to pomůže dívat se na vlastní práci jiným objektivem, stále ale stejnýma očima. Přirozeně si tak vytváříte vlastní styl, který je například v různých detailech. Já se třeba vyžívám v zařezávání růžků, fazetovaném povrchu a různých nedokonalostech, stopy po hoblíku, různé úlomky, zbytky kůry. Někdo ze suků šílí, já jásám.

Proč zrovna čajové tácy, jak vás to napadlo? A co ta inspirace Japonskem?

Přišlo to z vlastní potřeby. Čaj a čajovou kulturu jsem měl rád už od mala. Na chalupě jsem pil čaj většinou na zahradě a musel jsem si čajové nádobí vždy nějak přenést. V tom mi to napadlo – potřebuju čajový tác a tak jsem začal experimentovat. Vyrobil jsem pár prototypů a zanesl je ukázat kamarádům do čajového studia meetea. Oni třeba řekli, aby ten tác byl jemnější, tenčí a tak jsem vyrobil nový. Pak jednou řekli to je ono a koupili si ho pro sebe. Od té doby jim mé čajové tácy pravidelně dodávám. Jednoho večera jsem hledal inspiraci na japonský styl táců a narazil na Wagatabon. Styl tácu, který přes zimu dělali šindeláři v jedné malé japonské vesnici, již od 17. století. Vesnice ale byla zaplavena a tradice téměř zanikla. Ten příběh a hlavně estetika táců Wagatabon mě tak oslovila, že jsem začal vyrábět moji verzi z českého dřeva.   

V současné době jsem začal vyrábět i čajové stolky na tradiční truhlářské spoje. První dva se mi povedlo prodat do zahraničí. Samotného mě ten zájem překvapil. Z toho mám opravdu radost. Uvidíme jak to půjde dále.

Jaká byla cesta k prvnímu vyrobenému tácu?

Můj první tác vypadal úplně jinak, než ty současné. Byl hodně masivní, těžký a nepraktický. Pořádný kus ořechu s tlustým okrajem, mělkým hloubením a jemnou řezbou podél vláken. Tedy úplně naopak jak to dělám teď. Kdybych vám měl říct proč, tak nevím. Byl to prostě začátek. Některé ze starých táců teď ve volném čase předělávám na Wagatabony, byla by to škoda dřeva, nechat je v původním stavu.

Jak dlouho vám průměrně jeden tác trvá vyrobit a jak vypadá proces výroby? Děláte výhradně rukama?

Záleží v jakém stylu a jak velký tác je. Ty menší mám hotové za 2-3 hodiny, střední a velké Wagatabony trvají 5-10 hodin. 

Když jsem s tácy začínal, myslel jsem si, že musím od začátku do konce dělat vše ručními nástroji, tedy bez elektřiny, jako za dob našich pradědů. Všichni to sice obdivovali, ale nikdo nebyl ochotný to zaplatit. Lidi prostě chtěli pěkný tác, jehož viditelná povrchová část bude zpracována tradičními ručními nástroji. Dlouho jsem na to ale nedbal, a jel zarytě pouze ručními nástroji od začátku do konce. Asi po roce a půl ortodoxní výroby bez elektřiny jsem došel k závěru, že se nechci “utácovat” a že horní frézka bude skvělým pomocníkem.

V současné době si obrobky na tácy řežu ponornou pilou, narýsuju linie okrajů a vyfrézuju horní frézkou hloubení tácu. Pak už přichází na řadu dláta, hoblíky a někdy japonské ruční pily. Na tácy nepoužívám broušení, rovné povrchy jsou pouze hoblované pořádně ostrým hoblíkem. Povrch je tak dokonale hladký a přirozeně lesklý. 

Závěrem, vše co je na tácu vidět, je děláno ručními nástroji, tedy bez elektrického nářadí. Posledním krokem je povrchová úprava.

Jaké dřeviny pro výrobu vybíráte a podle čeho? S jakým dřevem se vám pracuje nejlépe? Jakým způsobem jej ošetřujete?

Nejradši mám ořech, s tím pracuju od začátku. Má hezkou kresbu a dobře se s ním pracuje. Většina mých táců je právě z ořechu, některé dělám z javoru, břízy nebo kaštanu (pozn. má zajímavou kresbu a barvu, je ale hodně abrazivní a štípe se, čehož lze někdy využít ku prospěchu).

Stolky a nábytek dělám především z ořechu, dubu, jasanu nebo jilmu. 

Některé tácy (černé, šedé) ebonizuju nebo si míchám vlastní přírodní mořidla, třeba z ořechového oplodí, některé tácy mají pouze olejovou úpravu. Dříve jsem hodně používal tungový olej, který teď používám jen na některé výrobky. Občas si míchám vlastní směsi v různých poměrech. Na většinu menších táců momentálně používám tvrdovoskový olej. Jeho výhodou je především rychlé schnutí.

Jak vás ovlivnila “doba covidová”?

Těsně předtím než začal covid, jsem si nechal udělat pěkný katalog s mými tácy. Měl jsem v plánu obejít některé restaurace, kavárny a další čajovny (i v zahraničí). Rozvoj gastronomie a zážitkového servírování tomu přál. Pak přišel covid, restaurace se zavřely a bojovaly o přežití, v módě začaly být spíše plastové kelímky a jednorázové obaly. Neklepal jsem tedy na dveře zavřených kaváren s nabídkou pěkných ručně vyřezávaných táců. Věřím ale, že se gastro sektor snad brzy zase postaví na nové nohy a naskytnou se nové příležitosti. 

Pozitivní ale je, že jsem v době covidu začal pořádat individuální řezbářské a truhlářské kurzy. Zájem lidí byl poměrně velký. Z toho jsem měl opravdu radost.

Děláte čistě na zakázku? Máte další plány na rozšíření sortimentu?

Dělám jak na zakázku, tak na “sklad” mého nového e-shopu. Poslední dobou se mi zdá, že roste zájem o zakázkovou výrobu, především ze zahraničí.

Nápadů na rozšíření sortimentu mám hodně. Uvidíme, jak se vše povede realizovat. V létě chci nabídnout pracovní a jídelní stoly a větší čajové a konferenční stolky v nevšedním stylu.  

Na podzim a zimu plánuju rozšířit nabídku o tematické individuální kurzy. 

Jak říkáte, vedete i různé kurzy – (jak) vnímáte vzestup tradičních řemesel a touhu lidí po návratu k přírodě?

Rostoucí zájem o řemesla a návrat k přírodě už pozoruju delší dobu. Je to podle mě přirozený vývoj, sám jsem ho zažil. Lidi tráví víc a víc času u počítače, sedí v práci ve vydýchaných kancelářích, ve škole, na home-office a přirozeně je to láká ven do přírody, chtějí si vyrobit něco vlastníma rukama, zrelaxovat, sáhnout si na živý materiál, zapojit tělo, mít pot na čele, mozoly na rukou a tvořit, vidět hmatatelný výsledek svojí práce. 

Když vidím, jak lidi na kurzu dostanou do ruky kus dřeva, dláto, dají se do práce, ani nedutají a během pár hodin vyrobí svoji první misku – sami tomu nevěří a jsou nadšeni. Je to vlastně taková forma terapie pro novodobého člověka. Pro jednoho bude řemeslo nový koníček, pro druhého třeba i nové zaměstnání.

Děkujeme za parádní rozhovor, Tome.

Ať se vám daří!

Za tým ČistéDřevo.cz Markéta

Michal Klaška (www.kayu.cz) vyrábí designová pera a tužky ze dřeva. Jeho příběh, jak se z „kancelářské myši“ během tří let vypracoval v předního českého výrobce per, je fascinující. Požádali jsme Michala o rozhovor o tomto krásném řemeslu a o všem, co chystá.

Michale, jak jste se k práci se dřevem dostal a co jste dělal před tím?

Bylo to takové malé životní dobrodružství. Po několika letech práce v kanceláři jsem jako markeťák pohybující se zejména v online prostředí začal postrádat trochu hmoty. Přemýšlel jsem, do čeho se pustit, dřevo mi vždycky vonělo. Rozhodl jsem se vymyslet nějaký netradiční produkt, který se v Česku moc nedělá. Zároveň mi šlo o něco použitelného, co není jen na okrasu. A tak jsem chvíli bádal a přišel na plnící pera. V Česku měla slušnou tradici díky Centropenu, Koh-I-Nooru a dalším. Nicméně ta byla přerušena a mě napadlo navázat. O to větší dobrodružství bylo to, protože můj psaný projev nikdy nevynikal vysokou estetikou. 

Proč zrovna psací potřeby, jak vás to napadlo? 

Byl to právě ten záměr použít dřevo tam, kde se běžně nepoužívá. Sériově vyráběných per že dřeva je poměrně málo a těch vyráběných ručně ještě méně. V roce 2015, kdy jsem s pery začínal, to byl v Česku zcela ojedinělý produkt, viděl jsem to jako určitou díru na trhu. A to pionýrství mě na tom celém hodně hecovalo. Momentálně se soustředím výhradně na psací potřeby. Kromě dřeva jsem začal experimentovat i s jinými materiály a technologiemi jako titan, nerez, 3D tisk a podobně. Snad již brzy některé z nových nápadů budu moci uvolnit do běžného prodeje.

Jaká byla cesta k prvnímu vyrobenému peru? 

Dvěma slovy: Dlouhá a trnitá. Celkově mi zabralo vyrobit první pero tak, abych s ním mohl mezi lidi, asi 3 roky. Samozřejmě ne na plný úvazek, ale po večer po práci a když bylo volno. Do toho jsem se musel naučit něco o obrábění a dřevech a kovech a to byla taky jízda. Jako vystudovaný psycholog jsem toho věru moc nevěděl a aby to nebylo tak jednoduché, zařekl jsem se, že se to vše naučím sám bez pomoci. Nevím, co mě to popadlo, každopádně tak jsem to udělal. Možná, kdybych tenkrát nebyl tak tvrdohlavý a nechal si poradit, nemuselo první pero trvat tři roky. Ale možná bych taky nebyl, kde jsem dnes. Hodně jsem se toho za tu dobu totiž naučil i o sobě to mě zase posunulo dál. 

Jaké dřeviny pro výrobu vybíráte a podle čeho? S jakým dřevem se vám pracuje nejlépe?

Hned ze začátku jsem měl jasný záměr, že dřevo, zejména to exotické, nebudu za žádnou cenu kupovat standardní cestou. Ne proto, abych snad šetřil náklady, ale hlavně proto, že dřeva vhodného na výrobu per je všude okolo fůra (stačí opravdu malinký špalík) a taky proto, že exotické dřevo z dalekých krajů je často dost pochybného původu a nerad bych svojí činností přispíval k jeho obchodování. Místo toho jsem začal oslovovat různé řemeslníky pracující se dřevem a odebírat od nich dřevo, které již nepotřebují a stejně by skončilo v kamnech. To byste někdy nevěřili, k jakým pokladům jsem se dostal, například: Eben, mahagon, zebrano, ovangkol. Ten výběr je opravdu nekonečný a každé dřevo má svůj nezaměnitelný charakter. Postupem času jsem úplně vyřadil jehličnany, protože jsou příliš měkké a pera se pak rychle opotřebovávají. Naopak s velice tvrdými dřevinami se pracuje blbě, protože praskají a špatně se vrtají. Nejlepší jsou listnatá dřeva střední tvrdosti, klasický třeba dub a velice příjemná je třeba oliva. 

Jak dlouho vám průměrně jedno pero trvá vyrobit a jak vypadá proces výroby? 

Ze začátku jsem si veškeré díly vymýšlel a vyráběl sám. Naše pera jsou dodnes v Česku unikátní tím, že nepoužíváme žádné prefabrikované díly ani stavebnice. Vše je in-house výroba. Když jsem s pery začínal a všechno si vyráběl „na koleni“, mohla být celková doba výroby okolo 6-7 hodin. Postupem času se ale ukázalo, že abych mohl značku posouvat dál a věnovat se i vývoji, musel jsem začít některé činnosti delegovat. Dnes většinu součástek na pero vyrábí kolega/kamarád z Brna a mě pak zbývá celá kompletace a finalizace produktu, povrchy, balení a podobně. Stále mi to trvá okolo 2 hodin na pero čistě mojí práce když nepočítám komunikaci s klienty, která je u vysoce personalizovaných per často dlouhá. A tak to má být.

Jak dlouho jste sháněl dodavatele na hroty a proč jste vybral právě toho, kterého máte nyní?

Je to jednoduché, buď budete na začátku kupovat hroty po jednom jako „koncový zákazník“, ale zaplatíte opravdu tučnou přirážku obchodníkovi. To ale zvýší cenu finálního produktu. A nebo se vám podaří oslovit přímo výrobce. Schmidt jsem si vybral pro jejich velké zkušenosti a ochotu. Oni upřímně asi tak 95 % evropského trochu s plnícími pery obsluhují cca 3 výrobci hrotů pracující pro různé brandy. Mně se za pomoci kamaráda Marka, který uměl skvělé německy, podařilo oslovit Schmidt. Marek prolomil jazykovou bariéru a od té doby jsme v čilém kontaktu přímo s Benjaminem ve Schmidtu. Německé hroty jsou obecně jedny z nejkvalitnějších a pak už jen záleží na pocitu konkrétního pisatele, který preferuje. Já mám se Schmidty super zkušenosti i zpětnou vazbu od klientů, takže nemám důvod měnit. Možná budeme variantně nabízet i hroty JoWo, kvůli vysoké možnosti customizace, ale těžiště zůstane u Schmidtu. 

Jelikož se jedná o inkoustová pera, může se stát, že při používání se inkoust dostane i na dřevěnou část. Lze to ještě nějak zachránit? Nebo je dřevěná část proti tomuto nějak ošetřena?

Stát se to může, pokud je skvrna čerstvá, dá se poměrně snadno odstranit. Pero je povrchováno tvrdým voskovým olejem, takže určitou odolnost má. Pokud ale ulpí inkoust na dřevu déle, nějakou stopu zanechá. Hodně záleží na pečlivostí a péči majitele. Některá pera vypadají i po letech téměř jako nová, jiná již po pár měsících nic moc. Pero prostě není propiska a je třeba mu čas od času dopřát určitou péči. Někteří majitelé milují, jak s nimi pero stárne a mění se. Nicméně povrch je kdykoliv možné přebrousit a obnovit, takže pero pak vypadá skoro jako nové. 

Vyrábíte výhradně na sklad nebo i na zakázku? 

Dříve jsem prodával pouze na zakázku, teď se snažím mít i nějaké skladové zásoby pro případ, že lidé chtějí pero hned a nebo nemají vysoce specifické nároky na customizaci. V současné době je to tak 50/50. Drtivá většina je pro koncové zákazníky, ale pomalu se snažíme pronikat i do obchodů a firemních zakázek už jsme zhotovil také řadu. Třeba přes 100 per pro slovenskou pobočku VW. Ale jsou to nárazové věci, které přichází čas od času.

Prodáváte jen v Česku nebo i v zahraničí?

Na zahraničí se pilně připravujeme, nicméně nějaký stálý odběr nemáme. Několik per už si samozřejmě našlo cestu po Evropě (Německo, Rakousko, Francie, Holandsko atd.), pár kusů je i za mořem v USA nebo v Japonsku, ale jsou to spíš jednotky, jejichž majitelé na nás narazili v online světě. 

Máte další plány na rozšíření sortimentu?

Plány jsou samozřejmě obrovské, leč vývoj je pomalá a nákladná věc. Všechna pera vymýšlím, konstruuji a vyrábím v Česku, každý design je specifický a unikátní, žádné polotovary. To se podepisuje i na délce potřebné k vývoji. Šíře produktového portfolia s sebou také nese výrobní a logistické oříšky, které je potřeba rozlousknout. Mám v šuplíku nové kapesní pero z nerezu, recyklovanou propisku z plastu, 3D tištěnou mechanickou tužku, pera pro děti nebo plnící popisovače, které způsobí revoluci ve znovu-používání fixů. Chuť a snaha je tedy velká, jen musím svoje a naše časově i finanční možnosti rozumně distribuovat mezi výrobu, obchod a prodej. Takže zkrátka, jde o to pomalu, ale jistě. 

Jaké je podnikání s manželkou?

Asi jak s kterou. Ale s tou mojí je to skvělé. Mám od ní obrovskou podporu nejen po grafické a designérské stránce, ale i v osobní rovině. Často mě povzbuzuje, když vše nejde podle plánu. Bez ní bych určitě nebyl tam, kde teď jsem.

Děkujeme za parádní rozhovor, Michale.

Ať se vám daří!

Za tým ČistéDřevo.cz Markéta